204

Oněměti jak. O-měl jako kapr. Šml. X.
15.
Oněmiti koho. Chč. S L 275.

Onen. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 451.
Jednou za onoho času = zřídka. Hoř. 84,
92. Tat > náměstka na Císařovsku není známa.
Mtc. 1899. 363.

Onice, e, í., vz násl. Onuce.

Onka, y, f. = Athena. Vz Louk. 26. pozn

Ontagogika, y, f. = paedagogika, kde
místo dítěte, mládeže nastupuje bytosť
schopná výchovy (schopná vývoje). Dk.
Paed. 16.

Onuce: onice, onucky, šätienky. Slov.
Sbor. slov. II. 130.

Onucky, pl., f., vz předcház. Onuce.

Onucovitý. O. otrapa. Slád. Lear. 56.

Onž = jenž. To sluší na Bůh, onž jest
vře naše dobré. Št. Vz Onže.

Opa, y, f. = potok a přítok Odry na Mor.
Bdl. Mor. 12.

Opactví = opatství. Hus Post l48^b.

1. Opáčiti něco k své hanbě. Št. Bes 67.

Opadátko, a, n. Za Řezn. v VIL 106
polož: Sp. 167.

Opacha, y, f. Prašivá o. (ichthyosauři,
plesiosauři). Nár. sbor. II. 60.

Opakokladný. O. negace. Mus. fil. 1899
269. Vz Nepříti.

Opaladlo, a, n. O., koryto, neobrátil's,
pozri to (o nezpůsobném). Slov. Zát. Př. 23a.

Opaprslený čím. Les sluncem o-ný. Pal.
Záp. I. 77.

Opařito = parno. Slez. Lor. 76.

Opas, u, m = pas. V opasích ji bylo lze
rukou obepnout. Sá. Kant. 9.

Opásanec, nce. m., zonabris, brouk. O.
černopásý, z. variabilis, květový, floralis
Klim. 514.

Opasek, sku, m. = řasnatá sukně z bíilého
plátna (kytlice) s přišitým, až pod paždě
sahajícím plátěným pásem, opatřeným trhač
kami (náramky, šráky). Mor. Mus. ol. IX. 104.

Opasník, u, m. = široký pás okolo těla.
Slov. Čes. ). VIII. 52. Sr. Opasek.

Opatance, pl., m. = máčné jedlo. Slov
Sbor. slov. III. 26.

Opätkovat. Tancoval, len tak -oval. Sl v.
Zát. Př 224b.

Opatřiti. Opatrovala se od pláče. Císař
Mtc. 1900. 142.

Opatrnictví, n. Nezdravé o. Nár. list.
1897. č. 246.

Opatrník, a, m. Hus I. 220.

Opatrnost. Pravidla o-sti. Vz Zát. Př.
138. nn, 341^a. O. jest matka moudrosti a
užitku. Šml. X. 117.

Opatrnůstkářství, n. Nár. list. 1900. č. 51.

Opatrný jak. Buďfe o-ni jako hadové.
Fisch. Hosp. 212. — O. Mat. Šr. Jub. XXII.

Opatrovárna, y, f. Dle Věst. VI. 23. lépe:
opatrovna. Vz -árna.

Opažiti co čím. Lodie o. kuožemi (oblo-
žiti). Jinde: opásati. Alx. Nách. CXXIV. 113.

Opec. V I. Přispěv. 78. chybné epec oprav
v: opec.

Opera, y, f. S tou bude o. = potíž. Us.
Šeb. 24.

Opěradlo soustruhu. Vz KP. VII. 231.

Operek, rku, m, vz Okolek ve Příspěvcích.

Opěš, e, m., les. Dšk. Vok. 56.

Opětovací »lovesa u Palackého. Vz Mtc.
1901. 155.

Opětpoznání, п., das Wiedererkennen.
Krč. Assoc. 60.

Opevadlo, a, n. Má s tím moc o-dla (práce).
Slov. Zát. Př. 208b.

Opevňování, n. Středověké o. měst. Vz
Tom. 281. nn.

Opice. Vésti koho na o-ce (za blázna ho
míti). Wtr. (Čes. 1. VIL 3. ). Úsloví vz v Z tt.
Př. 341a.

Opicovitý. O-tí ssavci. Mus. 1849. IV. 71.

Opiče, Ezop. 231.

Opieti, vestire (opíti, opnouti). — koho
čím. Ž. pod. 134a. 31.

Opíhled, rostl. Ott. XV1I. 373.

Opich, u, m. = libeček.

Opichač, e, m. Kde je mnoho o-čov,
najméňej je pšena (kde je mnoho dělníků
při jedné práci, tam nejméně se udělá. Ne
dle Trnky: Kdo se nad míru chlubí, málo
o něm dobrého). Koll. (Čes. 1. VIL 340. ).

Opíjeti se. Vz Gb. H. ml. III. 2 340.

Opikati se = vymočiti se. Ezop. 299. Sr.
Pikati.

Opilec: chlipko, korhelina, korhelisko, lalok,
ochlasta, ožran, pá'enčený, vinný sud, vinný
molek, prepiduša, Zát. Př. 72b., vobrynda,
Vchř., ráliš. Hoř. 137. Sr. Opiti se, Opilý.

Opilka, y, m. = opilec. U Křenovic. Vchř.

Opilosť ke všem hříchům hotovosť činí.
1564: List. fil. 1900. 235.

Opilý. Je pod obraz boží o. Hoř. 92. O.
není než blázen. 1510. Arch. XVII. 495. Pří-
sloví atd. vz v Zát. 69., 72a., 95b., 341a.

Opisovačský závod. Vlč. Lit. I. 294.

Opiti se. Dostati se pod hájik. Slov. Zát.
Př. 71b. Opil sa ako teľa. Ib. 72a. Sr. Na-
hnout si, narezat sa, naslopat sa, nasmokať sa,
nasákať sa, natahat sa, obstrebať sa, očemeriť
sa, očepit sa ochleptať sa, oliti за, oprpat sa,
oslonit sa, oslopať sa, otrestit sa. podkúrážit sa,
podperitsať sa podtrundžit sa, potrúžiť sa, umoknouť
sa, uraziť sa, vychlipnút si, vysmrknút si. Sr.
Zát. Př. 72b.

Opitomiti koho. Chč. (List. fil. 1898.
455. ).

Opiždí, п., osada u Doubravy. Věst. op.
1895. 15.

Opjatý čím. Kámen révou o-tý. Krs. Ten.
12.

Oplácati koho. Vypadá, jako když ho
vopláca (o tlustém kluku). Hoř. 117.

Oplakalý. Má o-lé óči = oplakané. Hoř.
87.

Oplakati. A on toho na radě oplakal.
Dač. I. 52., 82.

Oplaňkovati město. Pal. Děj. III. 1. 302.

Oplatýrovaný = kdo má prsty plné
prstenů. Us. fiakristů. Kukla 133.

Oplecovaný. O. tyč = která má kůru a
součky seřezané. Us. Čes. 1. VIL 21.

Oplechovaný. O. svítilna. Br. Had. 113.

Oplechovati. Mlč, to ti hned papulu ople-
chujem. Slov. Zát. Př. 255b.

Oplesnivělý obličej. Rais. Pot. 7.