Předchozí (1028)  Strana:1029  Další (1030) |
|
|||
1029
|
|||
|
|||
Příchranec, nce, m. = ochrance, der Be-
schützer. Slov. Přichranitel, přichraňovatel, e, m., der Beschützer. Jg.
Přichranitelka, přichraňovatelka, y, f., die Beschützerin. Jg.
Přichrániti, il, ěn, ění; příchránívati,
přichránívávati, přichraňovati = ve své opa- trování vzíti, ostříhati, ochrániti, in Schutz Nehmen, beschützen. V. — co čím. Tím prostředkem stranu pod obojí přichránili a zachovali. Apol. Tělo stavením (n. šatem) p. Kom. — koho (gt.). Ti lidé dobrých přichraňují. Kom. — se kam kde. Žádal, aby mohl do města se p. Schön. — se kde, u koho = útočiště najíti. Nemaje bytu u souseda se p-nil. Us. Dch. Přichránlivosť, i, f., die Beschützung,
der Schutz. Ros. Přichránlivý, ochraňující, Schutz-, be-
schützend. Ros. Přichraňovatel, vz Přichranitel.
Přichraňovati, vz Přichrániti.
Přichrápati, přichrupati, přichrapovati,
hinzu schnarchen. — komu. On mu při- chrapuje. Ros. Přichroměti, ěl, ění, přichromovati, etwas
lahm werden. Brt. Přichromiti, il, en, ení, přichromovati,
ein wenig lahm machen. Us. — koho. Příchtivý, ein wenig gierig, habsüchtig.
Jg.
Přichůdce, e, m. = příchozí. Lup. v C.
Příchudý, ärmlich. Reš. Přichuchnouti, chnul a chl, utí, při- chuchati = přidychovati, dazu hauchen. L.
Přichumeliti, il, en, ení, zustöbern. Ros.
Příchuť, i, příchoutka, y, f., choutka,
die Lüsternheit, Begierde, Lust, das Gelüsten, Verlangen. Jg. P. těhotné ženy. — P., ved- lejší chuť, Bei-, Nebengeschmack, m. To jídlo má nějakou p. Jg. Má to p. vzdělanosti. Dch. Na těch cínových talířích nemohli jísti, ty vzaly hned p. Us. u Dobrušky. Vk. Po něčem p. míti. Dch. Příchuta, y, f.,přichucení, die Anlockung.
L. Příchutenství, n., příchuť, die Launen-
haftigkeit, Launerei, Lust, Laune. Mus. IV. 219. Přichutiti, il, cen, ení, chuť k něčemu
vzbuditi, zu etwas aufmuntern. L. Přichutnati, přichutnávati = chuti do-
dati, Lust machen, aufmuntern. — k čemu. Pokrm skrovný k dielu přichutnává. Ras. Příchutní, příchutí pojatý, von Laune
befangen, manirirt. Ruka umělcova p. Mus. 10. 85. Příchutník, a, m., vrtkavec, svémrarec,
der Launer. Šm. Přichváliti, il, en, ení, přichvalovati,
beistimmen, beipflichten. — komu v čem. Káčer mu v tom přichvaluje. Mor. Přichvátati; přichvátiti, il, cení; při-
chvátnouti, tl, utí; přichvacovati, herzueilen; überfallen, ertappen. — na koho. Přichvátil si na něho (pospíšil). Ros. — P. se čeho = přichytiti. Čeho se koli p-tíš, tam mnoho lidu obrátíš. Smil v. 395. Veliký had p-til se ruky jeho i uštknul jej. Št. 2. |
Přichvěti se, přichvívati se = chvěje
se blížiti, sich zitternd nähern. Šm. Příchvístati, přichvístnouti, stnul a
stl, ut, utí, ku předešlému chvístati, při- fákati. Ros. Příchvoje, ves u Sobotky. PL.
Přichýlení, n. die Hinneigung. Dch. Vz
Přichýliti. Prichýlený; -en, a, o, hingeneigt. Dch.
Přichýliti, il, en, ení; přichýleti, el, en,
ení; přichylovati = drobet nakloniti, ein wenig biegen, neigen, hinneigen; připojiti, unterwerfen, an sich bringen, sich zuwenden; přičísti, připsati, zuschreiben; p. se = při- vinouti se, sich neigen usw., bei Jemanden Schutz suchen. Jg. — co. Přichyl ucho své. Jg. P. dveři = přivříti. Na mor. Zlínsku. Brt. — co komu, čemu. Rád si přichyluje (pije). Sych. Své komoře to zboží p. kázal. Pulk. Bohu něco p. (přičísti). Hist. schol. 1404. Vím, že bys nám nebe prichýlil. Us. — co, koho, se kam (čím). Království pod svú zemi p. Martim. Přichýlil se k němu. Ros. A což k nám se nepřichýlíš? Dh. 115. Všecky k sobě prichýlil. St. skl. Ta dvě. království přichýlil k svému. Martim. P. panny šepty úlisnými k své libosti. Troj. Obličejem k matce se p. Kat. 22., 747. — Alx. Příchylka, y, f., přítulka, der Zufluchtsort.
Koll. Příchylnice, e, f., die Anhängerin, Freun-
din. Šm. Příchylník, a. m., přítel, der Anhänger,
Freund. Měst. bož. Příchylnosť, i, f., sklonnosť, chuť, die
Neigung, Geneigtheit, Zuneigung. Boží p. k lidem jest veliká. Br. Jeho p. jest pře- tvářená. Sych. P. svou k někomu osvědčiti. Sš. I. 107. Příchylný, náchylný, nakloněný, geneigt.
V. — k čemu: k dobrému, Arch. I. 36., k smilství, Hus. I. 439., k rozkoši, V., k něčí straně. Kram. — čím : milosti, láskou. Ros. — komu. Ona jest matce velice p-ná. Dch. Přichystání, n , die Zurichtung. V. Vz
Přichystati. Přichystaný; -án, a, o, zugerichtet atd.,
vz Přichystati. Přichystati, přistrojiti, připraviti, zu-
richten, fertig machen, veranstalten, zu-, vor- bereiten; obstarati, besorgen. V. — Již jest vše přichystáno. Ros. — co komu: dobrou večeři, postel. Sych. — co k čemu: k obědu. Sych. — co nač: na cestu. D. — čeho : dobrého vína (obstarati, opatřiti). Ros. Trávy kravám p. Us. Hý. — se — připraviti se, sich zuschicken. Jg. Příchystka, y, f., přichystání, die Zu-
bereitung. Nedělejte žádných p-stek; oběd bez p-ky. Na Ostrav. Tč. Příchytek, tku, m., das Anklebsei. Zlob.
Přichytiti, il, cen, ení; přichytati, při-
chytnouti, přichycovati = ku předešlému něco chytiti, dazu fangen; popadnouti a držeti, zu sich o. an sich ziehen, haschen, fangen; při- páliti, anbrennen; p. se = připojiti se, sich anhängen, gesellen, dazuschlagen; nakaziti, anstecken. Jg. — abs. Mráz chytá n. při- |
||
|
|||
Předchozí (1028)  Strana:1029  Další (1030) |