Předchozí (686)  Strana:687  Další (688) |
|
|||
687
|
|||
|
|||
přítele milovati, kaká to pochotnosť v té
svaté milosti bude. Výb. I. 770. — P., z po- choti zlé vychodící, der bösen Lust, Begier- lichkeit (gt.). Ona hříšná tělesná jednota v nemravné vůli a nadvládě р-tné základ má. Sš. I. 202: Pochouliti, il, en, ení, etwas neigen. —
se, ostýchavě jíti, geduckt, furchtsam gehen. Ros. Pochoutka, y, f., na Mor. pochúťka ; po-
choutečka = rozličné krmě k pochutnání, pa- mlsek, lahůdka, der Nachtisch, Leckerbissen, Konfekte, das Nasch-, Zuckerwerk. Samé p-ky jí nosí. Puch. V čas nouze brambory pochoutkou. Sych. P. mlsných břichopásků. Sych. To bude na p-ku. Us. Něco na p-ku dáti. Plk. To si nechám pro p-ku, na p-ku, Ros., na poslední p-ku. Šm. Pochoutkář, e, m., Delikatessenhändler,
-liebhaber, m. Šm. Pochoutný, vz Pochutný.
Pochovachu = pochovali, zastr. Kat.
Pochování, das Aufbewahren. Jg. — P.,
pěstování, das auf dem Schoos oder auf den Händen Tragen. Vz Pochovati. — P., po- hreb, pohřební průvod, die Beerdigung, Be- stattung, das Begräbniss. Slavné p. míti. V. Na p. jíti. V. Pochovaný, vz Pochování, Pochovati.
Pochovati, pochovávati = na nějaký čas
schovati, eine Zeit lang halten, aufbewahren; drobet na rukou chovati, nositi, ein wenig auf den Händen tragen, auf den Schoss, auf die Arme nehmen, pflegen; pohrbiti, begra- ben, bestatten, beerdigen; skliditi, einen be- seitigen, ihm den Garaus machen; sežrati, snísti, aufessen, auffressen. Jg. — co. Po- chová (podrží) to poněkud a potom to prodá. Ros. On by vše brzo pochoval (požral). Ros. — koho (gt., akk.) = nositi, pohrbiti. Po- chovej to pachole n. toho pacholete, Us., toho dítěte. Ros. A těla jeho tu pochoval. Pass. Mrtvé pochovávati. V. My těla bezdušná po- chováváme. Kom. Rád bych ho pochoval (odklidil). Solf. Svobodu toho národa po- chovali. Již tu mísu atd. pochoval (rozbil). Us. Hý. — se s kým. Pochovám se drobet s tím dítětem. Ros. — koho kam: do hrobu, do země. V. — odkud. Kam se po- chovávají z této vesnice? Us. — co, koho kde. Král těla sv. apoštolů v svém městě pochoval. Pass. 926. Když dal ve tvém klíně p. sebe. Sš. Bs. 7. Kosti Josefovy byly po- chovány v Sichemě na kusu pole. jez koupil Jakub. Sš. J. 65. — koho kdy. Židé od doby zajetí babylonského hned po úmrtí zemřelé pochovávali. Sš. J. 187. — s adv. Někoho slavně, poctivě, nákladně, V., po- čestně p. D. Pochovisko, a, n, die Grabstätte; der
Aufenthaltsort, Versteckort. Na Ostrav. Tč. Pochozí, pocházející. Podlé člověčenství
p. z rodu Davidova královského. Sš. L. 182. P. z národu. Smetana. Pochřadnouti, dnul a dl, utí, durchs
Siechen zu Grande gehen. — kde. Vše v poli pochřadlo (povadlo). Na mnoha mí- stech ječmeny pochřadly. Ros. Pochrámati, pochromiti, pochroumati,po-
šramovati. potlouci, zmrzačiti, vz Pochromiti. |
— co komu kde. Všechno nám v zahradě
svou neopatrností pochrámal. Us. Hý. — se kde. V lese káceje stromy se pochrámal. Us. Hý. Pochráměti, vz Pochromiti.
Pochramožditi se = potlouci se. U Přer.
a jinde na Mor. Kd., Hý. Pochrana, y, der Schutzort. Srn.
Pochrániti, il, ěn, ění; pochráněti, ěl,
ěn, ění; pochraňovati, schovati, aufheben, retten. --- co: peníze. Mor. -- koho v co: ovce v stín p. L. — P., pohrbiti, begraben. Mor. Pochrápati, pochrapovati, ein wenig
schnarchen. Pochrápal si. Ros. Pochrápati, mnoho potlouci, zerschlagen.
Us. Pochřestati, pochřestávati, ein wenig
klappern. Ros. Pochřestěti, či, ění, rauschen. Ros.
Pochrkati; pochrknouti, knul a kl, ut,
utí; pochrkávati, pochrkovati, räuspern. Ten kůň pochrkuje, pochrkává, külstert. Ros. — co, räuspernd beschmutzen. Celou podlahu pochrkal (chrkáním podělal). Pochroma, y, f., chromosť, kulhavka, ne-
duh kopytní u přežívavého dobytka. Vz S. N. Die Klauenseuche. Ja. Pochroměti, ěl, ění, nach einander lahm
werden. Jg. Pochromiti, il, en, ení; pochráměti, ěl.
ění (na Slov.), pochrámati, schromiti, lähmen. — koho. Kom. — čím: koně přílišným hnáním.
— na čem: na údu. Lk.
Pochroumač, e, m., der Verstümmler. P. svého těla. Obt.
Pochroumatel, e, m., ochromitel, der
Lähmer. Šm. Pochroumati =pochromiti, o stupňováno
v ou. — koho. Ros. Vz Pochromiti. Pochrupati, vz Chrupati.
Pochroustati, zchroustati, aufknorpeln;
chroustavě pojísti, aufessen. Ros. — co. Vše pochroustal (snědl). Pochroutka, y, f., der Nachtisch. Vz Po-
kroutka. Ml. Pochroutkář, e, m., der Zuckerbäcker.
Techn. Pochtíti, pochtěti, pochci, chtěl, chtění;
pochtívati, u Brna a místy na Moravě po- chceti, Hý. = drobet chtíti, eine Zeit lang wollen, Lust haben. V. Kamkoli pochce, po- chýlí je (Bůh srdce). BO. — koho, co čemu. Pochtíval té panně n. tu pannu. Pochtévá ju — je do ní zamilován. Na Mor. a ve Slez.
Klš., Brt. Kdož pije staré víno, ne inhed pochce novému. ZN. — se s inft. Pochtělo se mu tam jíti. Ros. Pochudnouti, dnul a dl, utí; pochuděti,
ěl, ění, mager werden; verarmen. — kde čím. V té vesnici všichni ohněm pochudli. Us. Pochukati = pochuchati = pofukovali,
podychovati. Repce bába pochukujíc. Št. N. 182. Pochumeliti, il, en, ení, balgen, walken.
— se, sich balgen. Ros.
Pochumlati, zausen. — koho. Pes tele pochumlal a nic mu neudělal. Jg.
Pochuť, i, f., der Nachgeschmack. Us. D |
||
|
|||
Předchozí (686)  Strana:687  Další (688) |