Předchozí (865)  Strana:866  Další (867) |
|
|||
866
|
|||
|
|||
Všetvořivý, allschöpferisch, allschaffend.
Dch., Šm. Všetvorný, allschaffend. V. ruka. Sš. L.
78. (Hý. ). Všetvorstvo, a, n., die Gesammtschöp-
fung. Dch. Všetýček, čka, m. = všetýčka. Tabl.
Poes. I. 65. Všetýčka, y, m. = všetečka. Vrat. Jaký
jest to v. a rúhač. BR. II. 228. a. Všeučiliště, ě, n., die Universität. Šm.
Všeuměl, a, všeumělec, lce, m., der All-, Tausendkünstler, Passler. Šm., Dch. Všeumělecký duch. Vlč.
Všeumělství, n., die Tausendkünstler-
schaft. Sm. Všeumělý, pansophistisch. Šm.
Všeúsoba, y, f., das All-Ich (ve filos. ).
Dch. Všeuznaný; -án, a, o, allgemein an-
erkannt. Šm. Všeužitečný, gemeinnützig. Šm.
Vševěd, a, m., vševěda, y, m. a f., der
Allwisser. D., Jg. Učiň mě vševědem, učiním tě boháčem. Č. M. 214. Vševěda, y, m., vz Vševěd. — V., y, f.,
die Pansophia. Dch. Ne snad náhlým jí bez- potřebné v-dy vlitím. Sš. Sk. 32. (Hý. ). Vševědce, e, m. = vševěd. Israelité před
samým v-dcem zbrodně svoje zapírati se opovážili. Sš. I. 38. (Hý. ). — V., der Pan- sophist. Dch. Vševědecký, pansophistisch. Dch.
Vševedicnosť, i, f. = všedomosť. Na Slov.
Vševědivý, allwissend. Mlčte, či jste
v-vá? Us. u Dobrušky. Vk. Vševědkyně, ě, f., die AUwisserin, Tau-
sendkünstlerin. Šm. Vševědnosť, i, f. = vševědoucnosť, die
Allwissenheit. MM., Sš. L. 148. (Hý. ). Vševědný, alles wissend; vševědoucí, all-
wissend. Dch., Ráj. Vševědomosť, i, f. = vševědnosť. D.
Vševědomý = vševědoucí. Jg.
Vševědoucí, allwissend. D. Buoh jest
vševědúcí, proto že vie a zná všecky věci, i kteréž sú nám minuly i ty, kteréž jsú nárn budúcie. Hus III. 255. Vševědoucnosť, i, f. = ona vlastnosť
boží, dle níž má Bůh vědomosť o všem, die Allwissenheit. Vz S. N. Vševědoucný = vševědoucí. Ráj.
Vševědství, n., die Allwisserel Šm.
Vševelebitelný, allgemein gepriesen. Vi-
douce Boha býti v-na. Sš. I. 28. Vševětší = větší a větší. Ptáci vždycky
v. byli. Kda. 210. Vševid, u, m., das Panoptikom. Dch.
Vševidec, dce, m., der Allseher. Vzývá
v-dce Boha. Sš. II. 16. (Hý. ). Vševidice, e, f., die Allseherin. Bern.
Vševiditelnosť, i, f. = vševidomosť. Bern.
Vševiditelný = vševidomý. Bern.
Vševidnosť, i, f. = vševidomosť. Bern.
Vševidomost', i, f., das Publikum, die
Offentlichkeit. Bern. Vševidomý, öffentlich, alles sehend. Bern.
Vševidoucí, alles sehend. V-dúci Bôh
nikda ho nevidel ani neuvidí, pápež vída ho jen zřiedka, kráľ častějšie, sedliak každý |
deň (sobě rovného). Mt S. I. 134. Buoh
jest v.; Že jest Buoh v., nikdež se s hřie- chem neukryješ. Hus III. 61. Vševidoucnosť, i, f., die Allsicht. Jg.
Vševily, dle Dolany, Wschewil, ves u Břez-
nice. Tk. III. 38., 43. Vz Blk. Kfsk. 127. Vševlád, a, m., Pancratius. Šd.
Vševláda, y, f., die Allherrschaft. Pro-
testace proti v-dě římské. Pal. Dj. IV. 2. 4. Pán ukazuje vševládu svou nad životem a smrtí; Po nastoupení v-dy svojí v celé Pa- lestině. Sš. J. 308., Sk. 142. (Hý. ). Vševládce, e, m., der Allherrscher. Dch.
Vševládnosť, i. f., das Allregieren (als
Eigenschaft). Šm. Vševládnoucí, alles beherrschend. V. čas.
Ndr. Vševládný, allbeherrschend, allgebietend,
allvermögend, allwaltend. V. člověk, Fak- totum. Šm. V. prst boží. Us. Tč. V. láska, Nej., Bůh. Ráj. Vševlastnictví, n., der Kommunismus.
Vševolný, sehr nachgiebig. Bóh z své
v-né dobrotivosti jest najdobrotivějšie dobré. Hus I. 62. (Tč. ). Vševýrazný, ganz ausdrückend, zutref-
fend. V. slovo. Čch. Bs. 59. Vševýšný, allerhöchst. V. Bůh. Víd. list.
1816. Všezahřívavý, allerwärmend. Šm.
Všezachovatel, e, m., der Allerhalter.
Dch. Všezhoubný, allvernichtend. Šm.
Všezkrocující, allbezwingend, allmil-
dernd. Šm. Všeznatel, e, m., der Allkundige. Šm.
Všezor, u, m., das Panorama. Šm.
Všezorní, panoramatisch. Šm.
Všezpěv, u, m. der Chorgesang. V. s hud-
bou. Koll. I. 407. Všezvěd, a, m. = kdo vše zvídá, der
Allergrübler, Neugierige, Naseweise, Spion. Kom., Sych. Všezvědavý, všezvědný, neugierig, na-
seweis. Všezvědnosť, i, f. = zvídavosť, die Wiss-
begierde, Neugierde. D. Všezvědný = zvídavý, wissbegierig, neu-
gierig. D. Všežerný = všežravý. Bern.
Všežravosť, i, f., die Allfressucht. Jg.
Všežravý, allfressend. Jg.
-vši (-v, -vši, -vše), přípona neurčitého
prechod. min. času rodu žens. sg.: zavolav, -lavši, -lavše. Vz Transgressiv. Vši, akk. sg. f. ku všecek, vz toto.
-vší, přípona určitého přechodníku mi-
nulého času rodu žen. sg.: zavolavší. Vůdce s vojíny útok na nepřítele učinivšími za- bit jest. Vz -lý. Vší, vz Všecek.
Všicek = všecek. I strnul v. a padl na
zemi. Čtení Nikod. Všicken, vz Všecek.
Všickeren = všeckeren, Vz Všecek. V.
lid. GR. Až sě v-ni užasú lidě. Kat. 3087. To sú v-ni viděli. Hr. rk. 61. Všicka, y, f. = malá veš, všeňák, junge
Laus. |
||
|
|||
Předchozí (865)  Strana:866  Další (867) |