Předchozí (559)  Strana:560  Další (561) |
|
|||
560
|
|||
|
|||
Splatiti, tím, splať, tě (íc), cen, cení;
spláceti, el, en, ení; splacovati = odplatiti, odměniti, abzahlen, heimzahlen, rückzahlen, bezahlen. Jg. — co, koho: dluhy, Kom., Arch. I. 140., věno, Zříz. zem , Půb. II. 413., staré státní úpisy, Nz., dědice. — co komu. Star. let. - co čím : úrok z domu G ko- pami, Brike., něco pokutou, dobré zlým. Us. Jde z deště pod okap, kdo dluh dluhem splácí. Krop. Tak splatil Pavel milou pří- mluvou onu krutosť. Sš. Sk. 197. — komu čim. Mé lásce splácela jsi nevěrností. Er. P. 150. — co s čeho. Všecky dluhy se svého statku splatil. Ros. — koho pro co. Pr. měst. — se vyplatiti se. Ros. — co k čemu: k své ruce. J. tr. — jak: po skrovných částkách. Bs. — co nač: na dluh. Nz. Splátka, y, f. — splácení, die Rückzah-
lung, Abschlagszahlung, Rate, Theilzahlung, Abzahlung. Us. Dch., Jg. Splátkový, Raten-. S. banka, die Raten-
bank. Rk. Splatné, ého, n., das Zahlgeld. Šm.
Splatník, zplatník, a, m., kdo z platu
pracuje, der Lohnarbeiter. Us. Splatnosť, i, f., die Rückzahlbarkeit. S.
směnky. Dch. Splatný = výplatný, ku splácení, zahl-
bar, Zahl-. S. den, Nej., díl, částka, J. tr., lhůta, J. tr., .summa, Üs., kapitál, Stč. Alg. 97., směnka. — S., v platu pořádný, rich- tig im Zahlen. Us. Splátovati — pláty spojiti, flicken. Ros.
1. Splav, u, splávek, vku, spláveček, čku,
m. = co splove, was herabgeschwemmt wird, der Schlamm usw. Us. — S., místo, kudy voda splývá, ku př. z rybníka, splavidlo, stav, svodnice, strž (e); u mlýna, jez, splav v jezu nazývá se také vrata, na Slov. spust (J. tr.), der Durchlass an der Wehr, Ablass, Wehrdurchlass, die Schleusse, der Abzug, das Wassergatter, Siel. Jg., Vys. Když se lovili má, splavem odtok zbytečné vody se děje. Us. Vodu splavem pustiti. Vys. Splav vodu zastavuje a k jisté výši zdvíhá, od- kudž mlýnskou strouhou k mlýnu se bere. Mysliveček. Stál na splavě rybníka. BO. Vylámal mi s. v rybníku v Ledcích; Ani s-vuov výše ani hráze dělati; Kázal splav zrúbati na našem dědictví. Půh. II. 299., 449.. 568. (Tč.). — S. jalový, voda zby- tečná v rybníce, která, přeplní-li rybník, se splaví a přeteče. Us. — S., žíla prsní, do které se žíly mléčné shromažďují, mlíčná stoka prsní, ductus thoracius, Krok. II. 311; žíla v mozku, jíž se krev odvádí do krev- nic hrdelních. Ib. 394. 2. Splav, u, m., Flösse, osada u Kold-
Štýna na Mor. Tč. Splavati, vz Splouti.
Splavec, vec, m., sekerka sladovnická a
mlynářská s dlouhým topůrkem, kterou ře- meslo s sebou nosí, die Bräuer-, Mülleraxt. Splávek, vku, m., malý splav. V mly-
nařovem splavku bila husa plyva, že z vel- keho milovani malo kdy co byva. Sš. P. 180. — S., strouha, kterou se voda bud: z polí odvádí n. na louky vodí, der Schlitz- graben. Us. |
Splavělý = vybledlý. Na Ostrav. Té.
Splavení, n. = stečení, der Abfluss, die
Abschwemmung. S. bláta. Aqu. Splavený; -en, a, o = zaplavený, inun-
dirt, Dch., abgeschwemmt. S. dříví. Splaví, n. = splavení. Us.
Splavidlo, a, n., štola, der Bergstollen.
— S., dno štoly, po kterém voda dolová ven vytéká. Vys. — S., splav. Vz Splav. Splavisko, a, n , Flössdorf, ves u By-
střice pod Hostýnem. PL. Splaviště, ě, n. = místo, kam se co spla-
vuje, der Zusammeufluss. Vinař. Bohusl. 47. Splaviti, il, el, ení; splavovati = dolů
neb v hromadu splaviti, schwemmen, herab- schwemmen. — co: dříví, Us., rozdílné barvy, zusammenfliessen lassen. Dch. S. tvrdosť řeči, mildern. Sš. II. 245. — co, se odkud: dříví s jezu (po vodě pustiti); vodu s ryb- níka (spustiti, ablassen), Us., se s jezu, herab- fahren. Ros. — co na čem: rudu na ne- cičkách. Vys. — se. Svíce se splavila (stekla, das Licht hat geschwemmt). Us. Splavka, y, f., pantoflové dřevo na udič-
ném vlasu, kterým vlas splývá na vodě, das Schwimmhölzchen an der Angelschnur. Us. Dch. Vz Splavky. Splavky, ův, pl., m., pomyje, das Spü-
licht. — S., co splyne, když se pšenice před mletím pere. Us. S. v pivováre, die Schwemm- gerste, Schwemmlinge, Abschöpfgerste. S. sebrati, die Schw. abheben. Suk. — S., ná- plav, bláto, bahno, aufgeschwemmtes Erd- reich udg. Jg. Splavnice, e, f., die Schlammgrube. D.
Splavmctví, n., das Gewerbe eines Flös-
sers. Č. exc. Splavník, a, m., plavec na voru, der
Flösser. Mus. 1841. 190. Splavnosť, i, f., plavnosť, die Schiffbar-
keit. S. řeky. Mus. II. 152. — S. Čtení, řeči, slohu = plynnost. Sš. Vz Splavný. Splavný, plavný, schiffbar, Fahr-. S.
řeka. Šf. S. štola, der Navigationsstollen, navigabler Stollen. Hř. Upravení s-ného úžlabí, die Fluthrinne. Dch. Mlýn na s-né řece. Dch. Na pravém břehu splavné řeky Kestru. Sš. Sk. 156. — S. = plynný. Latinské čtem tu s-no jest. Sš. I. 352. Čímž řeč s-nější (plynutější) se stává. Sš. II. 96. Splaz, u, m., u pluhu čásť nejspodnější,
která po zemi se plazí (vleče), das Pflug- haupt. Us. Mor. Pk., Kd. Splaziti se = slézti, herabkriechen. —
s čeho. Ras. Splaženka, y, f., das Wirrstroh. Šm.
Splažený. S. sláma = splaženka.
Splažiti se, il, ení, herabkriechen, sich
ablösen (o kůži). Šm. Splažky, pl., m. = splaženka. Šm., Bž. 69.
Spleen (angl., splín), řec. 6nh']v, slezina
= nemoc sleziny a mrzutosť tím způsobená, těžkomyslnosť, rozervaný stav duševní, je- vící se podivínstvím. Vz S. N. Splechovati = na plíšky rozkovati. —
co: zlato, měď. Vys. Splenalgie, e, f., z řec, bolesť sleziny.
S. N. Splendidní, z lat., stkvělý, okázalý, glän-
zend, prächtig. Rk. |
||
|
|||
Předchozí (559)  Strana:560  Další (561) |