Oblázčí, n. = oblátčí. NA. IV. 130.

Oblaziti, il, en, ení = oblézti. O. horu.
Laš. Tč.

Oblažitel Polsky. Št. Strž. II. 388.

Oblažovatel, vz Oblažitel. Kos.

Oblběti, ěl, ění, blöde werden. Šm.

Oblebtati, beschleckern. Šm.

Obléci co. Keď došek oblečie, i ten je
pekný. Slov Rr. MBš. — co komu: šat.
Us. Rád by mi oblík svůj z ostudy kabat
(rad by na mne ostudu svedl). U Rychn.
— več V duchovnie oděnie svatých skut-
kuov sě oblekli Pass. 826. V krabu jsi sě
oblekl. Vyb. I. 61. — jak. O. se rychle,
slušně. Us. Mž 1. — se nač. Co krajší
šaty máš, oblec si na sobáš. bš. P. 147.

Obleč, těsta. Za Hus polož: II 226.

Oblečeny jak: prostě po domácku, Šml.

I. 43., bálove, Hrts., na polo, Osv. I. 213.,
s pečlivou elegancí, Hrts., jednoduše, vkusně,
nádherně, nedbale, ošuměle. Us Pdl.

Oblečkatý = oblečkou zastřený, beschlei-
ert Vz Rst. 452.

Oblečnice, e, f. = šatna, die GardeRobe.
Koll. 111. 290. Cf. Oblekárna.

Obledati, oblednouti, blass werden. —
abs. Vadne jak trava, vädne a obleda. Lípa

II. 324. Prečo tak obledly moje pekné líčka?
Sl. ps. 117. Skočila som do zahrady, čer-
vená som; utrhla som tri růžičky, obledla

om. Sš. P. 552.

Obledlý, blässlich. Č Čt. I. 92.

Oblednouti, vz Ohledati.

Obléhač, e, m. = oblehatel. Mour.

Obléhání, cf. Sdl. tlr. I. 40., II. 97.-99.,
V. 163., 287., 288, VI. 46—50.

Oblehatel, obléhatel, e, m. = obléhač, der
Belagerer. S N. XI.104., Posp, Šmb.

Obléhati kde : Žižka obležen jest na
Časlavi městě. Dač. J. 15. Nemohl ižádny
na poli obléci Kar. 18. O. někoho v pev-
nosti. Osv. I. 341. — jak: po suchu i po
moři. Šmb. S. II. 164.

Oblehčení. V (němž pokání) o. při svě-
domí svem cítí. Pož. 13. Prosíme o. od bře-
mene našich hřiechóv Hus 1. 333. Některa
o. v některých klašteřiech obdržána od pa-
pežóv. Št. Kn š. 134.

Oblehčiti co. Tu dievka nohu, jížto
stála na ďablu, o-čie (s něho sunda) Pass.
mus 32l. Milosť všelikú práci oblehčuje.
Št. Kn. š. 74. — komu Pochlebenstvie mi
hřiechu nic neoblehčí. Hus II. 358 — se
od čeho. O se od břemene, jenž koho na
cestě meška. Hus I 333.

Oblehli (!) = oblehání. Pohl

Oblehnina Na O-ně = pole u Smiratic
BPr.

Oblehnouti. Sestra oblehla = ulehla
nemocna. Mor. Brt. D.

Oblejsknouti koho, photografiren. Us.
Vz Oblesknouti.

Oblek. Na Val. o., fem. Ta o. Vck. Ho-
tové o-ky pro dámy, Damen - Confection.
Dch Pojistný o pro hasiče. NA. IV. 19. —
O. Z jejie hrobu plove olej bez obleka (bez
přestání). Kat 3490. Chybně se čte ,bez
obloka´. Jir. Mor. 49. Vz Oblok, Odvlaka.

Oblékací, Ankleide-. Rk.

Oblékatel, e, m. = oblékač.

Oblekový, Costüm-. O. umění. Nz.

Oblektace, e, f., z lat. potěšení. Kom. L.

Oblem jísti = hltavě. Val. Brt. D.

Oblemovati. Oblemujeme-li mu to aneb
neoblemujeme-li mu to? (Opakuj rychle).
Mor. Brt.

Oblenění mluvy, brachyphasia

Oblenice, e, f ,.holothuria, die Seeblase,
das Seegewürm. Šm.

Obleniti se. O-nil jsem se V Ps. fol.
134. b., Št Kn. š. 178. — se proč. By sě
pro hrdosť přijieti neoblenil Výb I. 317.,
Kar. 114. — v čem. Inhed sě o-ni u božie
službě. Výb. I 1174.— s inft. Ani se ob-
lenuje (to učiniti). Výb. II. 680., Arch. VIII.
333. Cf. se proč.

Oblepa, oblepka, y, f, der Kleiberlehm;
das Kleiberwerk. Šm.

Oblepšení života. Výb. II. 13., Ryt. 107.
a. (v. 236.), potřeby tělesné. Ev. olom. Všem
lidem na o. Hr. ruk 265.

Oblepšiti co. Výb I 1168 Za Št polož:
Kn. š. 106. Za Alx 1100. polož: Alx. V.
v. 348. (KP. 9.).

Oblesek, ska, m. = jm. lesa ve Hlubotci.
Šd

Oblesko, a, n. = pole v Podhradí u Lu-
hačovic. Sk

Oblétati koho kdy. Ve bdění o-ly jej
sladké sny. Osv. I. 275

Obletka, y, f., banisteria, die Banisteria,
rostl. Vz Rstp. 213.

Oblev, u, m., das Umgiessen. Šm.

Oblévač, e, m = kdo na velkou noc ob-
léva der Begiesser. Sb. sl ps. I. 192.

Oblévačka = koupačka. Cf. Koll. Zp. I.
24., 431. Sbtk. Rostl 60., Zbrt. 82.

Obleviti kdy. Kdož se snadno pohnouti
dadí, ti také velmi brzo oblevují. Výb. II.
1598. — proč co Že bych já to pro kterú
bázeň o-vil Vyb I. 815. — v čem jak
dlouho. V kteréžto praci až do své smrti
neoblevil. Št III 175 — co Nebo kdyžtoť
Buoh bude chtieti přepustiti na svět kterú
přepustil, naži prosbu o-ví. Pass. mus. 398.

Oblévka, oblívka = oblévání, das Herum-
giessen. Šd.

Oblevství, n., cunctatio, die Zögerung.
Tys bez o. umřel hořkú smrtí pro mě.
Pravn. 1780. Poďte moji požehnaní sem bez
o ; Dnes budeš bez o. stred mého otce krá-
levstvie se mnú přebývati. Ib. 2535., 1491.

Oblezďupa, y, f. = patolízal. U Neza-
myslic. Bkř.

Oblézti. Ruka opařená obleze. V Star.
Jičína. Vhl. — komu. Opařenina ti obleze =
zduje se, anschwellen. Na Hané. Bkř.

Obležanosť = obleženosť. Slov. Loos.

Obležeti. Nemožu o. (o nemocném, jemuž
i ležeti jest obtížno). Mor. Brt. D., Sd.
U Rychn. Ntk. — kde Nemohše déle o.
na hranicích. Pal.

Oblíbení Věrné i pravé o. čtení pravd.
1491. Mus 1883. 363. Kdo u Němců chce
býť v o., musí národ svůj míť v povržení.
Ntr. VI. 25.

Oblíbený. O. píseň, Us., čtení, Tf., snaha,
Mus. 1880. 478., nápoj, Mour., místo, před-
mět, Posp., noviny. Dch. — jak: z míry.
Dch. — kde: mezi lidem. Šmb. S. II. 164.



	14

	Oblázčí, n. = oblátčí. NA. IV. 130. Oblaziti, il, en, ení = oblézti. O. horu. Laš. Tč. Oblažitel Polsky. Št. Strž. II. 388. Oblažovatel, vz Oblažitel. Kos. Oblběti, ěl, ění, blöde werden. Šm. Oblebtati, beschleckern. Šm. Obléci co. Keď došek oblečie, i ten je pekný. Slov Rr. MBš. — co komu: šat. Us. Rád by mi oblík svůj z ostudy kabat (rad by na mne ostudu svedl). U Rychn. — več V duchovnie oděnie svatých skut- kuov sě oblekli Pass. 826. V krabu jsi sě oblekl. Vyb. I. 61. — jak. O. se rychle, slušně. Us. Mž 1. — se nač. Co krajší šaty máš, oblec si na sobáš. bš. P. 147. Obleč, těsta. Za Hus polož: II 226. Oblečeny jak: prostě po domácku, Šml. I. 43., bálove, Hrts., na polo, Osv. I. 213., s pečlivou elegancí, Hrts., jednoduše, vkusně, nádherně, nedbale, ošuměle. Us Pdl. Oblečkatý = oblečkou zastřený, beschlei- ert Vz Rst. 452. Oblečnice, e, f. = šatna, die GardeRobe. Koll. 111. 290. Cf. Oblekárna. Obledati, oblednouti, blass werden. — abs. Vadne jak trava, vädne a obleda. Lípa II. 324. Prečo tak obledly moje pekné líčka? Sl. ps. 117. Skočila som do zahrady, čer- vená som; utrhla som tri růžičky, obledla om. Sš. P. 552. Obledlý, blässlich. Č Čt. I. 92. Oblednouti, vz Ohledati. Obléhač, e, m. = oblehatel. Mour. Obléhání, cf. Sdl. tlr. I. 40., II. 97.-99., V. 163., 287., 288, VI. 46—50. Oblehatel, obléhatel, e, m. = obléhač, der Belagerer. S N. XI.104., Posp, Šmb. Obléhati kde : Žižka obležen jest na Časlavi městě. Dač. J. 15. Nemohl ižádny na poli obléci Kar. 18. O. někoho v pev- nosti. Osv. I. 341. — jak: po suchu i po moři. Šmb. S. II. 164. Oblehčení. V (němž pokání) o. při svě- domí svem cítí. Pož. 13. Prosíme o. od bře- mene našich hřiechóv Hus 1. 333. Některa o. v některých klašteřiech obdržána od pa- pežóv. Št. Kn š. 134. Oblehčiti co. Tu dievka nohu, jížto stála na ďablu, o-čie (s něho sunda) Pass. mus 32l. Milosť všelikú práci oblehčuje. Št. Kn. š. 74. — komu Pochlebenstvie mi hřiechu nic neoblehčí. Hus II. 358 — se od čeho. O se od břemene, jenž koho na cestě meška. Hus I 333. Oblehli (!) = oblehání. Pohl Oblehnina Na O-ně = pole u Smiratic BPr. Oblehnouti. Sestra oblehla = ulehla nemocna. Mor. Brt. D. Oblejsknouti koho, photografiren. Us. Vz Oblesknouti. Oblek. Na Val. o., fem. Ta o. Vck. Ho- tové o-ky pro dámy, Damen - Confection. Dch Pojistný o pro hasiče. NA. IV. 19. — O. Z jejie hrobu plove olej bez obleka (bez přestání). Kat 3490. Chybně se čte ,bez obloka´. Jir. Mor. 49. Vz Oblok, Odvlaka. Oblékací, Ankleide-. Rk. Oblékatel, e, m. = oblékač.	Oblekový, Costüm-. O. umění. Nz. Oblektace, e, f., z lat. potěšení. Kom. L. Oblem jísti = hltavě. Val. Brt. D. Oblemovati. Oblemujeme-li mu to aneb neoblemujeme-li mu to? (Opakuj rychle). Mor. Brt. Oblenění mluvy, brachyphasia Oblenice, e, f ,.holothuria, die Seeblase, das Seegewürm. Šm. Obleniti se. O-nil jsem se V Ps. fol. 134. b., Št Kn. š. 178. — se proč. By sě pro hrdosť přijieti neoblenil Výb I. 317., Kar. 114. — v čem. Inhed sě o-ni u božie službě. Výb. I 1174.— s inft. Ani se ob- lenuje (to učiniti). Výb. II. 680., Arch. VIII. 333. Cf. se proč. Oblepa, oblepka, y, f, der Kleiberlehm; das Kleiberwerk. Šm. Oblepšení života. Výb. II. 13., Ryt. 107. a. (v. 236.), potřeby tělesné. Ev. olom. Všem lidem na o. Hr. ruk 265. Oblepšiti co. Výb I 1168 Za Št polož: Kn. š. 106. Za Alx 1100. polož: Alx. V. v. 348. (KP. 9.). Oblesek, ska, m. = jm. lesa ve Hlubotci. Šd Oblesko, a, n. = pole v Podhradí u Lu- hačovic. Sk Oblétati koho kdy. Ve bdění o-ly jej sladké sny. Osv. I. 275 Obletka, y, f., banisteria, die Banisteria, rostl. Vz Rstp. 213. Oblev, u, m., das Umgiessen. Šm. Oblévač, e, m = kdo na velkou noc ob- léva der Begiesser. Sb. sl ps. I. 192. Oblévačka = koupačka. Cf. Koll. Zp. I. 24., 431. Sbtk. Rostl 60., Zbrt. 82. Obleviti kdy. Kdož se snadno pohnouti dadí, ti také velmi brzo oblevují. Výb. II. 1598. — proč co Že bych já to pro kterú bázeň o-vil Vyb I. 815. — v čem jak dlouho. V kteréžto praci až do své smrti neoblevil. Št III 175 — co Nebo kdyžtoť Buoh bude chtieti přepustiti na svět kterú přepustil, naži prosbu o-ví. Pass. mus. 398. Oblévka, oblívka = oblévání, das Herum- giessen. Šd. Oblevství, n., cunctatio, die Zögerung. Tys bez o. umřel hořkú smrtí pro mě. Pravn. 1780. Poďte moji požehnaní sem bez o ; Dnes budeš bez o. stred mého otce krá- levstvie se mnú přebývati. Ib. 2535., 1491. Oblezďupa, y, f. = patolízal. U Neza- myslic. Bkř. Oblézti. Ruka opařená obleze. V Star. Jičína. Vhl. — komu. Opařenina ti obleze = zduje se, anschwellen. Na Hané. Bkř. Obležanosť = obleženosť. Slov. Loos. Obležeti. Nemožu o. (o nemocném, jemuž i ležeti jest obtížno). Mor. Brt. D., Sd. U Rychn. Ntk. — kde Nemohše déle o. na hranicích. Pal. Oblíbení Věrné i pravé o. čtení pravd. 1491. Mus 1883. 363. Kdo u Němců chce býť v o., musí národ svůj míť v povržení. Ntr. VI. 25. Oblíbený. O. píseň, Us., čtení, Tf., snaha, Mus. 1880. 478., nápoj, Mour., místo, před- mět, Posp., noviny. Dch. — jak: z míry. Dch. — kde: mezi lidem. Šmb. S. II. 164.