Předchozí (1108)  Strana:1109  Další (1110) |
|
|||
1109
|
|||
|
|||
Přítul, u, přítulek, lku. m., přítuleku,
y, f, přitulení = přitisknutí k sobě, das
Ansichdücken. Jg. — P., útočiště, die Zu- flucht, Aufnahme, der Zufluchtsort. C, Koll. Nohy Páně byly p. její. Sš. J. 189. P-kem k někomu se zamlouvati. Sš. Sk. 115. Přítula, y, f., svízel obecný, das Klebe-
kraut. Čl. 218., FB. 50. Přituliti, vz Přitouliti.
Přítulivý = přítulný.
Přítulně, anschmiegsam, zuthunlich. K ně-
komu p. se vinouti. Sš. J. 77. Přítulníček, čka, m., psittacus pullaris,
der Inseparable, rothköpfiger Zwergpapagei, Lerchenpapagei. Dch., Šm. Přítulnosť, i, f., příchylnost, die Zutrau-
lichkeit. Pán zamiloval jej pro tu k němu p. Sš. Mr. 4G. Neměli p-sti k Bohu v srdcích svojich. Sš. J. 95. (Hý.). Přítulný, anschmiegsam, zuthunlich, sich
anschmiegend. Dch. P. dítě. Us. — k čemu. Vlasy k čelu p-né. Ms. (Č.). Přitupělý, etwas stumpf. Rostl.
Přitupěti, ěl, ění, etwas stumpf, abge-
stumpft werden. — čím: přílišným namá- háním. Přitupilý = přitupělý.
Přitupiti, il, en, ení, přitupovati, stumpf
machen. — co čím. Přítupý, etwas stumpf, dumm. To jest
člověk p-pý. Us. Tč. Přitutlati, přitutlávati. Ros. — co (při-
tlačiti, přikryti, bedecken, vertuschen). P. něčí řeč. Přitužení, n., die Anziehung; Verschär-
fung. P. trestu jest zostření jeho spojením více jednotlivých trestů, jako jsou: půst, těžší práce, tvrdé lože, samovazba atd. S. N. Přitužiti, il, en, ení; přitužovati = ještě
více přitáhnouti, anziehen; přihoršiťi, při- lepšiti, zvětšiti, vermehren, verstärken, ver- schärfen; připojiti, připevniti, fest machen. Jg. — co: pokutu. D. Uzdu p. Dch. — čeho. Přituž pout jeho, Br., trestu. D. — komu čím: vězením, Solf., řetězem, Th., postem. J. tr. — koho k čemu. Jejž druhdy obsluhuje, teď k dubu přitužuje (knížete). Mus. — kdy. Zima teprv v lednu přitužuje. Sš. L. 34. — jak. Poddanství u veliké míře p. Ml. Přitvárati, vz Přitvořiti.
Přitvářiti, il, en, ení; přitvařovati, eine
Miene geben. — se čím, eine Miene an- nehmen. Přitvařte se z vysoka pánovitou hrdostí. Johan. Přitvářka, y, f., die Maske eines Schau-
spielers. Šm. Přitvářniti = přitvářiti. Boč. e ms. 1411.
Přítvor, v obec. mluvě pitvor, u, m. =
předsíní, die Vorhalle, das Vorhaus. Slov. Cf. Přídvor. Přítvorek, rku, m., přípona, das Suffix.
Rk. Přitvořiti, il, en, ení, přitvárati, přitvo-
řovati = přivříti, die Thür anlehnen. Na Slov. a na Mor. — P. = přistvořiti, anerschaffen. — co. — P. = přičiniti něco pomlouvačně, Je- manden etwas anhängen. — koho čím. Nic dobrého o ní nepovedie, ale něčímť ji i pří- tvořie řkouc: dlúhý má nos neb krátký. Št. |
Přítvornost, i, f., die Affektation. Krok.
Přítvorný, affektirt. P. hlubokost' my- šlení. Jg.
Přitvrditi, il, zen, ení; přitvrzovati, fest
machen, befestigen, anschlagen. — co komu : koňům podkovy. Ros. — čím: kladivem, hřebíkem. Přitvrdlý = přítvrdý.
Přitvrdnouti, (dnul a dl, utí, härter,
fester werden. Dnes tam hodně přitvrdlo (zimou přituhlo). Ros. Přítvrdý, etwas hart. Čtení řecké ny-
nější přítrudno a p-do jest. Sš. I. 80. Přitykač, e, m. = potykač (u pluhu).
Přitýkati, vz Přitknouti, Přitéci.
Přitykovati, vz Přitknouti.
Přitýřiti, il, ení, schneller reiten, fahren.
Musím si p. Ros. Přiúčastenství, n., die Theilnahme. Šm.
Přiúčastnění , n., die Theilnahme. —
se k čemu: k ďáblu, Kom., k říši a bla- hosti. Sš. J. 214. Vz Přiúčastniti. Přiúčastniti, il, ěn, ění; přiúčastňovati =
účastna učiniti, theil haftig machen, Theil nehmen lassen. — se, koho k čemu: k věčné slávě. Br. Velebný boží syn v lid- ském těle se zjeviv k dítkám přiúčasten býti chtěl. Kom. K nížto (k svátosti oltářní) co skutečné oběti novozákonné a co ku pa- mátce smrti Pilně se přiúčastňovali; Úmysl ku svátosti té přiúčastniti se; Ježto oni větší a plnou měrou hned od dětinství se k němu přiúčastní; P. se k naukám Páně; Tedy plnou měrou ke všem přednostem a vý- sadám zákona nového se přiúčastnil. Sš. Sk. 31., 105., 105., J. 1., L. 80. P. se k dobré- mu, Br., k bezbožnému. Kom. — se v čem: Andělé jistě ve spáse lidské přiúčastňují se. Sš. L. 35. —- se, koho čeho. Aby smí- ření Boha s lidstvem od Krista vykonaného všechny lidi přiúčastňovali; Že všechněch milostí a daru se p-nil; Evangelia se p.; Z ženy ducha svatého přiúčastněny jsou. Sš. J. 266., J. 215., I. 17., Sk. 18. — se čeho proč. Tím ... v naději spásy se p-li. Sš. I. 114. — se čeho kde jak. Že pohané jenom přivtělením k židovstvu mohou věčné spásy v Kristu se p-ti. Nemají-li pohané p-ti se požehnání Abrahamova a říše boží v Kristu bezprostředně a prostě bez oněch oklik. Sš. Sk. 119. — se odkud. Oltář, z něhož nemohou ti, jenž slouží stánku (židé), přiúčastňovati se. Sš. Sk. 33. (Hý.). — ke komu v čem. V kříži musíme ku Kristu přiúčastněni býti. Kom. — se čím komu, ke komu. Že pomáháním k šelmě se při účastnili. Kom. Kristu následováním a života jeho se bráním se p. Kom. P. se satanu. Bl. Příuček, čku, m., das Lehren, Zulehren.
P. v řemesle, Slov. Koll. — P., poučení, výstraha, die Lehre, Warnung, das Beispiel. To ti bude p. Flav., Bern. — P., bití uče- níkův, die ersten Schläge der Lehrlinge. Slov. Plk. — P., peníze od učeníků mistrům dávané, když do učení se přijímají, Aufge dinggeld, n. Slov. Přiučení, n., die Angewöhnung, Anler-
nling. Přiučený; -en, a, o, angelernt, ange-
wöhnt. D. |
||
|
|||
Předchozí (1108)  Strana:1109  Další (1110) |