Předchozí (1221)  Strana:1222  Další (1223) |
|
|||
1222
|
|||
|
|||
A prve vzezřel na ně milosrdně; Vzezřel
jest vzhuoru a řekl jest. Hus II. 17., 51., 319., 341.. 428. (Tč. ). Vzezvati, vzovu, al, án, ání = volati,
vzývati, anrufen. — koho, co: jmě Hospo- dinovo. Ž. wit. Deut. 3. Boha nevzezvali jsú. Ž. wit. 52. 6. Vzezvučeti, el (zastr. al), ení = počíti
zvučeti, ertönen. Vzezvučali hlasy rohóv. Rkk. 54. — kde. Vzezvučechu velicí hla- sové v nebi. ZN. Vzhájiti, il, en, ení, vzhajovati, prohi-
bere, verhindern, zurückhalten. Ž. wit. 118. 101. Vzhaněti = pohaněti, St. skl. II. 153.
Cuzie slova brzo vzhanie. Alx. HP. 2. Vzhárati, emporflammen. — kde. Srdce
vzhárá v hříšných vášni peci. Sš. Sat. Vzhladati = hledati, suchen. — čeho,
koho (jak). Vzhladasta jeho s žalostí. Hr. rk. 205. Vzhlásati = počíti hlásati, anfangen zu
verkünden, auszurufen. — co: vícestvie. Rkk. Vzhlaví, nyní obyč. zhlaví = nejspod-
nější dřevo plužní, das Pflughaupt. Us. — V. = špalíček, na němž se čep hřídele mlýn- ského točí, die Zapfenunterlage. Us. Jg. 1. Vzhled, u, m. = vzhlednutí, vzezření,
das Auf-, Hinblicken, Aufschauen, der Hin- blick. Tvůj v. jest příliš špatný, abych co za tě dal. Shakesp. Tč. Ty máš hezký v. (iron. ), ty obludo! U Rychn. V. aksamitový, sammetartiges Ansehen. Šp. — V. = po- hled, der Anblick, die Miene, das Ansehen. Km. V. ze (od) zadu, die Hinteransicht; V. Peršanů na svět, die Weltanschauung der Perser; V. poboční či postranní, die Seiten- ansicht; V. dle délky, die Längenansicht. Nz. — V. = ohled, ohlédání se na koho. Obzvláštní v. na někoho míti. Ráj., Dch., Vk. Kteréž (liturgie) církev za dřevních dob toliko z vyšších vzhledů byla dopou- štěla. Ddk. II. 355. (423. ). — Ráj., Dch. — Vzhledem = z ohledu, strany toho, was an- belangt, in Rücksicht dessen. Vzhledem s genit. označuje to, strany čeho se něco děje. Jest tvořeno podlé německého hin- sichtlich. Je v Malorus., v Pol., u Slovinců a u Čechů. Mkl. S. 516. Tato politika s chy- bou byla vzhledem k vlastní zemi, kteráž takto zbavovala se možnosti státi se jádrem říše slovanské: Kronika zvláště vzhledem k této době zhusta se mate. Ddk. II. 72., 119. (77., 163., 237., 271., 399. Tč. ). Což jest 50 let vzhledem národu, an jest nesmr- telný ? Jg. Náhodní případkové že jsou, připouštím: ale vzhledem nás a ne vzhle- dem řízení božího. Kom. — Pozn. Místo vzhledem můžeme též klásti: poněvadž, za příčinou, hledíce. Vhledem na odporující si zprávy = poněvadž si zprávy odporují n. za příčinou zpráv se neshodujících u. hle- díce k zprávám si odporujícím (jež si od- porují). Bs. — V., der Aufschlag (beim Sud). Šp. 2. Vzhled, a, m., der Aufseher, Aufschauer.
D. Vzhledati, suchen. — čeho. Vzhledaju
jmene tvého, quaerent. Z. wit. 82. 17. Vzhlédati, vz Vzhlédnouti. |
Vzhledem, vz Vzhled.
Vzhleděti, cf. Vzezříti, Vzhlédnouti.
Vzhlédnosť, i, f. = příchylnosť, die Rück-
sicht, Gunst, Gewogenheit, Geneigtheit. L. Vzhlédnouti, vzhlídnouti, dnul a dl, ut,
utí; vzhlédati, vzhlídati; vzhlízeti, el, en, ení = pohlédnouti vzhůru, aufschauen, auf- blicken, aufsehen, in die Höhe sehen; po- hleděti, patřiti, an-, hin-, besehen, anschauen, sich umsehen, aufschauen, schauen, sehen; ohled míti. berücksichtigen, Rücksicht neh- men; vyhledati, aufsuchen. Jg. — abs. Oko vzhlédnouť váhá. Us. — (se) kam. V. na horu. Zlob. Vzhlíželi na sebe, jakoby se chtěli snísti. Us. Na děvečku (virgo) nevzhlédaj. BO. V. v nebe, Bib., v zrcadlo, Jel., Pal. Děj. IV. 1. 400., se v zrcadlo. Plác. Co se starých práv dotyče, při sněmě nejprve příštím v to se má vzhlédnouti a na místě postaviti. Václ. XXIX. V. k nebi. Ros., Br. Julian spiav ruce vzhlédal k nebi. Pal. Děj. III. 3. 77. Udivěně k němu vzhlédla. Sá. Nesměle jen k Ignacii vzhlížím. Čch. Mch. 37. V. do zrcadla, Ros., se do zrcadla. V. — (se) nač = ohledati se nač, Rück- sicht nehmen. A vzhlédši na jeho pilnosť a práci, kterouž jest při tom měl. Zř. F. I. A. II. Vzhlédnouce na jeho služby a práci. Ib. V. na něčí mdlobu. Krab. — Kom., Štelc., Lom. Prosil mě pokorně, abych na jích chudobu vzhlédl. List J. z Cimb. Aby- chom vzhlédnúce na jich zašlosť, jim tu odmrť propustili. List z r. 1492, Tč. Na kterúžto prosbu a žádosť vzhlédše páni v dole psané jednání a srovnání proměnili jsou. Zř. mor. 1604. Tč. Tedy poče na ni biskup vzhlédati. Pass. 28. (Hý. ). Král aby přál v Praze bytu vzhlédna na jeho starosť a šediny. Bart. Kdež já vzhlédnúc na jich slušnú žádosť toto jim potvrzení dávám. List z r. 1546. — odkud: s hory. Jg. — kam, nač jak: po očku (pokorné n. skou- mavě), Ros., horlivým zrákem. Troj. Za to s láskou k němu vzhlíželi. Čch. Mch. 55. Vzhlédl starostlivým okem k chýši. Šml. V. po slunci. Kká, Š. 96. Blah jsem, mé-li na písně vzhlédneš přívětivým okem. Č. Sbr. sp. I. 201. Hroznýma očima na někoho v. Ctib. Hád. 8. K někomu s úctou v. Us. Tak oběma očima vzhledě. Hr. rk. 61. — se kde: v zrcadle, Ros., Kšá. Š. 99., v po- toce. D., Br. — čím. Tak žena očima vzhledě. Hr. rk. 39. — (se) komu. Moji zdriemli, moji sladko spia; môj kahanec tiež mi už vyhasnul; a nemám ni kvapky oleja, by mi družné svetlo jeho vzhliadlo. Phld. 2. III. 2. 209. Fortuna nic se osobám nevzhlédala (zřetele k nim neměla). Brt. S. 40. — se na kom (příklad na něm si bráti). D., Br. Ta žena se na něm vzhlídla (poro- dila dítě jemu podobné) Us. Vzhlídnouti, vz Vzhlédnouti.
Vzhlídnutí, n., das Aufblicken, der Auf-
blick. Us., Lpř. Sl. I. 44. Vzhloubí = co do hloubky, tief, an Tiefe.
V. dvacíti kročejí. Mel. bib. Nalezli (moře) 20 kročejí v. ZN. Vzhněsti, vzhnísti, vzhnětu, vzhnětl, en,
ení = vyhněsti, vyváleti, durchkneten, durch- arbeiten. — co: těsto. D. — čím: rukama. |
||
|
|||
Předchozí (1221)  Strana:1222  Další (1223) |