Předchozí (785)  Strana:786  Další (787) |
|
|||
786
|
|||
|
|||
k jinochu, Kká , v dól. Výb. II. 2. — komu
nač: na odpor. Wtr. — odkud (kam jak). Z mechů stoupá vůně opojivá. Vrch. Le- hounkou nožkou stoupá z vln na břeh. Osv. VI. 940. — v čem: v slávě, Kká., v ceně, Kzl., v létech. Bkř. — kudy. Měsíc p
o nebesích stoupá. Kyt. 1876. 78. — oč.
Dráha nemá při délce 250 sáhů více stou- pati nežli o jeden sáh. NA. IV. 187. — komu kam. Stupoval í (jí) do slobody (chtěl jí učiniti násilí). Brt. N. p 3. — čím jak. Stúpí-li levú nohú prve. — jak kam Št. Kn. š. 148. S -puje zbožným krokem ke chrámu. Kyt. Stoupnutí, n., vz Stoupiti.
Stověk, u, m., saeculum. Staré slovo.
Stovkový = co stovku stojí. Us.
Stovolí, n. = hekatomba. Lpř.
Stoznova = znova. Vz Znova.
Stozrnko, vz Stozrno. Mllr. 54.
Stožár. Mkl. Etym. 324. a.
Stožiště, ě, n. = kopiště, okoliště, čer-
viště, Schoberfleck, m. Sl. les. Stř- mění se na Hrozenkově na Moravě
v čer:- čerešňa, čereva, čerepy. Brt. Jinde místy v č: čevo (střevo), čepaň n. čepaňa (střep). Brt. S se vysouvá: třílet, třízlík. List. fil. 1891. 51. Straba, y, m., vl. jm. Dal. 20. 11. — S.
Jak. Jg. H. 1. 629. Skrabačky = škubánky. Slov. Němc.
IV. 431. Strabinec, nce, m. = antimonový okr,
Antimonocker. Hř. Strabiti. Mkl. Etym 322. a.
Strabo Jak., mistr, městský písař, † 1582.
Vz Jir. Ruk. II. 246. Straboch, a, m., os. jm 15. stol.
Strabyšov, a, m. = míst. jm. D. ol. VI.
331. Stracenuška, y, f. = stračka květina.
V Podl. Brt Stracovati, vz Ztratiti. Bern.
Stračací = stračí. Slov. Bern.
Stračena = strakula, strakuša. Hádanka:
1. Látanička látaná, nikde jehlú nepchaná. — 2. Látané, pantané, jehlú netýkané. Km 1886. 738. — S. = jm. kozí. Mor. Brt. Stračí ocas = býkovec obec, daphne
mezereum. Skar. S. oko = kuří oko, Elster- auge, clavus. Stračín, a, m. = kopec. Pam. arch. I.
171. Stračina, y, f. = strakatá koza. Prss. —
S. = úzká dolina ve Spiši na Slov. Sokl. I. 52. Stračinky, pl., f. = dolina u Uh. Ska-
lice. Let. Mt. sl. VIII. 2. 23. Stračka, zdrobn. straka. Volakde s-kám
rozdával (o umouněných dětech; na Mor.: Krmil vrány). — S. rostl. Cf. Slov. zdrav. 453. — S. = fizole. Vz Orlíčkový (dod.). Brt. — S. = údolí a potok u Zašové na Val. Meziříčsku. Vck., Pk. Stračkovitý. S. rostliny, senecionideae.
S. N. V. 151. Strádati. Mkl. Etym. 324. b. — kde.
By vrabovým okem hledal, málo by na světě strádal. Homl. v. 456., 457. — čeho. Msn. Or. 18. Jsem milosti s-jíc. 15. stol. |
Zlá žena milosti strádá. Ezp. 2510. Dietete's
na Boze žádal. Již jeho nebudeš s. Sv. Mař. v. 206. S. budú milosti boží. Ol. — čím: hladem, nedostatkem, neduhy, vál- kami, zimou. Šmb. S. II. 106., 95, II. 97., 115. — komu proč. Steskem mi s-lo srdce. Čch. Živ. — jak. Horúcim srdcem strádal. Hr. rk. 201. — od čeho. Tito od nich mnoho s-li; Tyto země náramně s-ly od jejich vpádů. Šf. Strž. I. 504, II. 161. Strádavosť. Pal. Rdh. I. 403.
Strádavý, kränkelnd; entbehrend. Byt
náš božný a s-vý. Pal. Rdh. I. 425. Stradně, cf. Stradný. Koll. IV. 206.
Stradúcí čas, tempus tribulationis. Mus.
1887. 221. Cf. Strádati. Straduna, y, f. = potok u Osoblahy.
VSlz. III. 24. Strahnouti, vz Strahovati.
Strahov = strážnice. Lšk. — S. = polní
hřbet u Libně. Krč. Strahovati. Mkl. Etym. 293., Pal. Rdh.
I. 186. — nač. Na nás strahují. Arch. VII.
374. Strach. Cf. Mkl. Etym. 324. b. To by
bylo strachu, jako v pytli hrachu (nebojíme se); S. jsem nechal doma; Nestojí mi to ani za s.; Nevěděl s-chy kam se poděti. Us. Tkč. S. na tom býti musí, kdož jest zlého svědomí. Bart. 78. S. bývá špatný rádce. Pal. Rdh. III. 176. Z toho šel s. veliký všem Němcům. Pal. Děj. III. 3. 304. Tu spade s liudi na všě. Alx. V ta doba (každý) bez s-chu mohl se křesťanem na- zývati. Št Kn. š. 13. Ani kula ani prach neudělá mi žáden s., jak je Pambů se mnou. Us. Brt. S. časem více může nežli přiro- zení. V. Kdo o strachu neví, ten vítězí. Us. Bž. S. vytvořil si první bohy. Hš. exc — Plur. S-chové tvoji smútili mě. Ž. wit. 87 17. — čeho. Pro s. zboží toho (o ně). Ezp. 2915. Pro s. veliké hřímoty. Výb. II. 4. — zač. Těm přicházie s. a bázň za
sbožie. Št. Kn. š. 29. — s akkus. Strachť mě jest, byť z toho neměl viece ztráty. Št. N. 237. 35. - S. jest. S. se na něho podívat (tak je bídný). Us Šd. Kdyby se ta věc měnila, s. jest nových ruoznic. Arch. VIII. 265. Je s., aby těmi marnostmi ne- zašli v hřiech. Št Kn. š. 143. Kdožť který z těch sedmi úhlavných v obyčej vezme, tuť jest s., byť nebyl tu hřiechem smrtedl- ným. Št. N. 142. 37. Strachlivý = strašný, strach působící.
Ta maškara měla s-vé oči. U Kdýně. Rgl. Stracholec, lce, m. = pečivo (druh ko-
láče z pšenice). Wtr. Obr. 718. Strachoplodný, furchterregend. Dk.
Strachopud, a, m. = strašpytel. Slov.
Zátur. Strachostivo, furchtsam. Pozrela naňho
s. HVaj. BD. II 133. Strachotinka (Methodka), y, f. = studně
u Viškova. Proch. Strachotka, y, f. = bázlivá ženská. Slov.
Dbš Sl. pov. III. 80. Strachov, a, m. = dvůr u Kralup na
Velvar. Strachovice. Ze S-vic Adam Jindř. 1619,
Jg. H. 1. 629., Jir. Ruk. II. 246. |
||
|
|||
Předchozí (785)  Strana:786  Další (787) |