Předchozí (254)  Strana:255  Další (256) |
|
|||
255
|
|||
|
|||
Dobropán, a, m., planeta Mercurius. Kom.
Merkur. Dobropísebnosť, m. dobropísemnosf, i, f.,
dobrý způsob psaní, Rechtschreibung. Ros. Dobropisec, sce, m. Víd. list. Rechtschreiber.
Dobropočestnosť, i, f., počestnosť, sluš-
nosť, Wohlanständigkeit. D. Dobropočestný, počestný, slušný, wohl-
anständig. D. Dobropověstný, unbescholten. D. muž.
Br., Kom. Dobrořečení, í, u. = žehnání, die Segnung.
Za zlořečení odplať se dobrořečením. Ottersd. — D. = chvála, Lobpreisung. Kom.
Dobrořečiti = blahoslaviti, žehnati, seg- nen. — komu. D. těm, kteříž nám zlořečí. Kom. — co koho = velebiti, chváliti, lob- preisen, erheben. Dobrořečte jméno jeho (jménu jeho. V. ). Br. Dobrořeč duše má pána. Kom. — za co. Lid za dary jeho dobrořečí. Mést. bož. — se. Nešlechetný se dobrořečí. Žal. — Dobrořečník, a, m. Preiser, Segner. Reš.
Dobrořečný, dobromluvný, wohlredend,
segnend. Dobroslaviti. — komu, čemu, segnen,
Pánu; jménu jeho d. L. — koho (velebiti). Rk. Dobroslavný, dobroslovný, dobrořečný,
wohlredend. D. Dobrosol, u, m., mě. Halle.
Dobrosrdečnosť, i, f., dobromyslnosť,
Gutherzigkeit. Dobrosrdečný, dobromyslný, -srdcí,
-srdný, gutherzig. Dobrosrdenství, n. Mildherzigkeit. D.
Dobrosrdně = -srdečně, mildherzig. D.
Dobrosť, i, dobrota, y, f., dobrotka. —
D. = dokonalosť, Güte, Tauglichkeit, Brauch- barkeit. D. vody, železa. To jest dobrota. — D. = na Slov. titul nižším n. neznámým
dávaný. Plk. — D. = sklonnosť činiti dobře, k dobrému. V. Güte, Frömmigkeit. — D. = dobrotivosť, vlídnosť. Güte, Gütigkeit. Do- broty si neváží. V. Pro dobrotu svou. Pešín. Otec náš dobrota všech dobrot. Kom. Do- brota srdce jímá, násilím se nic neujímá. Č. Z d-ty pokoj a ze zlého, zisku muka. Pk. Do- brota, holá nuzota. Vz Štědrosť; Pro d-tu strčí hlavu do plotu. Lb. D. kravská, vz Kravský. — D. = dobrodiní. U Jindř. Hradce. Sř. —
D., dobrovolné porovnání mimo soud. Půh. V d-tě někomu něco dáti. Er. P. 462. — D. vlády čí = nádhera šlechtická. Chč. (Gl. ). Dobrotisko, a, n., ein guter Mensch. Ten
d. dal by se o prst ovinouti Sych. Dob. všech chudých psů = zlý. Jg. Dobrotivěti, ěl, ění = dobrotivým se
stávati, gütig werden. Reš. Dobrotivosť, i, f. = náchylnosť k činění
dobře, Güte, Gütigkeit, Huld, Mildherzigkeit. V. Dob. místo stráže bude. Kom. — D. = poctivosť, Rechtschaffenheit. Dobrotivý; dobrotiv, a, o = přívětivý,
dobročinný, dobromyslný, mildherzig, gütig, gewogen, huldreich. Jg. Dobrotivou mysl k někomu míti. V. Mile a dobrotivě něco přijímati. V. — komu. Aby mu byli dobro- tiví. Trist., Zk. — ke komu. K čeledi. Šf., Št. — Alx. Dobrotky, adv., na Slov. a vých. Mor.
|
= po dobrém, im Guten. Dáš to po dobrotky
nebo po zlotky? Koll. Dobrotnice, e, f., vyraženina, griesiger
Ausschlag. D. Dobrotovati = dobře se chovati, gut
thun. As rok dobrotoval. Us. Dobrotství, n. = dobrota, Veleš.
Dobrousiti, il, en. ení. — co čím kde,
auswetzen. Dobrouš, e, m., ein guter Mensch.
Dobroušství, n., dobrouše povaha, Güte
eines Menschen, bonhomie. Jg. Dobrovážnosť, i, f.. dobrá váha, Voll-
wichtigkeit. D. Dobrovážný, dobré váhy, vollwichtig. D.
Dobrověrnosť, i, f., pravověrnosť, Recht-
gläubigkeit. Jg. Dobrověrný, pravověrný, rechtgläubig. Jg.
Dobrověštec, štce, m., Prophet. Jg.
Dobrověští, n., gute Bothschaft. Bhm.
Dobrovlnka, y, f., ovce dobré vlny, gut-
wolliges Schaf. Dch. Dobrovlný, gutwollig. D. ovce. Puch.
Dobrovodec, dce, dobrovodič, e, m., ein
guter Leiter (der Elektricität). Rostl. Dobrovole = dobrovolnosť. Dobrovolenství, n., upřímnosť, ochot- nosť, die Zuneigung, Geneigtheit, Gewogen - heit, das Wohlwollen, die Gutwilligkeit. D., Hus. — D., svobodná vůle, volnosť, Frei- heit, freier Wille, Willkühr. Troj., Št. Tehdy d. ze země vyjeti míti by neměl. Pulk. Dobrovolnický, Volontär-. D. oděv.
sbor. Rk. Dobrovolnictví, n. Volontärstand. Jg.
Dobrovolník, a, m., ein Volontär, Frei-
williger, voják, ochotník. Dobrovolný voják, svobodník. Kom. Sbor dobrovolníkův, Frei- corps. Bur. Vojsko z d-ků se skládající. Nt. D. roční, Us., jednoroční, einjähriger Frei- williger. Csk. Dobrovolnosť, i, f., volnosť, vůle, die
Freiwilligkeit, der freie Wille, Gutwilligkeit. Toho všecku dobrovolnosť dávám jemu. Boč. Tázati zločince nejprve v d-sti i. e. po dobrém, im Guten. Ros. — D. = dobrá vůle, přízeň, Gunst, Geneigtheit, Gutwilligkeit. Se všemi d. míti. Záv. — Sych., Hus. Dobrovolný, dobrovolen, lna, lno; dobré
vůle, rád, nenucený, freiwillig, gutwillig. V. D. náklad, Pr. horn.; poddání města, Kom., voják. Háj. Dobrovolnou smrtí života si ukrátiti. V. Dobrovolně trpěti, d. k něčemu svoliti, d. něco konati, plniti, d. odjeti. Jg. — D. průchod (jenž se jen trpí), lépe snad: průchod na čas dovolený, na čas dobrovolně trpěný, na čas volný. Kn. rožm. má: bez- právná cesta. — D. uvolení právo lomí; d. stran snešení právo lomí; právo d-ným uvo- lením se ruší a zdvíhá. Rb. D-né vstupo- vání do vojska. Čsk. — D. — příznivý, po- volný, gutmüthig, geneigt, wohlwollend, bene- volus. V. Dobrovýslovnosť, i, f. Gutes Aussprechen
der Worte. Jg. — Dobrozdání, lépe: dobré zdání. Šb. Gut-
achten. Dobrozrný, gutkörnig. L.
Dobrozvučnosť, i, f., Wohlklang. D.
Dobrozvučný, wohlklingend. D. hlas.
|
||
|
|||
Předchozí (254)  Strana:255  Další (256) |