Předchozí (1155)  Strana:1156  Další (1157) |
|
|||
1156
|
|||
|
|||
Ochotně k nim p-vil. BO. Tichou řečí pro-
mlouvá k němu sladká slova. Er. P. 131. Promlouvati ku právu. Bdž. 134. Muži bratří, nechať směle promluvím k vám o praotci Davidovi. Sš. Sk. 22. — kde: u práva. Bdž. 134. — na někoho přívě- tivě p. D. Promlouvati na koho = chyby něčí před jiným vytýkati, tadeln. Us. u Olom. Sd. — s někým (o něco, o ně- čem), disputiren, sprechen, unterreden. V. O náboženství. V. Promluvte s ním! P-te s ním o tom. Us. Dch. Snad by tuto bylo o třetí věci p. Výb. I. 663. (Št.) S králem, se stranou některou p. V. Když pan písař nejvyšší s panem z Vrbna o tu věc pro- mlouval. Žer. f. 17. Ani jednoho slova s ním nepromluvil. BN. Promlouvaje s ním o věcech svých. Břez. 194. Chtěl pak Pavel s troadskými křesťany na cestě té o zá- ležitostech církve jejich ještě místněji pro- mluviti. Sš. Sk. 234. — o čem jak. Kdožby mohl ve způsobu jiném leda s velkou jenom bolesti promlouvati o tom neštěstí, v němžto dávno Slované my plynem. Sš. Bs. 168. — adv.: vlídně, přívětivě, Us., nesmyslně, Tkad., moudře. Koc. Promnouti, promínati, durchknüllen.
Jg. — komu co: sobě oči. Promoce, e, f., z lat., slavné povýšení
někoho k hodnostem akademickým, zvl. k dů- stojnosti doktorské, die Promotion. S. N. Promočiti, il, en, ení; promáčeti, pro-
močovati, durchnässen , ausweichen (im Wasser). — co. Déšť ani prachu nep-čil. Har. — co kde: kůže v bábě (in After- lauge). Us. Promodliti se, vymodliti se, bis zu Ende
beten, durchbeten. — co. Šm. Promodralý, bläulich. Us. Sd., Um. les.
Promodrati, promodrovati, promodrá-
vati, bläulich werden, ins Blaue spielen. — abs. Rty promodrávaly. Šml. — (se) kde. Za Prahú se promodrujú vrsi (vrchy). Rkk. 31. Místem mezi mraky nebe promodrává. Us. P. na celém těle. Lk. Promoklý, tropfnass. — jak: do nitky,
Šm., do kostí. Dch. Promoknouti, knul a kl, utí; promo-
kati, promokávati = naskrze zmoknouti,
durchnässt werden, durchregnen. — abs. Veskrz a naskrz jsme promokli. Us. Stře- více promokají. Toms. Promokl veskrz, také = opil se. Sych. — čím. Neustálým deštěm vše promoklo. Us. — jak: do nitky p. Šm. P. od hlavy až do paty. Ml. P. až na kůži. Us. Promoknutý, šp.m.: promoklý. Vz Myš.
Promokřeti, el, ení = promokvati.
Promokřiti, il, en, ení, durchnässen. —
co čím. Šm. Promokvati, promokvávati, von der Nässe
durchdrungen werden. Us. Promokvavý, leicht durchnässbar. Ne-
promokvavý, wasserdicht. Techn. Promořiti, il, en, ení, promářeťi, el, en,
ení = prohladoviti, durch Hunger quälen. Us. Jg. — P., proleptati, durchheizen. Šm. Promotati, promotávati, durchhaspeln. —
co kudy, skrze co. Us. |
Promojutviti, moutví promíchati, durch-
querten. Šm. — co. Šm. Promovati koho = na doktorství po-
výšiti, promoviren. Vz Promoce. Rk. Šp.: promovirovati. Promozoliti se = prolopotiti se. Šm.
Promoženství, n., zámožnosť, Wohl-
habenheit, f. U Opavy. Klš. Promrákati = prosvítati, probřeskovati,
durchdämmern. Šm. Promraziti, il, žen,ení; promražovati =
mrazem proniknouti, durchfrieren lassen. Us. Jg.
Promrhání, promrhávání, n., die Ver-
geudung, Verschweigung, Durchbringung. D. Promrhaný; -án, a, o, vergeudet, ver-
prasst, durchgebracht. P. statek. Us. Promrhati, promrhávati = promarniti,
verschwelgen, vergeuden, verprassen, durch- bringen. Jg. — co: své jmění, D., statek, V., česť. Sych. Co nashromáždil Stýskal, to promrhal Výskal. Prov. — co čím. Sta- tek žrádlem, pitím, hrou p., V., čas klábo- sením. D. — co na něčem, v něčem. J. tr. Promrskati, promrsknouti, knul a kl,
ut, utí, durchpeitschen; promrhati, vergeu- den. — co: své peníze, své jmění. Us. Sml. — co kudy. Dobytek skrze n. přes vodu p. Šm. Promrštiti, il, štěn, ění = prohnati,
proklati, probodnouti, durchstossen, durch- spiessen. — co, koho čím: mečem, Ben., kopím p., oštípem. Háj. — P., promíchati, vermischen. — co čím: mastnou půdu sa- nytrem p. Kouble. Promručeti, el, ení, durchmurren. L.
Promrviti, il; en, ení, promrvovati =
prohnojiti, durchdüngen. Šm. — co čím. Promrzačiti se, promrzákovati se, pro-
nuzovati se, sich wie ein Krüppel mit vieler Mühe durchhelfen. Šm. Promrzalý = promrzelý.
Promrzati, promrzávati; promrznouti,
znul a zl, utí; promrzovati = mrazem pro- niknutu býti, durchfrieren. — čím jak. Řeky (velikou zimou) až do dna promrzly. V. Promrzelosť, i, f. = mrzutosť, der Hass,
die Verdriesslichkeit, Ungelegenheit. Bern. Promrzelý, promrzalý = mrzutý, omr-
zelý, überdrüssig, verhasst, ärgerlich, widrig, ekelhaft, beschwerlich, lästig. Jg., Kom., Troj. Promrzeti, el, en,ení; promrzívati = omr-
zeti, verdriessen. — koho. Promrzelo se to. Bern. — čím: dlouhým výkladem. Div. z och. — se nad čím. Us. — se = zkurviti se, zu Falle kommen. Na Slov. Promrzlina, y, f., promrzlé místo, ein
Frostfleck. L. Promrzlý, durchgefroren. D.
Promrznouti, vz Promrzati. Promudrovati, durchs Klügeln verlieren. Us. Jg. — co. Promulgace, e, f., z lat., veřejné ohlá-
šení, oznámení, öffentliche Bekanntmachung, Promulgation, f. Rk. Promulgovati, z lat., veřejně oznámiti,
ohlásiti, bekannt machen, promulgiren. — co. zákon. Us. Hý. |
||
|
|||
Předchozí (1155)  Strana:1156  Další (1157) |