Obšitý šicí stroj (kterým se již po delší
dobu šilo). Us. Pdl.

Obšívač, e, m, der Flicker. Bern.

Obšívání, n., vz Obšiti. Stroj na o. dírek.
Dch.

Obšívati, vz Obšiti.

Obškulovať = obzírati. — koho. Slov.
Čkžk. I. 66.

Obšlapovati = obcházeti. Pořád o-val,
až mu to přece řekl. Us. Brnt.

Obšmietati sa = obcházeti. Neobšmietaj
sa tam. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 14.

Obšťastniti, il, ěn, ění, obšťasťnovati
koho čím, beglücken. Ndrf., Kld. 195.,
Mtl., Brv., Msk.

Obšťať = obscati. Ani by ho pes ne-
obšťal. Slov. Zátur.

Obšternať koho = vynadati mu. Slez
Šd.

Obštětí, der Mooskelch. Sl. les., Nz. Vz
Rst. 453.

Obštětný, Borstenhüll-. O. listí. Vz Rst.
453.

Obštibrati = oštibrati, okousati, ohlo-
dati, benagen. Val. Vck.

Obštípati, obštipovati, ringsum abzwik-
ken.

Obštipkávať = obštipovati. Orl. IX. 30.

Obšudiť, betrügen. Slov. Loos.

Obšúchaný = otřelý, otřený. Slov. O.
klobouk nosil. Lipa I. 229., Čjk. 58. O.
kameň. Phľd. IV. 513.

Obšúchať = otříti, ošoustati, abwetzen.
Slov. — co čím. Klobúčik kefou (kartáčem)
a dlaňou o. Zátur., Orl. VIII. 136.

Obšupinatec, tce, m., telopea, rostl. Šm.

Obšusta, y, m. = úlisný pochlebník, der
Fuchsschwanz. Mor. Šd.

Obšustati = obšoustati, abreiben. — co
čím: pískem. Laš. Tč.

Obtáčecí plocha či roveň, die Meridian-
ebene, v geom. Nz.

Obtáčeti co komu. Had hruď mu o-čí.
Vrch.

Obtáčka. O-ky mumií. J. Lpř. Dj. I. 29.

Obtáhlý, überzogen. Město bylo suknem
o-hlé. Brt. D.

Obtahovací obrázky, Abziehbilder. Dch.

Obtahování, n. O. nožů, břitev, das Ab-
ziehen. Us. Pdl.

Obtať = obtíti, behauen. Tč.

Obťaž, e, f. = obtíž. Na o. iným byť.
Slov. N. Hlsk. XIV. 173. Zasnúbili by ju
bez o-že. Dbš. Úv. 94. — Phľd. IV. 7.

Obťažený = obtížený. Slov. Šd.

Obťažno = obtížno. Chodiť bolo mi o.
Slov. Orl. IX. 100.

Obťažnosť, i, f. = obtížnosť. Slov. Bern.,
Loos

Obťažný = obtížný. Slov. Bern., Loos.

Obťažovať = obtěžovati. Slov. Kyt. 1876.
26., Bern.

Obtěhotniti, schwängern. Ssk.

Obtékaný; -án, a, o, umfluthet. Lpř. Sl.

Obteklý mořem. Pal. Rdh. I. 441.

Obtenní, schlank, dünn. Šm.

Obterčiti, il, en, ení, obterčovati, exa-
cerbare. Ž. gloss. 105. 33. Cf. Ž. wit. 236.

Obtešovati se = těšiti se čemu. Obtěšují
se tím, že bude brzy jaro. Val. Vck.

Obtěža, e, f. Na o-žu = na obtíž. Slez.
Sd.

Obtěžený = obtížený. Dch.

Obtěžiti, vz Obtížiti. (Nemoc) sě vždy
na noc o-ží (zhorší). Sv. ruk. 86. — co.
Tělo obtěžije duši. Št. Kn. š. 123. Na ve-
čeři slušie lahodnějšie krmě jiesti než na
obědě, aby člověk se neobtěžil. Hus II. 251.

Obtěžkati pannu. Výb. II. 1570. Cf. Zbři-
chatiti.

Obtěžkávací, Belastungs-. O. zkouška
mostu. Us.

Obtiaž, e, f. = obtíž. Slov. Orl. III. 75.

Obtínadlo, a, n. O. nebozezu pyskatého,
das Nachschneiden eines Laschenbohrers.
Hrbk.

Obtínek, nku, m. = kus uťatého dřeva,
drobask, odrubek. Us. Šd. O. vletěl mu do
oka. Šd.

Obtiskati, obťisknouti, abdrucken. O.
rukopis, obraz, dívku. Us. Tč.

Obtísniti, il, ěn, ění, umdrängen. Dch.

Obtíž peněžní, Geldverlegenheit. Mour.
O-že činiti. Dch.

Obtížení trámů: stálé, proměnlivé, spo-
jité (stätig), složené, rovnoměrné, hyblivé,
průměrné, nahodilé, nepřímé. Šln. I. 20.,
24, 26., 30., 32., 35., 43., 59., 64., 68., 71.,
II. 55., Pek. 80., 81., 85., 86., 98. Čára sou-
čtová o. Šln. I. 23. O. nemovitostí novým
dluhem. Stat. př. kn. 1877. 25. A budú na
zemi veliká o. v lidech pro hroznú pohromu
hluku mořského. Pass. 12. O. na duši míti.
Hus I. 436. Aby nám (chleb duchovní) nebyl
k o.; Těhotné břicha o.; Učiní-li (súdce)
komu k o. cožkolivěk v súdu protiv právu.
Št. Kn. š. 53., 80 , 146. Svou při n. zprávu
o o. sepsati. Bart. 43.

Obtížený. O. žena (těhotná). Sv. ruk.
335. Byla s o-ným životem. Wtr. Když byla
o-na. Výb. II. 1355. — komu. Us. — nač:
na nohy. Bart. 57.

Obtížiti koho. O-živ Alžbětu, svú ženu.
Výb. II. 774. Tu pobyv s svú paní, což se
mu zdálo, o-živ ji prve jel do Uher. Let. 114.

— čím. Aby berněmi nebyli obtíženi. Št.
Kn. š. 158. — co komu. To velmi sobě
o-vali (těžce nesli). Bart. 67. Ženě obtieží
se tím, že . . (obtížným stává). St. Kn. š.
92. Cf. Tížiti — se. A to dietě se vždy
obtěžováše (těžším stávalo). Pass. mus. 360.

— proti komu. Což sobě proti nim obtě-
žujete. Bart 98. O-val nás proti svobodám
a právům našim. 1466.

Obtížný = odporný. O. cesta, pochod,
práce, dýchání, chůze. Us. Pdl. — O. =
znepokojený a p. Nad svou škodou o-nou
mysl mající. Výb. II. 1541.

Obtlumočiti, il, en, ení, verdolmetschen,
übersetzen. — co: žalmy. Šf. III. 351.

Obtoček, čku, m. = obal. Pdl. exc.

Obtočeň, čně, f. = polarní i arktický
pás. O. severní a jižní. Kodym.

Obtočený; -en, a, o, umwickelt, umge-
dreht.

Obtočina, y, f., das Gewinde. Dch.

Obtočnice, e, f. = meridian, Meridian bei
Umdrehungsflächen. Nz.

Obtočník, u, m. = polární kruh. Stč.
Zem. 535.