Předchozí (972)  Strana:973  Další (974) |
|
|||
973
|
|||
|
|||
čísle k vytčení toho, že něco nad míru jest
(nad, více než), über, gegen. Je přes půl čtvrty. Us. Vk. Nekraloval přes dvě léta. V. To jest přes příliš. Jg. Přes ten počet jich tam bylo. Háj. Mnohý pije víno přes moc. Smil. Přes to ještě mluvili služebníci jeho proti mně (t. j. nad to). Br. Než přes smlúvu sepsanú žádný smluvce svědčiti nemá. VI. zř. 407. Dělník v dole pres čas dělal. CJB. 417. Tak že žádná strana přes toto naše zřízení na více se táhnouti nemá. Zř. F. I. — 4. K vytčení nepřiměřenosti, odpor-
nosti činu nějakého = proti, čemu na vzdory, dennoch, wider, nichts destoweniger, dem- ungeachtet, trotz. Oni to vždy tajně přes zápověď činili (proti zápovědi). Háj. Přes mnohé napomenutí až posavad ten klášter v své moci drží. Jg. Přes to prese všechno, trotz alledem. Dch. Přes to ona nemá svého věna ztratiti; Že mi jest přes markra- bino přikázání jezdil do mého lesa: Přes to chci od něho panský nález přijíti; Drží mi to přes panský nález; Tu ves držel přes právo a den uložený. Půh. 1. 259., 281.. 300., 343.. 375. Přes to z toho pohoní. Půh. II. 305. atd. Pakliby se toho přes to kdož- koli dopustil; Pakliby kdo přes tento nález které hrady atd. prodal, ten aby ztratil svou česť. Zř. F. 1. A tu se bojím psáti přes jich (pánů) vóli; Kdožby přes nález panský učinil. O. z D. Forma, přísahy toho, který přes právo k průvodům odkladu žádá. Kol. 13. — 5. P = skrze, durch. Na Slov. Múka přes pytel mletá. Koll. Přes (= skrze) obruč. — Pozn. 1. Mluvíme přes zeď = se strany
na druhou stranu zdi; ale chybně: mluviti přes ctnosť (m.: o ctnosti), mluviti přes sou- seda (m.: o sousedu). Přes něco se diviti šp. m. : něčemu se diviti. Smáti se přes něco šp. m.: něčemu. Hádati se přes něco = šp. m.: oč atd. Kromě toho kladou chybně přes u komparativu m.: nad. Nad jiné mou- dřejší (ne: přes jiné). V. -- Brs. 142. Ten pán jest přes tu fabriku šp. m.: správcem, ředitelem té továrny, dozorcem nad ní atd. Mřk. — Pozn. 2. Ve složení: přejíti lávku, překousati řemen, přenésti truhlu, přesladiti kávu, přesklidný = překlidný (Št.) Ve slo- žení s časoslovy klade se tedy: pře. Vz Pře atd. — Zk. S. 204., Mkl. 8. 439. Vz Jg. Slov. 2. Přes, a, m., ves u Hostouně v Plzeňsku.
PL. Přesada, y, f., das Uibertreiben, Uiber-
spannen. L. — P., sazenice, der Setzling. MV. — P., hlavatice, die Krautpflanze. Na Slov. Bern. — P. = přesadba. Šm. — P., Umstellung der Worte. Šm. Přesadařiti, il, ení, přesadařovati, als
Baumgärtner zu Schaden kommen. Ros. Přesadba, y, f., v hudbě, die Trans-
skription. Šm. Přesadek, dku, m. = sazenice. P. vi-
ničný, das Weingesenk. Na Slov. Bern. Přesaditel, e, m., der Uibersetzer, Uiber-
trager. Přesaditelka, y, přesaditelkyně, ě, f.,
die Uibersetzerin. L. Přesaditi, il, zen. ení; přesázeti, el, en,
ení; přesazovati. P., jinam n. jinač saditi, |
anders setzen, über-, versetzen; poznovu sa-
diti, přepočítati, überzählen, von neuem auf- zählen; nad náležitost saditi, zu viel setzen, übersetzen, überladen; přeskočiti, übersetzen, überspringen, übergehen. Jg. — co: žáka, Us., úředníka, D. (šp.. m.: přeložiti); strom Us., pec (přeplniti), mezník. Vys. Železnice přesadila řeku, šp. m.: přes řeku, byla sta- věna přes řeku. Vz Přeložiti. P. knihu, o tom vz Přeložiti. — co v čem: v koupi, v ceně (více dáti). Zlob. — co odkud: z Prahy do Plzně někoho přesaditi (šp. m. přeložiti. Nz.). Lesní kosatec na podzim do zahrady p. Byl. — co čím: dům lidmi, zahradu stromy p. (přeplniti). D. — co komu: Pře- sadíš mi skoro srdce. St. skl. (brechen). — přes co. Přesadil přes řeku. přes hory atd. Ros. — se. Zvíře se přesadilo (u my- slivců = místo změnilo). Jg. Přesádka, y, f., přihrádka přes příč na
př. v truhle. Die quere Scheidewand. Us. Dch. Přesadník,. u, m., sazenice, der Setzling,
Ableger mit Wurzel. Přesadný, s přesadou, übertreibend, über-
trieben. L. — P. Rozsudek výslovný sluje p-dný (míšený), když při něm buď pravi- delného pořádku v návěstech a jejich člán- cích není, aneb když některou změnu na své době trpí. Mark. Log. 93. Přesah, u, m., přehmat, der Uibergriff. Rk.
Přesahání, n. = přesah. Rk.
Přesáhnouti, ul, ut, utí; přesíci, přesahu
(zastr.), sahl, sažen, ení; přesáhati, přesa- hovati. P. = přes něco sáhnouti etwas über- langen; dále, výše sáhnouti, weiter reichen: převyšovati, předčiti, übertreffen; přetaho- vati, utiskovati, drücken. Jg. — abs. Střecha přesahá (vyčnívá). Jg. — co. koho. Pokoj boží všelikou mysl lidskou přesahuje. Sš. L. 86. Přesahá tvá oblaky všecky snášeli- vosť' a k lidem dobrota. Kom. Již vidím, jak velmi kněh míru tuto předmluva pře- sahuje Jel. To přesahuje všecky meze, cíle, časy, Br., tvůj rozum. D. Který kterého pře- sáhne ? Us. Výslužné (pense) přesahuje plat, šp. prý m.: činí více nežli plat, ale tato frase jest dle Brs. 142. dobra, cf. ostatní příklady. To přesahá mé síly, všecku víru. Šm. — přes kam: přes stůl na okno. L. — co, koho (čím) kde. Čatové v tom boji počtem lidu Hermandury přesahovali. Háj. Někoho moudrostí a vtipem, věštbami p. Háj. Někoho v trhu p. (utiskovati). Rokyc. Na svých obědech krměmi přesahají zemské pány. Hus. I. 428. Což bych pravdy pověděl, prosím, přijmi a přesahl-li bych tebe čím (bin ich dir zu nahe getreten), odpusť. Jdn. br. 1617. Kristus veškery tvory přesahá moudrostí a mocností. Sš. J. 61. Přesahl pe- nězi na tomto póhoně více než dovedl prá- vem. Půh. II. 625. V zaplacení i stravu i pití přesáhnouti (více chtíti než zač strava a pití stojí). Hus. I. 416. — se přesahovati = pře- těžovati se. Smil v. 1764. Přesáknouti, kl, utí, prosáknouti = pře-
seknouti, übertrocknen. Prádlo už přesáklo (proschlo). Us. — P., protáhnouti se skrze něco jako voda, durchsickern. - kudy. Skrze tyto nádoby voda přesákne. Tabl. lid. |
||
|
|||
Předchozí (972)  Strana:973  Další (974) |