Předchozí (1126)  Strana:1127  Další (1128) |
|
|||
1127
|
|||
|
|||
Vyšašiti = vyzískati, gewinnen. — co
čím. Co jsem tím v-šil? U Hořic. Hk. Vyšaškovati, ausscherzen, mit Possen
aufhören; durch Possen erlangen, bewirken. — co. Svoje živobytí už vyšaškoval. V., abtändeln, abgaukeln, abschwatzen. — si co, koho odkud: z kuchyně. Č. Kdo jest s ním ? Jen šašek jeho, jenž srdečný žal se snaží v. z něho. Shakesp. Tč. Vyšata, Vyšeta, y, m., osob. jm. Pal.
Rdh. I. 127., Blk. Kfsk. 1133., Arch. II. 458. Vyšatiti, il, cen, ení, vyšacovati, beklei-
den. — koho jak: pěkně. Us. Dvrs. Když na službu šla, pořádně ji v-li a včil nemá nic. Us. Tč. Vyšatoly, dle Dolany, Wischatol, samota
u Sedlčan. Výšava, y, f. = výšina. Na Slov. Spatříš,
jak s výšavy rubaná do hlavy svoboda v Dunaj se níží; Javor, co bloudí tamo po v-vě. Hdk. C. 65., 250. V-vy a nížiny. Phld. I. 1. 22. Vatra rozplamenila se do výšavy. Dbš. Sl pov. II. 42. Nezná poklon a rodu v-vu. Sldk. 79. Vyščákati = vycákati. — co kam: vodu
na někoho. U Uh. Hrad. Tč. Vyščání, n., die Ausbrunzung. Bern.
Vyščaný; -án, a, o = vyscaný. Bern.
Vyščastění, n. = vydaření, die Wohlge-
rathenheit. Bern. Vyščastěný; -en, a, o = vydařilý, wohl-
gerathen. Vyščastiti sa, il, ěn, ění = vydařiti se,
wohlgerathen, glücken. Na Slov. Bern. Vyščati = vyscati. Na Slov. Bern.
Vyščebetání, n. = vyštěbetání.
Vyščebetaný; -án, a, o = vyštěbetaný.
Bern. Vyščebetati = vyštěbetati. Na Slov.
Bern. Vyščebotati = vyščebetati.
Vyščeglení, v., vz Vyščegliti.
Vyščeglený; -en, a, o, abgekitzelt. Bern.
Vyščegliti, il, en, ení, abkitzeln, aufhö-
ren zu kitzeln. — koho čím. Na Slov. Bern. Vyščekání, n. = vyštěkání, die Aushei-
lung, Ausplauderung. Na Slov. Bern. Vyščekaný; -án, a, o = vyštěkaný, aus-
gebellt, ausgeplaudert. Na Slov. Bern. Vyščekati = vyštěkati, ausbelfern, aus-
bellen, ausplaudern. Na Slov. Bern. Vyščekávati, vyščeknúti, vz Vyščekati.
Vyščeknutí, n.. = vyštěknutí, der Beller,
das einmalige Aufbellen. Vyščekovati = vyštěkávati. Bern.
Vyščépání, n. = vyštípání, die Aufspal-
tung. Na Slov. Bern. Vyščépaný; -án, a, o = vyštípaný, auf-
gespalten, aufgebrochen. Vz Vyščépený. Bern. Vyščépati = vyštípati, aufspalten, auf-
brechen. Na Slov. Bern. Vz Vyščépiti. Vyščepení, n. = vyštěpení, die Anpflan-
zung mit Obstbäumen. Bern. Vyščépení, n. = vyščépání.
Vyščépený; -en, a, o = vyštěpený, mit
Bäumen angepflanzt. Bern. |
Vyščépený; -en, a, o = vyščépaný.
Vyščepitel, e, m., der Bepflanzet. Bern.
Vyščepiti, il, en, ení, mit Obstbäumen
bepflanzen, aufhören zu pfropfen. Vz Vy- štěpiti. Na Slov. Bern. Vyščépiti, il, en, ení, auf-, zerspalten.
Na Slov. Bern. Vyščepovač, e, m. = vyščepitel.
Vyščepování, n. = opětné vyščépení.
Vyščepovati, vz Vyščépiti.
Vyščeračný = vysmívavý. Slez. Šd.
Vyščerák, a, m. = kdo se rád vyščeřuje.
— V. = pták posměváček. Na Zlínsku. Brt.
Vyščérati = vyčeřiti, fletschen. Na Slov. Bern.
Vyščerbený; -en, a, o = vyštěrbený,
Scharten habend, schartig. Mor. Šd. Vyščerbiti, il, en, ení, schartig machen.
— co: hrnec. Na Ostrav. Tč.
Vyščeřiti = vyčeřiti. Výščeřka, y, f. = posměch. V-ky si dě-
lati = jiným se posmívati. Na Zlínsku. Brt. Vyščeřovati se komu = posmívati se,
verspotten, auslachen. Slez. Šd. Na Zlínsku. Brt. — V., vz Vyščeřiti. — co na koho: zuby. Mor. Šd. Vyščesnúti = rozčesnouti. Na Slov. Bern.
Vyščgepiti, il, en, ení, vyščgepovati, vz
Vyščépiti. Na Slov. Bern. Vyščicovati, aus-, abbeuteln. — koho.
Cf. Kštice. Na Slov. Bern. Vyščičkovati komu = vyščicovati. Mor.
Šd. Vyščigutati se, sich satt schlucken, vy-
škytati se. Až se vyščiguceš, až se ti vy- ščiguce, napij se vody, přestane se ti šči- gutať. Na Ostrav. Tč. Vyščiknouti =vyštípnouti, wegkneipen.
— co odkud: růži prostřed vrchu růžov-
níku. Na Ostrav. Tč. Vyščípání, n. = vyštípání. Bern.
Vyščípaný; -án, a, o = vyštípaný.
Vyščípati, vyščípnouti = vyštípnouti, ab-
kneipen, abzwicken; genug stechen, beis- sen; aufhören zu kneifen, stechen, beissen. — co. Tabák, popel ránu vyščipe. Na Ostrav. Tč. — co odkud. Dřínku ze dřeva vyščíp- nouti. — co jak: dřevo na dřínky, oščepy. Na Ostrav. Tč. Vyščíření, n. = vyčeření. Mor.
Vyščířený = vyščeřený, vyšklebený. Vz
Vyščeřiti. Má v-né zuby. Mor. Tč. Vyščířiti = vyščeřiti. — co nač. Pes
zuby na mě v-řil. Mor. Šd. Pes na tebe zuby vyščířá. Na Ostrav. Tč. — se, sich satt lachen. Na Ostrav. Tč. Vyščouhraný = vyščúhraný. Mor. Bkř.
Vyščourati = vyhrýzti. Na Ostrav. Mtl.
Vyščrbiti, il, en, ení, vyščrbovati = po-
rouchati, beschädigen. — co oč: kosu o ká- men, schartig machen. Na mor. Valaš. Vck. Vyščúhraný; -án, a, o = vyschlý, aus-
getrocknet, trocken. V. chléb. Na Zlínsku. Brt. Na mor. Valaš. Vck. Vyščuti = vyštvati, aufhetzen, an-, auf-
reizen. — koho na koho: Na Ostrav. Tč. Vyščúvati, horchen, lauern. — co. Ona
všecko vyščuje, co kde se děje. Na Ostrav. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (1126)  Strana:1127  Další (1128) |