Předchozí (1233)  Strana:1234  Další (1235) |
|
|||
1234
|
|||
|
|||
Psotnosť, i, f., bídnosť, das Elend. 1410.
Psotný, bídný, miserný, elend, arm. V.
Bib., Har. Vše, co jest na ny spadlo pro naše p. hřiechy. BO. P. lidé. Jel. Psotně živ jsem. — P., záhubný, strastný, verder- blich. P. nemoc, V., dým. P. chym. A tu jim byl jest p. konec. Let. 194. Poňavadž nepotře tebe rychle pro tvá vymyslenie psotná, v kterýchž opustil si jeho. Raň tě pán nežitem psotným na kolenú i na lýt- kách; P. neduh i věčný. Hus. I. 55., 56., 57. Raní tě vředem p-ným na lýtkách. BO. P. místo (locus pessimus). BO. Psotství, n.= psota, das Elend. Bech.
Psouti, psuji, ul, ut, utí, psovati, kaziti,
verderben, verhunzen. — co. Ve Slez. Tč. Ať mi podkověnek ze zlata nepsujú (koně). Sš. Mor. p. 361. — P., Muthwillen treiben. Rk. — P., láti, schimpfen. Zychová psovala a lála, že chodí (on) okolo domu a krade. Svěd. 1569. Psovař, e, m. = psotař, zastr. Rozk.
Psovice, e, f., das Hundsleder. Rk.
Psovina, y, f., psí smrad, psina, der
Hundsgestank. D. Psovitý, psu podobný, hundähnlich. Vz
S savci. Psovna, y, f., psí hvězda, vz Psí. Rozk.
Psovné, ého, n., die Hundesteuer. Rk.
Psovod, a, psovoda, y, m., kdo psy vodí,
holota, holec, Hundsführer, -bub, m. V. Psovodka, y, f., die Hundsführerin. Toms.
Psovodník, a, m. = psovod. Us.
Psovský = peský, hündisch.
Psovství, n., peství, die Hundsfötterei. D.
Psovstvo, a, n., mnoho psů, viele Hunde.
Pst! ticho, st! still! Us. D.
Pstravý, drobet pstrý, ein wenig bunt. L.
Pstrdlice, pstrlice, e, pstrdlička, pstr-
lička, y, f., rybička lososová, die junge Brut des Lachsen. Ms. vod. Pstřen = pstřeň.
Pstřen, ě, f., vz Masojed. Č.
Pstříla, y, f. = pstrdlice. Krab. 100.
Pstříti, pstru, pstřel, en, ení = měniti
barvami, bunt färben, bunt schmücken, bunt machen. Koř. pъstrъ (pestrý). Sr. Pstruh. Hý. — co. Hvězdy pstrou oblohu. Ráj. — se čím (kde). Prapory jich pstrou se východ- ními barvami. Ráj. Ctí se pstrou. Puch. Po stěnách se pstrou čalouny věnci z růží. Č., Pstro, adv., rozmanitých barev, bunt. Pstro
v hlavě (má o kolečko víc). L., Šm. — P., v z Pstrý. Pstroček, čku, m., smilacina, rostl. FB.
20., ČI. Kv. 127. Pstrohlavee, vce, m., pstrohlavý, der
Schwindelkopf. L. Pstrokvětka, y, f., pardanthus. Rostl.
Pstrolavec, vce, m., člověk pstrolavý,
malomocný, prokaženec, trudovatec, der Aus- sätzige. Sš. Mr. 12. Pstrolavosť, i, f., rozmanitosť barev, die
Buntheit. — P., malomocenství, lepra, der Aussatz. Br. Pstrolavý, strakatý, bunt, scheckig.
Rokyc. — P., malomocný, aussätzig. Br. Pstromuch, a, m., eristalis, hmyz mu-
ch ovitý. Krok. |
Pstros, pštros, štros, a, m., z lat. stru-
thio, der Strauss, největší pták. P. obecný n. africký, s. camelus, americký, s. rhea. V. Vz S. N., Frč. 348. Pstrosí, pštrosí, pštrosový. Strauss-. P.
péro, vejce. Pstrosinka, pštrosinka, pštrosilka,
y, f., rostl., struthiola, der Spatzenstrauch. P. prutnatá, s. virgata, stranokvětá, s. latc- riflora, pýřitá, s. pubescens, lysá, s. glabra, brvitá, s. ciliata, střechovitá, s. imbricata, plstnatá, s. tomentosa, vejčitá, s. ovata. Rostl. Pštrosový, vz Pštrosí. — P. péro, ama-
ranthus cristatus. V., Byl. Pstroš, e, m., pstrý kůň, die Schecke,
pol. L. Pstrota, y, f., strsl, pъstrota, přip. -ta =
pestrota. Mkl. B. 163. Pstrotina, y, f., p-ny, něco pstrého, etwas
Buntes. L. Pstruh, a, m., v obec. mluvě struch, od
pstrý = pestrý (co do barev). D. Strsl. pъstrągъ, koř. pъstrъ (pestrý), bunt, sr. pol. pstrąg; příp. -ugъ. Mkl. B. 283., 284. P., trutta fario, die Forelle, Fohre. Frč. 289., Schd. IL 495., KP. III. 388. P. růžový, fia- lový, lososový, D., lesní, podhorní, rybniční, jezerní. S. N. P. marinovaný. Kh. Pstruhokam, u, m., der Blatterstein. Šm.
Pstruhoun, a, m., brůna pstruhatá, der
Forellenschimmel. Šm. Pstruhovec, vce,m., der Forellenteich.Rk.
Pstruhovitý, forellenartig. Šm.
Pstruhový, Forellen-. P. maso, Us., po-
tok, Ros., kámen, der Forellenstein. Krč. 241. — P. salat (barvy pstruhové). 1). P. hruška, reneta, brůna (pstruhoun). Šm. Pstrucha, pstruška, y, f., j m. krav n.
koz pstrých. L. Pstruží, n., ves u Místku na Mor. PL. —-
P., adj., Forellen-. P. maso. Us. Pstružník, a, m., der Forrcllenfänger,
od pstruh. Er. Reg. I. 89. Pstružný, -ní, pstruhový, Forellen-. P.
potok. D. Pstrý, nov. pestrý = strakatý, bunt. Rostl.
Pstrý slín. Vz Krč. 618., 624., 651. Pstrylatosť (Hý), pstrylavosť (Sš. Mt
111.), i, f., buntes Wesen. — P., malomocen- ství, der Aussatz. Sš. Cf. Pstrolavosť. Pstrylatý, pstrylavý = peřestý, stra-
katý, scheckig, bunt. Res. — P., malomocný, aussätzig. Sš. Cf. Pstrolavý. Psujka, y, f., co všecko popsuje, das Ver-
derben. Na Ostrav. Tč. Psujoch, a, m., der Verderber. Slez. Klš.
Psúť, popsút, pokaziti, vz Psouti. Ve Slez.
Pk., Klš. Psych-e, y, f., řec, duše. — P., milenka
a pak choť Erotova (Amorova), vyobrazo- vala se jako panna s křídly motýlovými aneb jako motýl. Vz S. N. Psychiatria, e, f., řec, léčení nemocí du-
ševních. S. N. Psychický, z řec, duševní.
Psychofysika, y, f., odvětví přírodovědy,
které se zabývá vyzpytováním vzájemné kvantitativní i kvalitativní odvislosti mezi tělesnými a duševnými úkony. Vz S. N. |
||
|
|||
Předchozí (1233)  Strana:1234  Další (1235) |