508

rundes Metallblättchen. U Olom. Sd. — P.,
grešle. Mor. — P., sléz okrouhlolistý, milva
rotundifolia, die Gänsemalve, Käsepappel. Us.
na Mor. Hý., Mřk.

Patačkovati, mit runden Metallblättchen
zieren. U Olom. Sd.

Patagonie, e, f., nejjižnější díl jižní Ame-
riky. Vz S. N. — Patagoňan, a, m. — Pata-
gonský.

Paták, u, m., paterý počet. P. bez oka =
čtverák. V. Je p. bez oka(čtverák, šelma.
Č. M. 531). Vz Vtipný. Lb. — P., peníz
pěti grošův, Fünfgroschenstück. D. Vz Mz.
272., Gl. 225. Na Mor. = grešle; Na Slov. =
sedm krejcaru, Siebenkreuzerstück, n. S. N.
Ani za paták nestojí. Us. u Prostěj. Vch. —
P., die Linse am Pendel, knoflík u kyvadla.
U Ostrav. Mtl. — P., nástroj, mající ostří
do pravého úhlu zahnuté, k čistění dřevěnků
v patách. V Krumlov. Bar.

Paťala, y, m., v Krkon., u Poličan = při-
hlouplý, hlupák, Tölpel, m. Kb.

Paťalák, a, m. = paťala. Rk.

Paťalčina, y, f., die Tölpelsprache. Rk.

Patalie, e, f., z fr. bataille, bitva, v obec.
mluvě.

Patalion, u, m., v obec. mluvě, z fr. ba-
taillon, prapor.

Paťalovati, tölpelhaft handeln. Rk.

Paťalský, tölpelhaft. Rk.

Patavi-um, a, n, lat., Padova.

Patečně, pl., f. = peteče. Na Slov. Koll.

Páteční, freitägig. P. den, pátek.

1. Pátek, tku, m., pátý den po neděli.
V gt. pátka má jen ve rčení: do pátka. Mk.,
Bž. 79. Ale na Moravě místy říkají: do pátku.
Mřk. Vz S. N. Der Freitag. Kom. J. 41. P.
veliký n. smutný n. velikonoční, der grosse,
Charfreitag. Us. Prohýřili jedním pátkem, co
roční pronájem obnáší. Sych. Již mnoho pátků
na zádech má (stár je). Jak v p., tak ve svátek.
P. život útrpný. Ros. Delší p. nežli svátek
(o ženských majících spodní sukni delší než
svrchní. Vz Neustrojený). Lb. V p. maso
jedl. Pč. 41. V čem v p., v tom ve svátek.
;C. Víc u něho pátků nežli svátkův (více
se postí než jí. Vz Hladový, Chudoba). Lb.,
Č. Mnoho vejkých pátků pamatuje (je stár).
Vz Staroba. Č. Kdo se směje v pátek, plakati
bude v neděli. Č. Kdo je v pátek příliš vesel,
v neděli bude smuten. Ve středu a v p. není
dobře něco začínati. Na Mor. Koho v p. zima
zemele, zřídka kdy ozdravne. Na Mor. Nemá
neděle sedm pátků. Pk. Nečiň se pátku nedělí!
Mluví jen na veliký p. (o nemluvném). U Olom.
Sd. Připadlo sv. Ducha v pátek (nezdařilo
se). Kda. Jest-li na veliký p. mete sněhem
n. prší-li, bude suchý rok. Kda. Kdo si na
veliký p. vyšpáře zuby hlohovinou, nebolí
ho zuby po celý rok. Kda. Déšť na veliký
p. nerozmnoží statek. Moravan. 875. Kto
v piatok spievá, v nedeľu bude plakať. Mt. S.
Zpívá-li kdo v pátek, v neděli bude plakať;
Na veliký p. ženou se koně do vody, aby
byli zdrávi; Na veliký p. na Mor. běhají
časně ráno po louce s řetězy n. mlátí louku
cepy dříve než je ráno, n. zvonkem na louce
zvoní, aby krtky zahnali. Kda. Velký p.
deštivý dělá rok žíznivý. Er. P. 61. Prší-li
na velký p, Kristu pánu do hrobu, bude

žíznivý rok (suchý). Hrš. Každý se dočká
černého pátku (smrti). Km. — P., ves 1. u Po-
děbrad; 2. u Libochovic. Tk. III. 100. Vz
S. N. .

Patena, y, f., zlatá, stříbrná nebo po-
zlacená mělká miska, na které při mši hostie
leží. Patene, f. S. N.

Patent, u, m., z lat. patens = otevřený,
list otevřený či veřejný, prohlášení vůle pano-
vníkovy; list výsadní, výsada, privilej; místy
i list živnostenský vůbec. Vz S. N. P. o deskách
zemských, Šm., o zaznamenáních, odhadní.
Řd. P. hejtmanský, vz Žer. Záp. 187. —
Patentalní invalida, vysloužilec se zvlášt-
ními výhodami. S. N. — Patentní zboží =
výsadou opatřené. — Patentovati komu
co: výsadu opatřiti, patentiren, bevorrech-
tigen. Rk.

Pater, a, pateřík, a, pateříček, čka, m.,
z lat. pater, duchovní otec, kněz, Pater, m.
P., titul kněží vůbec, ale hodí se lépe klá-
šterníkům, u nichž se liší pater od fratera.
Šr. Pater kvardian. Pan pater. Co pak bys
radči, pana patera (i. e. poslední pomazání)
nebo housky s mlékem (říká se lehce ne-
mocnému)? U Kunv. Msk. Přišel pana patera
svlékat (pozdě do kostela, po mši). Us. Šlo
děvčátko k zpovídání, mělo hezké šněrování,
a pan pater se ho ptal: Kdo tě děvče šně-
roval? Pane pater, co se ptáte, vždyť mě
jenom zpovídáte atd. Nár. pís. Mřk. — Ad
patres jíti = k otcům = zemříti. Us. P. fa-
milias, lat., otec rodiny, otec čelední, hospo-
dář. S. N. — P. = čert (žertem). Aby tě pan
pater vzal. Us. Bodejž tě pan pater! Us.

Pateř, páteř, e, m., z lat. pater noster
(otče náš, modlitba Páně), zastr., das Vater
unser. Páteř říkati. Pověděti komu p. (latinu
mu dávati, natříti mu uši, nazpívati mu). L.
Vz Domluva. Č. — P-ře, hodiny, modlení,
das Stundengebet. Ráno na pateře zvoniti.
Klat. Pěti p. Pass. Někaké pateře pějí. Št.
Do kóru choditi, na pateřích, na modlitbách
bývati. Št. 168. — Páteře, breviář, modlitební
knížka. L. — P. v růženci, větší zrnko mezi
menšími znamenajíc, že modlící se má říkati
otčenáš, kdežto drobnější zrnka zdrávasy
slovou. S. N. P., otčenáš. Dal. 60. P., často
zdrobněle:pateříčky. Gl. 225. Pateře, růženec,
der Rosenkranz. Jg. Vzeli jim mnoho páteřův
akštejnových. Pč. 18. Pateře říkati (růženec
se modliti). Ros. Odzpívali mu za to dře-
věných pateřů (byl bit). Č. — P., vše, co
růženci podobno, ku př. perly na niti. Plk. —
P., množství, řada, Reihe, Menge. Šla napřed,
za ní jiných dlouhý pateř. V. P. dětí, cibule,
česneku. Us. na Mor. Vz Patora. — P., příhbí
ve hřbetě, pater hřbetní, das Rückgrath. P.,
hřbet, u kostry zvířecí hadovitě se prohýba-
jící sloup kostěný, který činí základ dříku,
hlavu nese a k němuž pánvice se připojuje;
skládá se ze 24. obratlů, kosti svaté (kříže)
a kostrče (háku). Vz S. N., Schd. II. 322.
U zvěři: hřbetnice. Šp. Mozek v pateři. V.
P. hřbetový všeho stroje podpora jest. Kom.
J. 259. Ten tomu pateře láme. (chutná mu.
Vz Hlad. Č).Na pateře zvoniti (mastiti komu
záda holí). C. Vz Kosť. — P. n. hřbet hory,
Rücken, m., V. — P., stroj k zdvíhání vody
skládající se z řetězu bez konce nádob na-