922

níže. o krejcar málo jest. NB. Tč. 15. O ten
rozdíl m. jest, může o něj dobrý pokoj
býti. Bl. Gr 8. A tak m. na Boha tbá, že . .
St. Kn. š. 6. — M., o málo, málem, po
málu atd. — skoro. Cf. Bž. 127. Ta hora
svú dálí jest odtad dvúcát dní neb malem
dále. Kat. 194. Malem dále. Alx. H. 2. 25.
Ješčež viece něco malem sprostnějšieho mě-
jieše 1'uda pěšieho Alx.H. 340. Cf. o tomto
instr. List. fil. 1886. 421. Po těch stáchu
málem dálě junoše. Alx. Anth. I. 3. vyd.
35. — Na mále = krátko. Pomeškavše na
mále. Alx. Anth. I. 3. vd 36. Panoval dosti
na mále. Št. Kn. š. 10. — M. co, kdo atd.
To se m. komu poštěstí. Dch. Cf. Brt. D.
165.

Malobázeň. zně, f., geringe Achtung.
Msn. Or. 139.

Malobitský Jan. 1620.—1683 , jesuita.
Jir. Ruk. II 6.

Malobratřice, dle Budějovice, Klein-
Bratřicz, ves u Mnichova Hradiště. Blk.
Kfsk. 1360., Rk. Sl.

Malobratřický Jan. Tf. Odp. 56.

Malobuněčný. M. sarkom, kleinzellig.

Maločasoměr, u, m., der Kleinzeitmes-
ser. Šm.

Maločástný, Detail-. M. obchod. Šm.

Maločlenec, nce, m., atomaria, brouk.
M. hnědý, a. umbrina, hnojní, a. fimentarii,
zakrsalý, a. nana, čárkovitý, a. linearis,
hnédonohý, a. fuscipes, poločerný, a. me-
somelas, hnědavý, a. fuscata, černý. a. atra,
nejmenší, a. pusilla, nadutý, a. turgida,
kachní, a. anatis. Kk. Br. 153.-155., Šír II.
62.

Malodětství, n., das Kinderalter. Šm.

Maloduch, a, m. = člověk malého ducha
(rozumu). Obz. 1888.

Maloduchosť, i, f, die Kurzathmigkeit,
Seelenschwäche, Kleinmüthigkeit. S. N. V.
317.

Maloduchý, seelenschwach, kleinmüthig.
Šm.

Malodušenství, n. = maloduchosť. Rk.

Maloduší, n.,Mikropsychie, S. N. V. 317.,
pusilanimus. 15. stol. Vz Maloduchosť (to-
též).

Malodušnosť, i, f.= maloduchost.

Malodušný, kleinmüthig. Smutné pod-
náší, m-ným útěchy šepce. Č. Kn. š. 378.

Maľogóra, y, f. = jeskyně sev. Tater.
Ssk.

Malohlavec, vce, m., microcephalus. Nz.
lk, S. N. V. 317.

Malohlavosť, i, f., vz Mikrokefalie.

Malohora, y, f., das Niedergebirge. Sl.

les.

Malobradský, aus kleiner Burg. Šm.

Malohubka, die Pilzflechte. M. růžová,
b. roseus, skalní, b. rupestris. Rstp 1839.

Maloch, a, m., os. jm. — M. Ant. Vánko-
mil, prof. v Jičíně. 1823.—1880. Vz Tf. H.
1. 3. vd. 158., 162., 163 , Šb. D. řeč. 267.,
Rk. Sl., S. N.

Malochyně. ě, f., Malochin, ves u Cho-
těboře. Blk. Kfsk. 1360 , Rk. Sl.

Malokaliberní, Kleinkaliber-. M. ruč-
nice. Vchŕ.

Malokam, u, m., der Mikrolith. Šm.

Málokdy není často. Bž. exc.

Málokěj, málokedy = málokdy. Laš. Tč.
Slov. Loos.

Máloklejnatý, wenig klebrig. Šm.

Malokněz, e, m. = minorista. Hnoj.

Malokoz, a, m., neotragus, eine Antilppen-
art. Šm. .

Malokramář, e, m., der Kleinkrämer. Šm.

Malokramářský, kleinkrämerisch. M.
literaturka. Koll. III. 265.

Malokramářství, n., die Kleinkrämerei.
Literarní m. Koll. III. 298.

Málokrevnosť, i, f., oligaemia. Nz. lk.

Malokřižník, a, m., der Kleinkreuz
(OrdensiitteR). J. tr. .

Málokterý, selten Jemand. Tč. Vz Málo
(konec).

Malolebý, kleinköpfig. M. lidé. Osv. I.
557.

Málolesklý, wenig glänzend. Nz.

Máloletí, n., die Minderjährigkeit. Lpr.

Máloletnosť, i, f. — maloletosť. Presl
v Kroku.

Máloletný syn. Šf. Strž. II. 85., 484.

Máloletosť, i, f., die Minderjährigkeit.
Šm.

Máloletství, n. = mladosť. Sf. Strž. II.
89.

Máloletý, vz Máloletný.

Malolícnosť, i, f. M. kamene (neúhled-
nosť). Zpr. arch. IX. 26.

Malolik, u, m. = drobnomálba, minia-
tura. Slov. Môj otec bol slovenský klassik
v m-ku. Hdž.

Maloměřice, Malomieritz, ves u Brna.

Maloměřský = z Maloměřic. Maloměrščí
jdó, už jsó za vodó, každé sobě vede fra-
jerenko svó. Sš. P. 717.

Maloměšťáctví, n., kleinstädtisches We-
sen Hrts., Sá..

Maloměšťan, a, m., der Kleinbürger,
-städter. Šm.

Maloměšťka, y, f., Kleinstädterin. Ha-
vlasa.

Málomluv, u, m. = málomluvnost, der
Lakonismus. Nz.

Málomluvení, n. Výb. II. 933.

Málomluvnost', vz Málomluv. Nz.

Málomoc Výb. I. 934.

Malomocenství bílé skvrnité, lepra mor-
phea. Nz. lk. M. skvrnité, 1. maculosa, bez-
citné, 1. anaesthetica. M-stvím obliti jsú.
Hus III. 238.

Malomocně, wenig stark. Kká.

Malomocněti, ějí. — kde. Mnozí v duši
m-cnějí. Hus I. 414. — čím: svatokupec-
tvím. Ib. 415.

Malomocník, a, m. = malomocenec. Sš.
Mr. 12.

Malomocnosť, vz Slov. zdrav. — Výb.
II. 1028.

Malomocný. Pal. Rdh. III. 170. - M. =
malé moci. M. vláda, Šmb. S. II. 270. M.
slovo, ohnmächtiges W., Dch., vztek. Čch.
Bs. 54. Na duši m. hříchem. Hus Post.
21. a., II. 43. Na duši m-cné uzdravovati.
Hus II. 44. — M., leprosus, aussätzig Sv.
ruk. 315. — kde. Po všem těle m-cný. Hr.
ruk. 51.



	922

	níže. o krejcar málo jest. NB. Tč. 15. O ten rozdíl m. jest, může o něj dobrý pokoj býti. Bl. Gr 8. A tak m. na Boha tbá, že . . St. Kn. š. 6. — M., o málo, málem, po málu atd. — skoro. Cf. Bž. 127. Ta hora svú dálí jest odtad dvúcát dní neb malem dále. Kat. 194. Malem dále. Alx. H. 2. 25. Ješčež viece něco malem sprostnějšieho mě- jieše 1'uda pěšieho Alx.H. 340. Cf. o tomto instr. List. fil. 1886. 421. Po těch stáchu málem dálě junoše. Alx. Anth. I. 3. vyd. 35. — Na mále = krátko. Pomeškavše na mále. Alx. Anth. I. 3. vd 36. Panoval dosti na mále. Št. Kn. š. 10. — M. co, kdo atd. To se m. komu poštěstí. Dch. Cf. Brt. D. 165. Malobázeň. zně, f., geringe Achtung. Msn. Or. 139. Malobitský Jan. 1620.—1683 , jesuita. Jir. Ruk. II 6. Malobratřice, dle Budějovice, Klein- Bratřicz, ves u Mnichova Hradiště. Blk. Kfsk. 1360., Rk. Sl. Malobratřický Jan. Tf. Odp. 56. Malobuněčný. M. sarkom, kleinzellig. Maločasoměr, u, m., der Kleinzeitmes- ser. Šm. Maločástný, Detail-. M. obchod. Šm. Maločlenec, nce, m., atomaria, brouk. M. hnědý, a. umbrina, hnojní, a. fimentarii, zakrsalý, a. nana, čárkovitý, a. linearis, hnédonohý, a. fuscipes, poločerný, a. me- somelas, hnědavý, a. fuscata, černý. a. atra, nejmenší, a. pusilla, nadutý, a. turgida, kachní, a. anatis. Kk. Br. 153.-155., Šír II. 62. Malodětství, n., das Kinderalter. Šm. Maloduch, a, m. = člověk malého ducha (rozumu). Obz. 1888. Maloduchosť, i, f, die Kurzathmigkeit, Seelenschwäche, Kleinmüthigkeit. S. N. V. 317. Maloduchý, seelenschwach, kleinmüthig. Šm. Malodušenství, n. = maloduchosť. Rk. Maloduší, n.,Mikropsychie, S. N. V. 317., pusilanimus. 15. stol. Vz Maloduchosť (to- též). Malodušnosť, i, f.= maloduchost. Malodušný, kleinmüthig. Smutné pod- náší, m-ným útěchy šepce. Č. Kn. š. 378. Maľogóra, y, f. = jeskyně sev. Tater. Ssk. Malohlavec, vce, m., microcephalus. Nz. lk, S. N. V. 317. Malohlavosť, i, f., vz Mikrokefalie. Malohora, y, f., das Niedergebirge. Sl. les. Malobradský, aus kleiner Burg. Šm. Malohubka, die Pilzflechte. M. růžová, b. roseus, skalní, b. rupestris. Rstp 1839. Maloch, a, m., os. jm. — M. Ant. Vánko- mil, prof. v Jičíně. 1823.—1880. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 158., 162., 163 , Šb. D. řeč. 267., Rk. Sl., S. N. Malochyně. ě, f., Malochin, ves u Cho- těboře. Blk. Kfsk. 1360 , Rk. Sl. Malokaliberní, Kleinkaliber-. M. ruč- nice. Vchŕ.	Malokam, u, m., der Mikrolith. Šm. Málokdy není často. Bž. exc. Málokěj, málokedy = málokdy. Laš. Tč. Slov. Loos. Máloklejnatý, wenig klebrig. Šm. Malokněz, e, m. = minorista. Hnoj. Malokoz, a, m., neotragus, eine Antilppen- art. Šm. . Malokramář, e, m., der Kleinkrämer. Šm. Malokramářský, kleinkrämerisch. M. literaturka. Koll. III. 265. Malokramářství, n., die Kleinkrämerei. Literarní m. Koll. III. 298. Málokrevnosť, i, f., oligaemia. Nz. lk. Malokřižník, a, m., der Kleinkreuz (OrdensiitteR). J. tr. . Málokterý, selten Jemand. Tč. Vz Málo (konec). Malolebý, kleinköpfig. M. lidé. Osv. I. 557. Málolesklý, wenig glänzend. Nz. Máloletí, n., die Minderjährigkeit. Lpr. Máloletnosť, i, f. — maloletosť. Presl v Kroku. Máloletný syn. Šf. Strž. II. 85., 484. Máloletosť, i, f., die Minderjährigkeit. Šm. Máloletství, n. = mladosť. Sf. Strž. II. 89. Máloletý, vz Máloletný. Malolícnosť, i, f. M. kamene (neúhled- nosť). Zpr. arch. IX. 26. Malolik, u, m. = drobnomálba, minia- tura. Slov. Môj otec bol slovenský klassik v m-ku. Hdž. Maloměřice, Malomieritz, ves u Brna. Maloměřský = z Maloměřic. Maloměrščí jdó, už jsó za vodó, každé sobě vede fra- jerenko svó. Sš. P. 717. Maloměšťáctví, n., kleinstädtisches We- sen Hrts., Sá.. Maloměšťan, a, m., der Kleinbürger, -städter. Šm. Maloměšťka, y, f., Kleinstädterin. Ha- vlasa. Málomluv, u, m. = málomluvnost, der Lakonismus. Nz. Málomluvení, n. Výb. II. 933. Málomluvnost', vz Málomluv. Nz. Málomoc Výb. I. 934. Malomocenství bílé skvrnité, lepra mor- phea. Nz. lk. M. skvrnité, 1. maculosa, bez- citné, 1. anaesthetica. M-stvím obliti jsú. Hus III. 238. Malomocně, wenig stark. Kká. Malomocněti, ějí. — kde. Mnozí v duši m-cnějí. Hus I. 414. — čím: svatokupec- tvím. Ib. 415. Malomocník, a, m. = malomocenec. Sš. Mr. 12. Malomocnosť, vz Slov. zdrav. — Výb. II. 1028. Malomocný. Pal. Rdh. III. 170. - M. = malé moci. M. vláda, Šmb. S. II. 270. M. slovo, ohnmächtiges W., Dch., vztek. Čch. Bs. 54. Na duši m. hříchem. Hus Post. 21. a., II. 43. Na duši m-cné uzdravovati. Hus II. 44. — M., leprosus, aussätzig Sv. ruk. 315. — kde. Po všem těle m-cný. Hr. ruk. 51.