246

Ocel, sthněm. ecchil, lat. acuale. Gb. H.
ml. I. 451. O strč. skloň, vz ib. Km. -i. 19.

Ocelivý., O. voda (v pohádkách = která
celí, hojí). Gern. Př. 54.

Ocelový. O. slovo = tvrdé. Šml. I.182.

Ocena, y, f. = ocenění. O. národních ná-
roků. Nár. list. 1895. č. 293.

Ocet, z got. akeit a to z lat. acetum. Gb.
H. ml. I. 394. O léčení octem cf. Zbrt, Pov.
G2. Vocct z sladkého vína velmi mocný a lítý
bývá (svadí-li se milí přátelé, lítý bývá hněv
jejich). 131. Gr. 315. — O. k pečeni = sušené
hrušky vařené, rozsekané s kadlátky a hro-
zinkami. Duť. 328.

Ocibnosť, i, f. O. rostlin, peristaminie.
Am. 96.

Ocicať sa = prepojiť sa; nemoc u dobytka
(teľa, ktoré cicia prvé mlieko). Myjava, Phľd.
1895. 446.

Odměřovaný. O. trafika. Phľd. 1893. 524.

Octil, u, m., Acetyl. Am. 67.

Octilka, y, f., Aldehyd. Am. 67.

Octnouti. V o. není i odsuto (ocitnouti);
tam bylo i,: cbt. Gb. H. ml. I. 230. O pův.
slova cf. Gb. ib. 76.

Octoměrství, n. Acetometrie, Essigsäure-
messung, f. Sterz. I. 87.

Ocuď m. odsuď. Gb. II. ml. L 407.

Ocún, u, m. = naháč, naháľ, naháčky,
sirotky, koník; semeno: baranica, baraní vajca
colchium autumnale, rostl. Brt, I). II. 501.

Ocútiti. Jak sem o-la = procitla. Mor.
Hledík.

Ocylindrovaný orchestr = jehož členové
nosí cylindry (klobouky). Stč. Kon. 31.

Oczim n. dievisil, hermodactylus, rostl.,
1440. List. fil. 1893. 394.

Očáknouti koho bakulou (přetáhnouti).
Phľd. 1895. 225.

Očápený. Už měl ruky o-né, enom ho
chytit. Slov. Bern. D. II. 352.

Očeca, vz Candát (3. dod.).

Očekávati. Nebo s radostí na vás o. budu.
Kat. z Žer. I. 86.

Očemerený, angeekelt; opilý. Phľd. 1895.
282.

Očemeriť sa = ochvátiti se; opiti se.
Cf. Čemer. Phľd. 1894. 491., 375.

Oce náš jen si m. otče náš, jenž jsi.
List. fil. 1895. 433.

Očenáškovati = otčenáš se modliti. Žďár.
Nár. list. 1896. č. 14. odp. feuill.

Očepák, u, m. — čepec. Nár. list, 1895.
c. 150. feuill.

Očepky = čepeni nevěsti/. Cf. Vykl. Svat.
106., Zavíječky (3. dod.).

Očescec — očistec. Mor. Nár. list. 1896. č.
254. feuill.

Očeštěti. Veškerá města o-la, Vlč. Lit.
162.

Očistec. Střetne-li se kdo v řeči s jiným
(vysloví-li stejnou myšlénku v též chvíli), vy-
svobodí dušičku z očistce. Val. Vck.

Očistom = očistomky. Vyšel o. na pole,
v samom skutku odešiel do Mernka. Phľd.
1894. 505. (1892. 595.).

Očitě jsú protiv pravdě sv. písma. Št. N.
218.

Očivistě (to) viděla, Kat. 1814.

Očkaj, e, m. Počkaj, príde na tě O. (asi

ten, který r. 1708. v čele uherských povstalců
pustošil Valašsko). Vz Vck. Val. I. 110., NZ.
IV. 273.

Očkov, a, m. Na O-vě, čásť Morávky při
Pražmě ve Frýdecku. Věst. opav. 1893. 11.

Oční. Léčení očních nemocí. Vz NZ. V. 571.

Očný = pěkný na pohled, úhledný. Val.
Brt. D. II. 352.

Očová, é, f., míst, jm. ve Zvolen. Phľd.
1894. 61.

Očovka, y, f., potok ve Zvolen. BZv. 13.

Očubrat = oščubrat, okousat, ohrýzti.
Jevíčko. Brt. D. II. 352.

Očúť sa = ocítiti se. Phľd. XII. 317.

1. Od. Vokalisace předložky od v Háj. Herb.
(1562.) a V. Kal. (1578.). Vz List. fil. 1894.
203., 204. Dal mi od psiny (lék). Brt. D. 11.
287. Cf. Proti.

2. 0(1, u, m. = síla v celé přírodě vlád-
noucí, podobná síle magnetické, z řec. ó8^rj,
Odem, Hauch. Vz Am. 51.

Odajdu m. odejdu. Gb. H. ml. I. 137.

Odajme m. odejme. Gb. H. ml. I. 137.
(Chir. 65. a.).

Odaruněk, ňku, m. = dar. Vck. Val. I.
60.

Odběhlica = odběhlá žena. Phľd. XII.
722.

Odběhlý. O. statek. Arch. XIII. 95. Vz
Odběžný.

Odběhnouti co = ztratiti, Len čepec
o-hla kdesi. Slov. Phľd. 1894. 389. Uťatú
dlaň v diere odbehnúc. Phľd. 1896. 260.

Odběžně. Tak jen o. o tom píši. Dle Bl.
Gr. 321. lépe: běžně.

Odběžné, ého, n. Tvůj statek za o. nám
propadlý. Arch. XIV. 22.

Odběžnosť = odpudivosť. Ztk. 22. (3.
vyd.).

Odběžný. O. statek = který vlastník opustil.
1597. Mtc. 1894. 152. Vz Odběhlý.

Odbíračka, y, f. = bolačka, vřídek. Val.
Mtc. 1893. 147., NZ. II. 610. — O. = žena,
která po sekáčích obilí odbírá a do hrstí
klade. Duf. 236. Cf. Odběračka.

Odbiti se čeho. Chtiece se o. bezpráví
zlých. Chč, S. 207. — odkud: od břehu
(odplouti). Phľd. 1895. 6.

Odblaniti, odblanovati, abhäuteln. O. za-
jíce. Sterz. I. 29.

Odborově. Látku o. seřaditi. Mtc. 1895.
184.

Odbyti. Z toho, což měl, jej odbyl (to mu
dal). GR. Nov. 48.

Odbytný. (To zboží je) odbytnější. Kat.
z Žer. II. 152.

Odbývavě. Řekla o. Světz. 1895. 319. c.

Odcapiť = odrazit i šípy vtipu? Ba o-pil
niekedy až h. Phľd. 1896. 228.

Odčeřiti. Vlny se odčeřují. Am. 71.

Odčiniti. Co se stalo, nelze o. Vrch. Tryz.
122.

Odčlánkovati co. Čl. L. Jos. 15.

Oddanec = ženich. Phľd. 1893. 79.

Oddanka = nevěsta. Phľd. 1893. 72. Cf.
Oddanice.

Oddaný. V místě k tomu o-ném = usta-
noveném. GR. Nov. 5.

Oddati se s kým. Jeho žena s pacholkem
se oddávala (obcovala). Arch. XIII. 447. a j.