Předchozí (504)  Strana:505  Další (506) |
|
|||
505
|
|||
|
|||
Zázvor = chléb. Ve šviháčině. Brt. D. II.
520. Zázvorkový. Z. jablko (vinné). Nár. list.
1896. č. 299. Příl. Zažehadélko, a, n. Nár. list. 1894. č. 268.
feuill. Zažeti = zapáliti. Záhoří. Brt, D. II. 423.
Zažičiti. Nikdy som jej zle nezažičil (ne-
přál). Phľd. XII. 285. Zažírák, a, m. = klíště. Us. Tkč.
Zážitok, tku, m. = požitek. Velký z. im
robila hudba. Phľd. 1894. 646. Zažitý. Z. krmě někdy šp. m. záživná,
k zažití snadná. Z. krmě = lejno. Bl. Gr. 320. Zažmíkati co kam (do čeho) = zamí-
chati. Phľd. XII. 568. Zažmurkať ťažkým viečkom (očním). Phľd.
1895 739. Zažžéci. Budu-li já s ní mluviti, v bo-
lesti se zayzze (al. zazie = zažže). GR. Nov. 3. Zažžení, incendium. 1418. List. fil. 1895.
215. zb (sb) m. stb: zblo m. stblo. Gb. H. ml.
I. 397. Zbacný = pěkný, svěčný. Slov. Kal. S. 212.
Zbahněný = zbahnělý, zbahnilý. Že opilý
jsa měl hlavu z-nou. 1541. Ned. Zábran. 40. Zbahněti. Arch. XV. 435.
Zbaliti m. zyaliti. U Zábř. Brt. D. II. 129.
Zbaňkati něco = smysliti. Jevíčko. Brt.
D. II. 423. Zbarvily (krví). 1604. Zbrt. Tan. 214.
Zbaviti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 74., 21. —
od čeho. Myslili jsme zajisté vás ode všeho zlého domněnie z., ale vy jste ... Alx. Nách. k. XXXVI. ,Zbav nás od zlého' obhajuje Du- rich, že jest to forma loquendi antiquissima, universae Slavorum gentis ingenio cooptata in eundem prope modum sicut recte dicimus: zdržovati se zlého vel od zlého. Vz více v Dob. Dur. 202., 207. Námitky Dob. vz ib. 208. Ale ny zbav ote všeho zlého. 1414. Jag. Arch. XV. 527. Tato voda na varenie a umývanie zbaví (stačí). Phľd. 1896. 135. Zbázlivěti, furchtsam werden. Sterz. I..825.
Zběčovné. Žalt. 18. Dle Bl. Gr. 325. non
usitatum. Zběh = loupežník, tyran. Byl jeden rytíř,
veliký z. GR. Nov. 93. 26. Zběhlič, e, m. = zběh. 1775. Pras. Řem.
53. Zběhlý. Muž světem zběhlý. Vrch. F. II.
21. Zběliti co. Co Buh černym stvořil, djabel
nezběli. Slez. Ces. 1. V. 417. Zber. Rytieři i z. všeliká (zástup). Štilf.
200. Zbeťáreť = státi se beťárem, zdivočeti.
Slov. Kal. S. 212. Zběžský. Rota z-ská. Chč. S. 148.
Zbihat = zdvíhati. U Kunšt. a Tišn. Brt.
D. II. 234., 186. Vz násl. Zbihnót = zdvihnouti. U mor. Kruml. Vz
Brt. D. II. 209. a předcház. Zbihat. Zbík, a, m., obec v Požúnsku. Vz Phľd.
XII. 555. Zbílenec, nce, m. Pouť z-lenců, dealba-
torum peregrinatio. Enns. 174. a. Zbirov, dříve Zbiroh. Nyní tam říkají Zbi-
rov, ale posud ve Zbiroze, Dr. Jedlička, |
Zblaniti. Ztřeštěni a zblaněni byli. Ko-
smogr. 549. a. Zblčeti. Tvár jej zblčala (se jí zapálila),
oči sa sklopily. Phľd. 1892. 587. Zbliknout = zahlédnouti. Jenom sem ho
zblik. Zábř. Brt. D. II. 423. Zblízky m. zblízka. Gb. H. ml. I. 123.
Zblížnovice, dříve Zbihněvice. Cern. Př.
33. Zbíknouti. Zbíkla som v lícach (zapýřila
se). Phľd. 1896. 69. Tvár zbíkla radosťou. Ib. 686. Zblo. Cf. Gb. H. ml. I. 324., 397. Zbla
by jim křížem nepřehnul. Zbrt. Pov. 19. — Z. = druh. To je jemnějšího zbla. N. Město. Brt. D. II. 423. Zblochan, glyceria, druh trávy. Vz Ott.
X. 215. Zblouditi. Zbluzovati. Ev. seit. 25. Job.
15. 1. Zbodlavý. Z. kráva = trkavá. Laš. Brt.
D. II. 295. Zboh, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 35.
Zbohatěti čím. Z-těv jeho knihami. Chč.
S. 174. Zbojácniti koho. Slád. Mak. 43.
Zbojničiti = zbojníkem býti. Lerm. II. 151.
Zbonka, vz Máselnice (3. dod.).
Zbor = synagoga; ecclesia, chrám bra-
trský. Wtr. Živ. c. I. 44., Bl. Gr 182., 183. Staří psávali sbor, my zbor, ačkoli neříkáme zebrání, ale sebrání. Bl. Gr. 277. Zborek, rku, m. = stéblo, lodyha. Zábř.
Brt. D. II. 423., 510. Zborník, a, m. = čes. bratr (potupně).
Bl. Gr. 183„ Wtr. Živ. c. L 51. Zbouzeti = dováděti. Záp. Mor. Brt. D.
II. 423. Zboží. Zboží (pl.) jejich zplundrována jsou.
V. Kal. 84. a j. Zbožně = bohatě, hojně, plně, plnou mě-
rou. Že sě z. vzýváš (nazýváš) králem. AlxBM. 211. (Krok 1893. 211.). Cf. Zbožný. Zbožník, a, m. = ctitel Boha. Ztk. 115.
(3. vyd.). Zbožný. Bl. praví: Z. se už neužívá, bez-
božný a,no. Bl. Gr. 179. — Z. = bohatý, mocný. Že i ten (had) sě ťdy raduje, gdyž sě plodem zbožen čuje. LM. Kap. 62.—63. (Krok 1893. 211.). Zbraň v XVI. stol. ochranná, útočná, vz
Wtr. Krj. I. 595., 607., sečná a bodací, mlá- ticí, střelná. Ib. 607., 620., 622. Zbřáňati. Ovce na zvončekoch tak zbřá-
ňaly. Vck. Val. I. 52. Zbrániti. — koho. Prosíme, nás zbraň,
nos tuere. 1418. List. fil. 1895. 212. — se, koho čeho. Zbraňoval jsem se toho. 1540. Mus. 1894. 398. — Hřiechov jich zbraňoval. Chč. S. 118. (92.). — s inft. Aby jim jich (pastvisek) užívati zbraňovati měl. 1568. L. posíl. I. 30. Zbraňovali se stěhovati z domu toho. Arch. XIII. 93. Obilí do měst na trhy voziti zbraňují. Tk. X. 137. 1. Zbraslav. Odvozeniny vz v Kotk. 35.
2. Zbraslav. Do Z-vě a Z-vi. Vz List. fil.
1895. 321. Do Z-vi. Pulk. (Fontes rerum bo- hemicarum. V. 323.). Zbrčkovať. Teľa dolu z-lo. Phľd. 1896.
216. |
||
|
|||
Předchozí (504)  Strana:505  Další (506) |