Předchozí (1147)  Strana:1148  Další (1149) |
|
|||
1148
|
|||
|
|||
— proč: trápením. Br. — kdy. Neb jim
vůkol chvíli všelikou vyjí psi a mioukají kočky. Koll. I. 306. — na koho. Vlk na ovce rád vždy vyje. Alx. (Anth. Jir. I. 32. ). — jak. Žije vlk po vůli, ale vyje přes
vůli. Hkš. Vichr dul a země v třesu vyla! Koll. I. 139. Vytí, n., das Heulen. V. vlků, psů. Us.
V. psí, V., vlčí, Kom., kalousovo v. Sych. Vytieže = vytáhl. Výb. I. 1121. 33.
Vytíhnouti, vz Vytáhnouti.
Vytínač, e, m., der Aushauer.
Vytínání, n., das Aushauen, Aushacken.
Us. Vytínati, vz Vytnouti.
Výtinek, nku, m., ausgehauenes Stück.
Dělá do stromů výtinky a pak vcechuje jméno. Na Ostrav. Tč. Vytípati se = vypárati se, vystrojiti se,
sich fertig, bereit machen. Ros. Vytiplati = vypiplati, uměle vyživiti,
vychovati, künstlich aufziehen. Us. Kšť. Vytíř, e, m., lépe: vikéř, das Dachfen-
ster. U Plaňan. Vytírač, e, m. = vytěrač.
Vytíračka, y, f. = mědlice. — V. = vy-
těračka. Vytíradlo, vz Vytěradlo.
Vytírák, vytěrák, u, m., v horn., der
Bohrlochwischer. Zhlk. — V., vz Tkadl- covství. Vytírání, n., das Auswischen. Vz Vy-
tříti. V., noh. BR. II. 227. Vytíraný; -án, a, o, wiederholt ausge-
wischt. Vz Vytříti. Vytírati, vz Vytříti.
Vytírátko, a, n., vz Vytěradlo.
Výtírka, vytírka, výtěrka, y, f. = čím
se co vytírá, čistí, výtěr, das Wischtuch, der Wischlappen. Us. Jg. Vytisícovati koho komu = do tisíc
dáblů nadati, tausendmal zum Henker schik- ken. Tč. Výtisk, u, m. = vytisknutí i co vytisk-
nuto, der Abdruck, Abzug. Jg., Nz. V. těla ve sněhu, v písku; v. obrazu, písma (vý- tištěk), Jg., knihy, Šm., nádavkový či ná- dávkem (Gratisexemplar). J. tr. Dal nám po výtisku. V. archu, v obec. ml. obtah. Nz. Jediný v., Unicum (einer Druckschrift). Dch. — V. = zahnání (nepřítele odněkud), das Debusquement. — V. = stlučené máslo, die Butter. Na mor. Valaš. Vck. Vytiskač, e, m., der Auspresser, Ab-
drucker. Us. Jg. Vytiskati, vz Vytisknouti.
Vytisknouti, ul, ut, utí a tiskl, tištěn,
ění; vytiskati, vytiskávati, vytiskovávati, vy- tiskovati = vytlačiti, aus-, herausdrücken, auspressen; vyloučiti, vystrčiti, zatínati, her- ausstossen, herausdrücken, verdrängen, weg- treiben, wegjagen; vytýkati, vorwerfen, ab- drucken, abprägen. Jg. Řeč se slávská mluví všudy tuto v nářečích všech rovnohotově, v dokonalejší však obnově, tak že každý nezvuk vytisknuto. Koll. I. 278. — co: dvéře, stěnu, pečeť, D., knihy. V., peníz (raziti), Har., obraz, Šm., nepřítele. Dch. — co, koho odkud: olej ze semene, Jg., ně- koho ze země, V., z úřadu, D., z krajiny. |
Háj. Čeština němčinou ze škol a úřadů vy-
tištěna byla. Us. Pdl. Vojsko ze země v. Mus. 1880. 451. Čechové statečné v ně sko- čili, z jich vozuov je vytiskli. Dač. I. 22. V. někoho ze dvora. Arch. I. 163. Mě odtud vytiskl a pobral mi mé obilé jař i ozim pravú mocí; Mě vytiskl z mého věna proti mé vóli pravú mocí. Půh. I. 150., II. 213 (Kněz dobrý) sv. slovo, jenž jest siemě v zemi t. j. v srdci zaorává a z plev zrno vytiskuje, to věz, že pravdu od nálezkóv lidských a ode lži dělí. Hus II. 199. — co komu čím. V. Někomu oči něčím v. = vytýkati mu co. Mus. — co jak: mocí. D. Slova, na nichž záleží, většími literami vy- tištěna bývají. Sš. II. 68. Právě v tomto případě dal vytisknouti cizí text s pominu- tím všelikých různo čtení textu. Ddk. 179. V. někoho ze země s velikým krveprolitím. Har. — co kde: na srdci, V., na papíře. Us. — co, koho kam: do nejzadnější kra- jiny, Br., něco do vosku. Us. Slovany ta- mější dílem zbivše, dílem za Tatry vytisk- nuvše. Sš. II. 3. — V. Vytisknutí, n. = vytlačení, die Heraus-
drückung. — V. = vystrčení, vytlačení, die Ausstossung, Verdrängung. V. nepřítele ze země. — V., der Abdruck. Kniha k v. od- daná. 1598. Mus. 1880. 161. Vytisknutý; -ut, a, o, aus-, herausge-
drückt. V. citron. — V. = vystrčený, vy- tlačený, ausgestossen, verdrängt. — odkud. Nepřítel ze země v-tý. Us. — V = otisk- nutý, abgedrückt. Kniha v-tá = vytištěná. Us. Vytiskovati, vz Vytisknouti.
Vytísniti, il, ěn, ění = vytlačiti, ver-,
herausdrängen. Dch. Vytisnúti, ul a sl, ut, utí = vytisknouti,
hinausdrücken. — koho kam. Maďaři Slo- vákov do hôr nevytisli. Sl. let. III. 116. — odkud: ze země. Na Ostrav. Tč. Vytisnutý; -ut, a, o = vytisknutý, hin-
ausgedrüekt, verdrängt. — odkud. Boriš v-tý z prestolu uhorského; Z čoho povstala vojna medzi ním a z trônu v-tým ujkom Stefanom. Mt. S. VIII. 53., 55. Výtištěk, tku, m. = výtisk. D. V. knihy.
Vytištění, n. = vytisknutí. V. češtiny
z úřadů. V. vojsk ze země. Mus. 1880. 27. — V. knihy. Vytištěný; -ěn, a, o = vytisknutý. List
tamtéž v-ný, náleží položiti do roku 1090. Ddk. II. 331. Vz Vytisknouti. Vytištitel, e, m., der Verdränger. Hank.
exc. Vytíti, vz Vytnouti.
Vytížiti = vytěžiti. — co. Aby něco
v-žil. U Nové Paky. 1. Výtka, y, f. = vytknutí a to, čím se
co vytýká, znamení, das Zeichen, Signal, die Signalstange. Jg., Nz. V horách zastr- kují do sněhu výtky, aby pocestní s cesty nezbloudili (slámu, ratolesti, proutí atd. ). Us. — V. = trať, die Trace. Čsk. — V. = vytknutí, vyznamenání desátku, die Konsi- gnation der Zehendgebühr. Us. — V. = ne- dostatek, vada v účtech, der Mangel, die Bemängelung. V-ky vydati, vyhledati, vy- šetřiti, podati, učiniti; od výtek upustiti; |
||
|
|||
Předchozí (1147)  Strana:1148  Další (1149) |