194

Oblaní, n., louka. Реk. Hol. 167.

Ohlanský rybník. Pck. Hol. 218.

OBlášť = obzvláště. Št. Bes. 15. Ježíš
oblášč jda (sám). Rozb. III. 735.

Oblata, y, f. = oplatka. Slez. Ces. 1. IX.
187.

Oblek. Bez o-ku = bez marinky, bez
lajbla. Šeb. 172.

Oblékací. O. šaty. 17. stol. Mtc. 1901. 69.

Obłem něco činiti = hltavě, pojednou,
bez rozmýšlení. Val. Čes. 1. X. 297 Sr. Oblo.

Oblepit, il, en, ení. Kluk na zadek saní
se o-pil (přivěsil). Slov. Zát. Př. 280a.

Oblevitičeho. Tak že řádu všeho usta-
noveného oblevichu. 1507. Mus. fil. 1897. 142.

Obličie, n., strč. bylo vedle obličej m.
Žalt. wit. a kap. Vz Gb. H. ml. III. 1. 127.,
174.

Oblíčiti co čím: krátkou řečí = vysvětliti.
XV. stol. List. fil. 1901. 44.

Oblička, y, f. Hneď ti o-ku odrazím. Slov.
Zát. Př. 255a.

Oblídati = obhlídati, ohlížeti se. Brt. P. n.
396. a j. tam.

Obligační nárok. Ott. Říz. I. 133.

Obligatorně praeventivní ochrana (státní).
Ott. Říz. I. 35.

Oblívačka, y, f. Sbor. slov. III. 2. 131. Vz
Oblévačka.

Obliz, vz Bliz. Že tu tak oblizce jste.
Žer. Kat. 286. (309. ).

Oblizce. To jim má jinými grunty vo-
blizce oddati. 1498. Arch. XVIII. 81.

Oblíznouti se. Je to na něj, jako když
se oblizne (málo). Hoř. 122.

Oblo. O. hltati (gierig). Chč. S. I. 389.
Sr. Oblem.

Obloučkový límec ležatý u kabátu splý-
vající od límce stojatého. Mus. ol. V. 132.

Oblouk. Dodatek: kobylí hlava, přímo-
čarý, španělský či ostí hřbet, Tudorový. Vz
Ott. XIV. 354b.

Obloukonosec, sce, m., rhinoncus, brouk.
O. bobří, r. castor, červenavokrový, rufescens,
hruďošupý, leucostigma, lemovaný, pericar
pius, malý, bruchoides, rovný, perpendicu-
laris, tajivý, inconspectus, žlutonohý, fla-
viceps. Vz Klim. 578.

Obloz, u, m., skulina v báních, Ablass.
Slov. Mus. 1878. II. 312.

Obložení dřevěné, svěrací u soustružníků.
Vz KP. VII. 240.

Obložić knihu = vázati. Slez. Lor 75.

Obluda. O nočních o-dách vz Čes. 1. VII.
110. — O. = svéhlavec Slov. Zát. Př. 29a.

Oblysiti čeho. Hus. (Šb. Hus. Orth. 43. ).

Oblysknouti. Když se dno mísy oblyskne
(objeví). Horen. 354.

Obmalomocněti, ěl, ění = omalomocněti.
Hus I. 344.

Obmeškalosť, i, f. Chč. S. L 162.

Obmeziti se v čem. Pal. Děj. III. 1. 470.

Obmezovadlo, a, n. = obmezovací pro-
středek. Mus. 1849. III. 116.

Obmrštění, n. Hrany klenutí hrubého sice,
ale pěkného o. Sdl. Hr. V. 185.

Obmysliti co komu: nějaké podtržení.
Kom. Ohláš. 115.

Obnésti. Nepřítomného tajně obnésti oso-
čiti jest. Kom. Ohláš. 164.

Obnovac = obnovovati. Slez. Lor. 75.

Obnovivý či tvořivý život. Mus. 1849.
III. 123

Obnôžka, y, f. = vedlejší příjem. Zát. Př.
186a.

Obój. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 499.

Obojek, jku, m, vz násl. Obojok. Rytíři
obojku. Vz Har. I. 245.

Óbojetnosť. Chč. S. L 314.

Obojí. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 502.

Obojňák, a, m. = obojživelník. Mus. 1849.
II. 46.

Obojok, jku, m.: golier, goriel, galerik =
límec okolo krku. Sbor. slov. II. 39.

Obora = okrslek. Jenž držíš oboru všeho
světa. Modl. ms. XXXVI. 60. — O. hlasu,
Stimmregister. Mus. 1850. II. 19. Př.

Obořiska, pl., n., pole. Pck. Hol.

Obořiti, obořívati se. Vz násl.

Obořívati se = obořovati se. Pal. Děj.
II. 2. 67.

Oborka, y, f., potok na Mor. Pck. Hol. X.

Oboruční, vz předcház. Mlynář.

Obostřiti, il, en, ení, obostřovati. Nos se
mu ostřil, zemře. Maš. ruk. 176^b.

Obplaviti. Ve třech létech všecek okršlek
zemský o-vil. Dač. I. 155.

Obrachovať z něm. abrechnen = sčítati.
Těšín. Čes. 1. VIII. 376.

Obrama, v, f., scandalum. O-mu položili
mi. Ž. pod. ČXXXIX. 6.

Obrámek, mku, m. O. klobouku = lem.
Slov. Sbor. II. 129.

Obramsko, а, п., planina. Pck. Hol. 210.

Obřana, hora. Pck. Hol 26., 196.

Obrance, e, m. Bude o. od nepřátel. Modl.
CXLVI. 110.

Obranek, nku, m. Brány (ku vláčení pole)
skládají se ze šesti o-ků, v každém jest po
šesti zubech. Sbor. slov. III. 2».

Obrániti se čemu jak: s prací. Št. Bes.
54. — koho od čeho: od osidel. Modl. CLV.
128.

Obrastený = obrostlý. Má o-né ruky, bude
bohatým. Slov. Zát. Př. 66b.

Obratec, tce, т., strophomorphus, brouk.
O. plsťový, s. porcellus. Vz Klim. 540.

Obratník, а, т., brouk. O. hlavatý, s. capi-
tatus. Vz Klim. 540.

Obraz = podobenství. Je pod o. boží
(opilý). Hoř. 92. To si jistě za obrázek nedá
(bude na to pamatovati). Us. Šeb. 97. Keď
o. spadne s klince, dakto umre dome. Sbor.
slov. IV. 48.

Obrázek. O-zky = karty. Šml. X. 33.

Obraziště, ě, n. = obrazovna. Věst. VI.
29. Vz -árna.

Obrazň, vz Obrazdeň (VII. 24. ). Dle Flš.
v Mus. 1895. 246. jest nоm. obrazň a v dat.
obrazdní jest d vsuto do skupiny -zň-.

Obraznický. Uměni o-ké = výtvarné.
Mus. 1852. 21. O. krása výtvarných umění.
Pal. (Pal. Pam. 691. ).

Obrážtek, tku, m. = obrázek. Slov. Zát.
Př. 76b.

Obrbaba, y, f. = arcibaba. Kukla. 199.



	194

	Oblaní, n., louka. Реk. Hol. 167. Ohlanský rybník. Pck. Hol. 218. OBlášť = obzvláště. Št. Bes. 15. Ježíš oblášč jda (sám). Rozb. III. 735. Oblata, y, f. = oplatka. Slez. Ces. 1. IX. 187. Oblek. Bez o-ku = bez marinky, bez lajbla. Šeb. 172. Oblékací. O. šaty. 17. stol. Mtc. 1901. 69. Obłem něco činiti = hltavě, pojednou, bez rozmýšlení. Val. Čes. 1. X. 297 Sr. Oblo. Oblepit, il, en, ení. Kluk na zadek saní se o-pil (přivěsil). Slov. Zát. Př. 280a. Oblevitičeho. Tak že řádu všeho usta- noveného oblevichu. 1507. Mus. fil. 1897. 142. Obličie, n., strč. bylo vedle obličej m. Žalt. wit. a kap. Vz Gb. H. ml. III. 1. 127., 174. Oblíčiti co čím: krátkou řečí = vysvětliti. XV. stol. List. fil. 1901. 44. Oblička, y, f. Hneď ti o-ku odrazím. Slov. Zát. Př. 255a. Oblídati = obhlídati, ohlížeti se. Brt. P. n. 396. a j. tam. Obligační nárok. Ott. Říz. I. 133. Obligatorně praeventivní ochrana (státní). Ott. Říz. I. 35. Oblívačka, y, f. Sbor. slov. III. 2. 131. Vz Oblévačka. Obliz, vz Bliz. Že tu tak oblizce jste. Žer. Kat. 286. (309. ). Oblizce. To jim má jinými grunty vo- blizce oddati. 1498. Arch. XVIII. 81. Oblíznouti se. Je to na něj, jako když se oblizne (málo). Hoř. 122. Oblo. O. hltati (gierig). Chč. S. I. 389. Sr. Oblem. Obloučkový límec ležatý u kabátu splý- vající od límce stojatého. Mus. ol. V. 132. Oblouk. Dodatek: kobylí hlava, přímo- čarý, španělský či ostí hřbet, Tudorový. Vz Ott. XIV. 354b. Obloukonosec, sce, m., rhinoncus, brouk. O. bobří, r. castor, červenavokrový, rufescens, hruďošupý, leucostigma, lemovaný, pericar pius, malý, bruchoides, rovný, perpendicu- laris, tajivý, inconspectus, žlutonohý, fla- viceps. Vz Klim. 578. Obloz, u, m., skulina v báních, Ablass. Slov. Mus. 1878. II. 312. Obložení dřevěné, svěrací u soustružníků. Vz KP. VII. 240. Obložić knihu = vázati. Slez. Lor 75. Obluda. O nočních o-dách vz Čes. 1. VII. 110. — O. = svéhlavec Slov. Zát. Př. 29a. Oblysiti čeho. Hus. (Šb. Hus. Orth. 43. ). Oblysknouti. Když se dno mísy oblyskne (objeví). Horen. 354. Obmalomocněti, ěl, ění = omalomocněti. Hus I. 344. Obmeškalosť, i, f. Chč. S. L 162. Obmeziti se v čem. Pal. Děj. III. 1. 470. Obmezovadlo, a, n. = obmezovací pro- středek. Mus. 1849. III. 116. Obmrštění, n. Hrany klenutí hrubého sice, ale pěkného o. Sdl. Hr. V. 185. Obmysliti co komu: nějaké podtržení. Kom. Ohláš. 115.	Obnésti. Nepřítomného tajně obnésti oso- čiti jest. Kom. Ohláš. 164. Obnovac = obnovovati. Slez. Lor. 75. Obnovivý či tvořivý život. Mus. 1849. III. 123 Obnôžka, y, f. = vedlejší příjem. Zát. Př. 186a. Obój. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 499. Obojek, jku, m, vz násl. Obojok. Rytíři obojku. Vz Har. I. 245. Óbojetnosť. Chč. S. L 314. Obojí. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 502. Obojňák, a, m. = obojživelník. Mus. 1849. II. 46. Obojok, jku, m.: golier, goriel, galerik = límec okolo krku. Sbor. slov. II. 39. Obora = okrslek. Jenž držíš oboru všeho světa. Modl. ms. XXXVI. 60. — O. hlasu, Stimmregister. Mus. 1850. II. 19. Př. Obořiska, pl., n., pole. Pck. Hol. Obořiti, obořívati se. Vz násl. Obořívati se = obořovati se. Pal. Děj. II. 2. 67. Oborka, y, f., potok na Mor. Pck. Hol. X. Oboruční, vz předcház. Mlynář. Obostřiti, il, en, ení, obostřovati. Nos se mu ostřil, zemře. Maš. ruk. 176^b. Obplaviti. Ve třech létech všecek okršlek zemský o-vil. Dač. I. 155. Obrachovať z něm. abrechnen = sčítati. Těšín. Čes. 1. VIII. 376. Obrama, v, f., scandalum. O-mu položili mi. Ž. pod. ČXXXIX. 6. Obrámek, mku, m. O. klobouku = lem. Slov. Sbor. II. 129. Obramsko, а, п., planina. Pck. Hol. 210. Obřana, hora. Pck. Hol 26., 196. Obrance, e, m. Bude o. od nepřátel. Modl. CXLVI. 110. Obranek, nku, m. Brány (ku vláčení pole) skládají se ze šesti o-ků, v každém jest po šesti zubech. Sbor. slov. III. 2». Obrániti se čemu jak: s prací. Št. Bes. 54. — koho od čeho: od osidel. Modl. CLV. 128. Obrastený = obrostlý. Má o-né ruky, bude bohatým. Slov. Zát. Př. 66b. Obratec, tce, т., strophomorphus, brouk. O. plsťový, s. porcellus. Vz Klim. 540. Obratník, а, т., brouk. O. hlavatý, s. capi- tatus. Vz Klim. 540. Obraz = podobenství. Je pod o. boží (opilý). Hoř. 92. To si jistě za obrázek nedá (bude na to pamatovati). Us. Šeb. 97. Keď o. spadne s klince, dakto umre dome. Sbor. slov. IV. 48. Obrázek. O-zky = karty. Šml. X. 33. Obraziště, ě, n. = obrazovna. Věst. VI. 29. Vz -árna. Obrazň, vz Obrazdeň (VII. 24. ). Dle Flš. v Mus. 1895. 246. jest nоm. obrazň a v dat. obrazdní jest d vsuto do skupiny -zň-. Obraznický. Uměni o-ké = výtvarné. Mus. 1852. 21. O. krása výtvarných umění. Pal. (Pal. Pam. 691. ). Obrážtek, tku, m. = obrázek. Slov. Zát. Př. 76b. Obrbaba, y, f. = arcibaba. Kukla. 199.