Nitr-um, a, n., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
234., 251.

Nitryl, das Nitryl. Sl. les, Šfk. Poč. 426.

Nitsch, vz Nič.

Niva, das Neuland. Nz. V MV. nepravá
glossa. Pa. 41. Cf. List fil. XI. 189., Mkl.
Etym. 216. Drží mi mocí nivu. Půh. 1. 357.
Neživí pole, ale niva. Č. Proto se hnojí,
aby n. rodila. — N. = časté im. polí a luk.
BPr.

Nivčem = v ničem. Št. Kn. š 276 Vz
Nic.

Nivčiee, zašlá ves. Arch. IV. 175, Sdl.
Hr. I. 55., 61.

Niveč. V n. = vb ni vb čbto. Mkl. S.
187.

Nivěna, y, f., die Flurengöttin. Dch.

Nivky, pl,, f. = pole na Vsacku. Vck.

Nivnice, Niwnitz. Rk. Sl.

Nivník. Cf. Rstp. 902., Mllr. 33.

Nivoč, e, f., das Nichts. Slov. Ssk.

Nivoče = nicka, die Nulle. Slov. Rr. Sb.

Nivočiti, il, en, ení = ničiti. N. polia
lúku. Slov. Mt. Sl. I. 52.

Nivočka, y, f., die Nulle. Slov. Ssk.

Nivohojný. N. výspa, evkeífiwv. Lšk.
Lpř.: lukohojný, bohatý lukami.

Nívsko, a, n, Niwsko, sam. u Pelhři-
mova.

Niz, Nižice = župa polabských Srbů při
Labi. Šf. Strž. II. 621.

Nizák, u, m. = krsek.

Nízce. Tak Buch člověcstvie přijem nízko
sstúpil. Št. Kn. š. 20.

Nizenký, vz Nízký.

Nízko, vz Nízce.

Nízkopasý. N. dívčiny. Msn. Or. 78.

Nízkoplotý, mit niedrigem Zaum ver-
sehen. N. sad. Koll. IV. 97.

Nízkorodý, von geringer Abkunft. Us.

Nízkorostlinný, niederpflänzlich.

Nízkorostlý, kleinwüchsig. N. smrky.
Us. Tč. N. mužík. Koll. III. 296.

Nízkorozený; -en, a, o, vz Nízkorodý.
Lpř.

Nízkosť. Podlá n. otrocká. Kká. Pokořil
se v takú n. Št. Kn. š. 20. Cf. Vysokost'.

Nízkotlaký, Niederdruck-. Nízkotlaký
válec (u parního stroje vodotažného). Zpr.
arch. XII. 19.

Nízkovypouklý. N. práce (relief). Dk.

Nízký = nevysoký. Mkl. Etym. 216. N.
světnice, úroky, Us. Pdl., teplota, Stč. Zem.
549., bor, Osv. V. 634., ton. Zv., kurs. Kzl.
229. Z vysokej stoličky na nizenkú sedně.
Sš. P. 386. Nižšímu nečiň násilí. Ezp. 726.
N. = nešlechetný a p. N. mluva, Mour , po-
žitek. Čch. Bs. 103.

Nízo, a, n. (jen v gt.). Rastie z níza do
výsosti. Slov. Č. Čt. I. 262.

Nizobéžný list. herablaufend. Nz.

Nizokrajiny, Niederlande. Šm.

Nizomluv, u, m., tapinosis, tapinoma,
T«-reťľo.<j(?, xaTtdvo)f.<.a, niedriger Ausdruck.
Nz.

Nizovci, vz Niz, Nižané.

Nizoví, n.; nizové krajiny, Niederlande,
Niedergrund. Rk.

Nizozeman, a, m., der Niederländer. Šm.

Nizozemsko, vz Rk. Sl.

Nizúčký = nizoučký. Slov. VI. 265.

Nizúnečko = nizounko. Mor. Brt. D.

Nizušučký = nizoučký. Mor. Brt. (Rgl.)
Nižádný, vz Žádný.
Nižané, Nizovci = polabští Srbové. Vz
Šf. Strž. II. 621.

Nižava, y, f. = nišaviny. Slov. Loos.

Nížbor, Nížburk, Nižmburk. Tk. IV. 324.,
Blk. Kfsk. 367., Sdl. Hr. I. 217., VI. 40.,
148., Rk. Sl.
Nížčiti = nížiti. Val. Vck.

Niždiť, wimmern. Chlapec niždí. Las.
Brt. D. 237.

Nížehohy, Nižeboch.

Nížebozi, inferi. Ks.

Nižehlav, a, m., os. jm. Tk. V. 99.

Nižej = níže. U Star. Jičína. Vhl.

Nížen. Cf. Rstp. 706.

Nížeňovitý. N. rostliny, mullineae: nížeň,
výkrojka. Vz Rstp. 706.

Níže podepsaný, der Untengefertigte.

Níže pořád psaný. My níže pořád psaní.
Kn. těš. 1830.

Níže psaný, vz Níže podepsaný. Us.

Nižiak, u, m. = zákrsek. Slov. Rr. Sb.,
LObz. XVII. 21.

Nížina. Cf. Krč. G. 95., Mkl. Etym. 216.
— N. = inferiora. Ž. wit. 62. 10., 138. 15.
Hospodin na n-ny hledí, humilia respicit.
Ž. wit. 137. 6.

Nížinový. N. ponebí. NA. V. od. II. 59.

Nížiti, vz Mkl. Etym. 216. — co, se.
N. hlavu. Kká., Hdk. Slunce se níží. Hřbet
horstva se zpovolna níží. Us. Pdl.— od-
kud. Tma náhlá s oblohy se níží. Čch. Bs.
157. — k čemu. Koleno tu nepodajné
k prvnímu se níží úklonu. Čch. Bs. 152. —
kde, kdy, več. Až kde jezero v temno
hor v modré se dálce níží. Mcha. Když po
půlnoci v zamyšlení dumné se z říše zjevů
ducha povzlet níží. Osv. VI. 591. — se
v čem. V ničem se nechce nížiti. Výb. I.
836.

Nížka, y, f. = nízkost. N. tonů. Zv. Př.
kn. II. 1.

Nížkov, Nischkau. Blk. Kfsk. 933., Sdl.
Hr. I. 137.

Nižní cesta = dolní. U Vsetína. Vck. —
N. = nižší. Val. Brt. D., Vck.

Nížtice, pustá ves v Pražsku. Blk. Kfsk.
1037.

Nkr. = nový krejcar. Kupecky. Sd.

Nn vyslovují u ČT. jako dn: panna-
padna, Anna-Adna. Tkč.

1. -no. Březno, Lubno, Lipno, Vrbno,
Zbećno, Kopidlno atd. Vz Pal. Rdh. I.137. —
Mohelno-mohelský, Rokytno-rokytenský. Bž.
D. 152.

3. -no. Mistře, v uonomno kútě biech;
Tu je snědla onano baba stará. Mst. Cf.
Jir. Nkr. 91.

6. No = ovšem, ano. Laš. Brt. D. 172.,
Wrch. Ale no dyť, no šak, no tož, no može.
Brt. D. 174. Tímto slovcem ozývá se, na
koho se volá. Francku! No! Brt. D. 174. -
No — ale. Slov. Czm. 92.

Nobil, gt. noběla, m. = mléko a vše, co
dělá se z něho: smetana, máslo, sýr. Laš.
Tč.