Předchozí (307)  Strana:308  Další (309) |
|
|||
308
|
|||
|
|||
1. Drhání, n. D. uzlu, das Schlingen des
Knotens. Us. 2. Drhání, n. drkání, třesení-se, das Beben,
Zittern. Rostl. Drhati; drhnouti, hnul a hl, ut, utí; drhá-
vati. D. od dr (dráti), h je vsuto. Šf. D. = třásti, beben; zavaditi, strčiti, anstossen; na drhy vázati, schlingen; tříti, scheuern, reiben, putzen, säubern; trhati, raufen, riffeln. Jg. — co: dírky (obšívati), L., zem, cín, nádobí, pokoj, podlahu, (tříti, mýti), Us., konvičky (opíjeti se. Vz stran přísloví: Opilství), C, prádlo (práti), D., knihu = čísti, na Slov., Bern., pivo (chlastati), Bern., len (na drhlenu semenné paličky od stebélek odtrhovati, riffeln). Jg. — koho = bíti. Jg. Prasata svini drhnou (cucají). Bern. — (co) čím. D. nádobí věchtem n. přesličkou. Kom. D. cihličkou (žehliti). Kram. Semeno jetelové rukama d. (trhati). Puch. — kudy Drhl (běžel) svou cestou. Ros. — co komu. Jakž jim to drhal Bůh (k hanbě připomínal). Kom. — co na co: na uzel (zadrhnouti). Rk. Drhavý, drhlavý, zastar. drlavý = dras-
lavý, bodlavý, stechend, rauh. IX šípek, koruna. Výb. I. 1149. Drhlačka, y, f., drhlen. D. Na Mor.
Drhleč, e, m., kdo drhne. Scheuerer. Prk.
Drhlečka, y, f., Scheuerfrau, -weib. Prk.
Drhlen, u, drhlínek, nku, m., drhlačka,
vochličky (řídký, železný hřeben, jímž se len protahuje a hlávky sdrhují). Krok. Raufe, Riffel, Flachsriffel. Drhlice, e, f., dřevo na drhlen. Us.
Drhlík, u, m., konec zavírky (Hemmkette)
n vozu. Us. — D. = drhlen. — D., krátký řetěz, jenž se přivazuje vedlé závírky pod kola za náledí. Na Plašte. Prk. Drhlinka, y, f., vochlička. — D-ky =
pačesky, kracle, die Kratzein. Us. Drhnička, y, f., kus kůže n. plátna, jímž
se příze při navíjení zdrhuje (rovná a od pazdera čistí). Us. — 2. Reib-, Zündhölz- chen. Dch. Drhnoucí kámen, Reibstein.
Drhnouti vz Drhati.
Drhol, u, m., tahanice, rvačka, das Ge-
reisse, Geraufe. Byl o to d. Us. Drholec, lce, m. = drhlen; lavice k bití,
Prügelstuhl. Na Slov. Plk., Bern. Drchanice, e, f., drchání, Verwirrung,
das Gewirr; 2. = drchanka. Drchanina, y, f. = drchanka.
Drchanka, y, f., drchaná sláma, drcha-
nina, drobnička, svijanka, metýnka, matenice, sláma plažená, rušená, metná, Wirr-, Krumm-, Rüttstroh. Jg. Na Mor. mrvenka (otep slámy rozmrvené). Mřk. Drchaný vz Drchati.
Drchati, drchávati, od dr (dráti), ch jest
vsuto. Šf. Wirren, fitzen. Drchaná sláma; otep drchané slámy. — co čím kde: slámu hráběmi, strojem v stodole d. Us. Drchlice, e, f., drchlička, y, f. = drchnice.
Drchna, y, f., pleskavá ženská, Plauder-
tasche. Jg. — D. = peřina, v níž je málo peří. Na Plz. Prk. 1. Drchnice, e, f., drchlice, drchnička,
drchlička, y, f., rostlina, anagallis, Gauchheil. |
D. zelenokvětá, obecná či červená, modrá.
Presl. — 2. Drchnice, špatná peřina. Drcholiti = drchati, zausen. Na Mor. —
D., silně cucati, stark saugen. D. Drchoň, ě, m., Klatschmaul. Rk.
Drchotina, y, f. = drchanka. D.
Drchta, y, f., drchanina. Plk. — D., zer-
rauftes Weibsbild, rozdrchaná ženská. Kom. — D., trávnice, loktuše na trávu. Grastuch. Na Mor. — D., y., m. a ť. = prostořeký. Klatsch- maul. Ta d. vše vypleští. Kom., Ros. Drchtati, drchtiti = trhati, čuchati, zausen,
wirren. — se = sebírati se, zdvíhati se, sich emporraffen. Trist. — D. — breptati, tlam- pati, schwätzen, plappern. Ros. Drchtina, y, f. = drchna.
Dříč, e, m., ras, paděra, pohodný, oděrák,
Schinder, Abdecker, na Mor. výtažný (Mřk. ); 2. dráč, lakomec, lichevník, Schinder, Aus- sauger, Ros.; 3. Büffler. Dříčka, y, f., rasovka, raska, pohodná.
D. Schinderin. Dříčnosť, i, f., silnosf, zavalitosť těla.
Na Slov., Bern. Stärke, Stämmigkeit. — D., spanilosť, Wohlgestaltheit. Bern. Dříčný = zavalitý, silný, dick, stämmig;
spanilý, švarný, hezký, hübsch, schön; bystrý, řízký, resch, wacker, brav. Bern., Šf. Dříčský, dřícký, Schinder-, vz Dříč. —
Dříčství, n., dříctví, Schinderei. Dřiezha, y, f., zastr. = tříska. Rkk. 58.
Dřichmati, dřichnati = chrněti. Na Slov.
Baiz. Stark schlafen. Dřík (dříve dřek), u, dríček, Čku, m. =
kmen, peň; trup. Na Slov. — D. = šněro- vačka. D. Schnürbrust. — D. = síla. Bern. Dřímač, e, m., der Schlummerer. Us.
Dřímati, dřímám n. dřími; dřímnouti,
mnul a ml, utí; dřímávati = spáti začínati, schlummern. Jg. — abs. Dřímá (počíná spáti). Us. Dřímající hlavou kývá. Kom. — co. Dřímal spánek, šp. prý m. spánkem; ale vazba ta správna jest. Cí. Bojovati boj, spáti spánek. Vz Akkusativ. — v čem: v hříších. V. — pro co. Dřímala duše má pro tesknosť. Ps. Br. — nad něčím. V. — kdy. Časem božský Homer dříme. Jg. V tom hluku člověk ani dří- mnouti nemůže. Jg. — kde. Dřímal na sedadle (V. ) u kamen, pod dubem. Pořád při něm (víně) dřímá. Er. P. 125. Stran přísloví vz: Blaník, Oko, Slepý, Žid. — Dřímavěti, schläfrig werden. Bern.
Dřímaviti, einschläfern. Bern.
Dřímavosť, i, f., ospalosť. Br., Sych.
Schläfrigkeit. Dřímavý, ospalý, schläfrig, schlummerig.
V. D. zívá. Kom. — nad čím. Nad tím ne- jedni z správcův dřímavější jsou. Br. Dřímka, y, f., dřímot, dřímání. Jde na
mě dřímka. Na Plaště a Plz. Prk. Dřímky, ův, pl., m. Je v dřímkách. Us.
Schlummer. Dřímot, u, m. Vz Dřímka.
Dřímota, dřímotka, dřímotička, dřímo-
tinka = dřímání, leichter Schlaf, Schlummer. Přišla naň d.; popadla ho d. Us. Snem a d-tou obtížený. Lom. Pustil naň d-tu. Štelc. Způsobil mu d-tu. Solf. V d-té se mi to uká- zalo (ve snách). D. D-ta v pobožnosti (vlaž- nosť). Br. D. s zimnicí (ospalosť). Aqu. Vz |
||
|
|||
Předchozí (307)  Strana:308  Další (309) |