Předchozí (27)  Strana:28  Další (29) |
|
|||
28-
|
|||
|
|||
R. šaty, faltig, rauschend.. Na Ostrav. Tč.
Byl Janíček krásný, měl kožíšek řásný. Sš. P. 764. Řasohojný = řásný. Šm.
Rasochy, dle Dolany, ves u Chlumce.
Řasokupy, pl., f., beránky, oblaky z řas
a kup složené. Vz. Oblak, Lpř. Rasonos, a, m, pokolení ssavců, phylo-
stoma. R. prohledavý, krátkouchý, nálev- kovitý, šípatý, krátkoocasý. Ssav. Ř, upír, phyllostoma spectrum. Vz Frč. 396. Rasopytel, tle, m., der Schindersack.
Smrdí jako r. Us. u Olom. Sd, Vz Rusův. Rasoška, y, f., krátké bidlo. Us. u Žam-
berka. Kt. Rasošky, dle Dolany, ves u Josefova.
Řasovací stroj, Fältclmaschine. Techn.
Řasovadlo, a, n., naběradlo, der Falten-
stock. Šm. Rasovati, rasovávati = rasovství pro-
vozovati; das Schindergewerbe treiben; týrati, plagen; špatně něco činiti, pfuschen; r. se — nelítostivě zacházeti, schinden ; těžko pra- covati, sich plagen. — koho: dobytek, koně, Us., chudý lid. Puch. — se čím. Celý týden r. se musím nejtěžším dílem. Us. — se s kým, s čím. Co se s ním rasuješ? Ros., Sych. — Jg.
Rasovati, do řas skládati, falten, kräu-
seln. Vz Řásniti. — co čím: sukni řaso- vacím strojem. Rasovina, y, f., mrcha maso, mrchovina,
Schindttcisch, n. D. — R,, špatná kořalka. Bs., Uch. — R., špatné víno, Krätzer, m. Dch. Rasoviště, ě, n., der Schindanger. Ros.
Řasovitý — řásnatý, voll von büscheli-
gen Saamenähren. — R., plný řásy, voll von Meergras. Na Slov. Bern. — R. = řásný. Rasovka, y, f., vz Raska.
Rasovna, y, f., pohodnice, konědra, die
Schinderei, Abdeckerei, Meisterei. Ros. Rasovský, schinderisch, Schindel-. R.
pacholek, kára. Po rasovsku (špatně) něco udělati. Vz Ras. Rasovství, n., pohodnictví, obchod ra-
sovský, die Abdeckerei, das Wasenamt. — R., sužování, trápení, mučení, das Plagen, Martern. Us. Jg. — R., vz Újednictví. Rasový, Fald-. R, čára. Ž. a Š.
Rastaďt, u, m., něm. pevnosť. Vz S. N. Kastely, dle Dolany, ves u Mirovic. Tk.
III. 658. Rastic, e, m., strsl. Rastict, zdrobnělé
vl. jméno Rastislavb, příp. -icb. Mkl. B. 293. Rastral, u, m., z lat.,- čarovka, čarotah,
das Rastral. Rastrovati, z lat., notové čáry dělati,
Rk., linkovati, rastriren. Rasura, y, f., lat., zhlazení n. strouhání
písma nožíčkem, Rk., vymazání v listech. Vz Rb. 271. Die Rasur, Auskratzung in Schriften. Rasův, -ova, -ovo, dem Schinder gehö-
rig Smrdí jako rasův pytel. Us. Vz Raso- pytel, Pytel. Raš, e, m., tenká, lehká látka na šat. Us.
Hvl. Rašapatky, pl., f., koroptve. U Písku.
Šg. |
Raščí, Rothkehlchen-. R. hnízdo, zpěv
Na Ostrav. Tč. Vz Raška. Rašelení, n., das Rasseln. Šumění a. r.
Obzor. Rašelina, y, f., hořavá země, hoříce, Um.
les , slatina, zib, borky, hořák, poud, slov. sota, šušek, ruša, rušina (Hř.). R. = hmota houbovitá, zemitá n. vláknitá, barvy hnědé neb černé, snadno se zapaluje a hoří. Bř. N. 234. R., palivo, které se dobývá z půdy močálovité, der Torf. Lom, koš, lopata na r-nu, pec na pálení r-ny; dobývání r-ny. Šp. R. hnědá, der Rasen-, Stechtorf, list- natá, der Papiertorf, černá, der Moortorf, bahenní, der Sumpftorf, smolná, der Pech- torf. S. N. E, diluvialní. Krč. 1006. Vz Na- pleveniny, Uhlí a více o ní v S. N., KP. III. 123. - R., das Moor-, Heidekraut ins- gesammt. Na Ostrav. Tč. Rašelinatý = rašelinný.
Rašelinec, nce, m., der Raseneisenstein.
Presl. Rašeliník, u, m., sphagnum, das Torf-
moos. Kk. 89., Čl. 174. Dle Presla: raše- linka. Rašeliniště, ě, rašelinisko, a, n., das Torf-
moor, der Torfgrund. S. a Ž. Rašelinka, y, f., das Torfmoss. Šm.
Rašelinný, Torf-. R. popel, rostlina,
místo. — Jg. Rašelinokop, y, m., der Torfgräber.
Rašelinovatý, Torf-. R. zem, die Torf-
erde. Um. les. III. 53. Rašclinovka, y, f., rašelinová cihla, der
Torfziegel. Šp. Rašelinový = rašelinný. Um. les. R,
země. Us. Hý. Rašelnivka, y, f., sphagum. Rostl.
Rašení, n., rozvíjení se pupenů rostlin-
ných. Kk. 33. Rašín, a, m., ves u Hořic. PL. Vz Tk. I. 89.
Rašiti, il, ení = pučeti, auschlagen. — abs.
Stromy raší = pučí. D. — kde. Nechť v ní (y duši) hojně raší pokora vždy s láskou; Ó hleď na vlasť naši, buřeně v ní raší. Sš. Bs. 14., 29. (Hý.). - R. se = rašiti. Strom se raší. D. Křoví (víno) se pěkně raší. Čk. Bylo jaro, tudy rašili se prutové a vyrostlo kvítí. Sš. Hc. 7. — se kde. Láska k němu nech se a nás raší. Zhojte rány duše naší, ať se v ní ctnosť hojně raší. Sš. Bs. 53., Hc. 172. (Hý.). Raška, y, f., čermáček, das Rothkehlchen.
Běhá jako r. = čerstvě. Prov. Mor. Mtl., Brt, Tč. Vz Raščí. — R.., hrochna, rochna, svině, die Bache, Sau. Šm. — R., starý kůň, herka, heble. V Kunv. Msk. — Vzal si (za ženu) takovou starou r-u (starou brecu). V Kunv. Msk. — R., touš žaludový. Puch. Raškov, a, m., něm. Nikles, ves u Rudy
na Mor. PL. Rašma, y, f., na Slov. a Mor., ein zer-
lumptes Weibsbild, otrhaná ženská. Tč. Rašmák, a, m., otrhaný člověk, ein zer-
lumpter Mensch. Plk. Rašní, Rack-, v lodnictví. R. tahla. Šm.
Rašník, a, m., v lodn., der Rackaufseher.
Sm. Rašovice, dle Budějovice, ves v Mlado-
vožicku. Vz S. N. |
||
|
|||
Předchozí (27)  Strana:28  Další (29) |