Předchozí (878)  Strana:879  Další (880) |
|
|||
879
|
|||
|
|||
ist aufgeschrieben worden, folglich steht es
geschrieben. Latina nemajíc aoristu musila formy perfektu v dvojím smyslu užívati, totiž jako perfecta historického (vypravova- cího místo aoristu) a perf. logického. Pražné a mnohotvárné co do jakosti významu svého sloveso slovanské nemá takového zvláštního perf. logického, neboť jí tu poslouží každý aorist aneb minulý čas, utvořili jej od slo- vesa skonalého: napisa a napsal jest tolik jako řec. yéyqaqt. Gb. v S. N. Vz Čas mi- nulý (I. 159. b.), Brt. S. §. 381.-384. Praetext, u, m., z lat., záminka k ně-
čemu, der Prätext, Vorwand, die Ausrede. Sub praetextu, pod záminkou. Br. Praetor, a, m., lat., u Římanů původně
název konsulů, od r. 386. po zal. Říma v Římě úředník po konsulovi nejpřednější, jemuž poručeno bylo spravedlnosti vyko- návání. Vz S. N. Prätor, Vorgesetzter, Ober- richter. Praetori-um, a, n., příbytek praetorův,
soudnice. Sš. J. 277. Praetori-us, a, m., bývalý praetor. —
Praetorská stráž, praetoriani, osobní stráž starořímských císařův. Vz S. N. Praevence, e, f., z lat. praeventio, přede-
jití něčeho, uvarování něčeho, die Vorbeu- gung, Hinderung. P., sahání do cizích práv, přiosobí-li si vyšší duchovní právo, jež vlastně nižšímu duchovnímu náleželo. Vz S. N. Pragát, vz Brokát.
Pragátový, von Seidenstoff.
Pragma, gt. pragmata, n., z řec, skutek,
čin, děj, die That. Pragmatický, z řec, zkušený, znalý
něčeho, kundig. P. dějepis, jenž po vypsání dějů podává též úvahy o nich. Slova ta mají p. důraz. Sš. I. 225. P. sankce z r. 1713., zákon, jímž se pořádala posloupnost' v zemích rakouských a dle něhož se mohla vláda děditi i po přeslici. Rk. P. hypotheka. Šp. Vz Rk. (Kapesní Slovník), S. N. Pragmatika, y, f., z řec. P. služební. Sp.
Pragmatism-us, u, m., dějepisectví, při
kterém se k dějům i úvahy připojují. Rk. Práh, gt. prahu, m. V pádech nepřímých
sg. a v celém pl. vždy krátké a, Mk., Č., Bž. 79., D.; také: prah, u, m. Na Moravě: prah. Brt., Hý. Pk. myslí, že není proč prah dloužiti, leč že vyslovujeme práh, aby- chom rozeznávali práh od prach. — P., pražec, žce, Jg., prážek, žku, podval. Šp. P. slove u dveří spodní část' obložení. Vz S. N. Die Schwelle, Unterschwelle, Thür- schwelle, Sohle. Na praze. BO. P. dveří, vz Dvéře. Práh u dveří spodní. V. Tesař činí prah. Dal. Přes p. jíti, přejíti; s prahu někoho pozdraviti (něčeho jen krátce se dotknouti). Jg. Snad nezůstanete (jen) na prahu, pojďte přec dál; Ty, byl u vás včera N. N.? Ne, ani o náš p. (dům) ne- zavadil. Us. Hý. Na p-hu býti (blízko); od samého p-hu života (od počátku); přes p. z domu vyjíti. V. Aby o p. nezavadil, nohy pozdvihni. Kom. Nikam přes práh (nesluší vynášeti, co se doma děje). Ros. Od té doby přes p. jsem k nim nepáchl. Sych. Nesmí k nám přes p. páchnouti. Sychl. To |
převyšuje můj prah (rozum), geht über
meine Sphäre. Dch. Jsme tu na prahu věku nového. Sš. L. 14. Mnohé prahy již pře- kročil (nezná hanby, jako pes). Bern. Vz Nestydatý. Č. Pod nízký p. často páni velicí sklánějí se. Pulk. Jest na prahu (má smě- lost', ironicky, Jg., dle Lb. = odhodlaný). Vlečeš-li otce ku prahu, povedou tě tvé dítky přes práh. Šp. K věčnému prahu se dostati (= umříti). Vz Smrť. Č. U prahu skácel (upadne-li komu s lžíce něco před samou hubou). Vz Stodola. Č. Prah u domu nejvyšší hora. Pk. Slunce mu na p. svítí (o šťastném). Dch. — P., v stavení vodním, spodní trám, der Grundbaum. Jg. Při stav- bách vodních spojovadlo pilot po délce. KP. Vz Kráče. P-hy čepem a dlabem spojiti. KP. P. ve mlýně vyhraněné dřevo, na kte- rém leží podvaly hranice mlýnské. Die Haupt-, Grundschwelle, der Fachbaum. — P-hy žlabové u jezu, die Fluderschwellen. Prah níže půl druhého lokte pod cejch položiti. Vys. — P. říční, skála v řece, přes kterou voda teče, die Schwelle des Wasserfalls. Šm. Prahy, několik vodopádů po sobě. Š. a Ž. — P., v horn., die Gruben- sohle. Bc. Prah, šp. m. pra-, Ur-, Erz-. Tam prah
(pra) nic není. Prahšelma m. prašelma. Jg. Šm. Vz Pra-. Praha, y, f., strč. Praga, lat. Praga, něm.
Prag, na Slov. též Prahy: byl v Prahách. Plk. Pro práh městu vzdějte Praha. Dal. 15. Na mostě Prazě (lok. bez předložky). Bž. 63. Vz Lokal. Jeti do Prahy, z Prahy. Us. Zlatá P., matička P., stověžatá P.; P. má tolik věží co dní do roku. Na Mor. Hý. V Praze se zdržovati. V Praze blaze, kdo má peníze. Není Řím ani Praha jednoho roku vystavěna. Nejeden den P. ustavena. Smil. Tam má n. měl svou Prahu; Tam byla jeho P-ha (tam byl vesel, šťasten). Č., Zkr., Msk., Fch. Vz Šťastný. V Praze nekaždému blaze. 0. Až pojede P. okolo. Vz Nikdy. Lb. Stará Praha (Újezd v Praze). Vz více Tf. 391., Tk. Dějepis Prahy, S. N. — P., městečko u Varšavy. Jg. — P., čásť dolního Ůjezda v Litomyšelsku. PL. — Pražan, a, m., der Prager, pl. -né; méně uctivě: Pražák, a, m. — Pražanka, y, f., méně uctivě: Pražka, die Pragerin. - Pražský, prager. Prahlať, i, f., Afterkrystall, m. Kal.
Prahlec, hlce, m., prahlý len. Vz Prahlý.
L. Prahlík, u, m., druh lnu, kratší sice, ale
na jádro dobrý len. V Želivsku. Sř. Cf. Prahlý. Prahlina, y, f., prahlé místo, ein dürrer
Ort. Zlob. Prahlosť, i, f., suchosť, die Dürre. Jg.
Prahly, dle Dolany, Pröhl, ves v Ka-
daňsku. PL. Prahlý, suchý, dürr. P. len, pražec, len
hledivý n. zřelý, jest rannější len, z něhož rádo semeno na poli padá, der sehende Flachs. D. Cf. Prahlík. Prahmota, y, f., der Urstoff. Č.
Prahnouti, hnul a hl, utí = volným
horkem se páliti, schnouti, dorren, dürre werden; toužiti, žádati, sich sehnen, wor- |
||
|
|||
Předchozí (878)  Strana:879  Další (880) |