Předchozí (429)  Strana:430  Další (431) |
|
|||
430
|
|||
|
|||
Chorobisko, a, n. = choroba. Val. Vck.
Slov. Bern. Choróbka, y, f. = zdrobnělé: choroba.
Slov. Chlpk. Sp. 84. Chorobné, ého, n.. das Krankengeld. Šp.
Chorobnice. Ředitelství, fond, důchody
ch., Šp., Náklady na ch-ci. J. tr. Chorobnicíví, n. Dk. Poet. 163.
Chorobniční sluha, Siechwächter. Pr. tr.
Chorobomyslnosť, i, f., Geistes-, Ge-
müthskrankheit. Rk. Chorobopis, u, m. — popsání choroby,
die Beschreibung der Krankheit, A.namnesis. Pdl., Čs. lk. VI. 315., X. 19. Chorobopisný, pathologisch. Ch. pozo-
rování, SP. II. 262., pitva. Dch. Chorobor, u, m., oqyýxqa. Lpř.
Chorobověda, y, f, die Krankheitslehre.
Ves. I. 5. Chorobozpyt, u, m. — vyšetření nemoci.
Vz Slov. zdrav. Chorobozpytný, pathologisch. Nz. lk.
Chorograf, a, m., der Landschaftszeich-
ner, -beschreiber. Chorografický, chorographisch. Ch. spis.
Stč. Z. 388. Chorografie. Nauka o mapách vůbec a
jich sestavování sluje co do originalu ch., co do obrazu pak kartografie. Stč. Z. 386. Choroidea, chorioidea, choreoidea — žil-
nice, cevnatka, blána mezi bělinou a sítnicí oční. Vz Slov. zdrav., S. N. Chorologie, e, f. = stratigrafie. Stč. Z.
691. Choromyslný. Vz Mus. 1859. 58.
Choroň, ě, m. = churavý člověk. Val.
Vck. Choroprsý, brustkrank. Obz. 1879.
Chorosrdý, herzkrank, liebesiech. Šm.
Chorosť = nemoc. Z veliké lúbosti pad-
nem do ch sti. Sl. ps. 125. — Cf. Mz. v List. filol. VIII. 6. Choroš, e, m., polyporus, der Löcher-
schwamm, houba. Ch. šupinatý, p squamo- sus; ch. ovčí, p. ovinus; ch. slepák, p. tube- raster; ch. kozínoha, p. pes caprae; ch. oříš, der Eichhase, p. umbellatus, ch. dubov- ník, p. frondosus; ch. stékavý, p. confluens; ch. dřevomorný, p. destruetor; ch. dřínový, p. officinalis; ch. korkatý, p. suberosus; libovonný, p. suaveolens; troudový, p. fo- raentorius; zapalovací, p. igniarius: obecný, p. vulgaris. Vz Rstp. 1908. Ch. borový, p. pinastri, der Kieferlöcherschwamm. Sl. les. Cf. Schd. II. 258., Kk. 77.-78, Rosc 71. Chorošovitý. Ch. rostliny,polyporei. Rosc.
71. Chorotice (Kartice), ves v Litomř. Blk.
Kfsk. 53. Choroušky, Chorauachek, ves u Mělníka.
Tk. I. 608., III. 131. Chorovati, vz Chořeti. Na smrť ch. Laš.
Tč. Chořovice, dle Budějovice, Thořowitz,
ves u Blatné. Chorovina, y, f. = chorá mouka z po-
rostlého obilí. Chléb z ch-ny je sladký. Slez. Šd. Chorovod, a, m., der Chorführer. Mus.
1850., Ndr. Vz Vlšk. 28., 31. |
Chořovy, dle Dolany, Schorow, ves u Čá-
slavě. Chorový hlas = každý jednotlivý hlas
vokalního sboru. Vz S. N. Choroziti se. Moře se chvěje a ch-zí
ustavičně. Sš. J. 304. Avšak jedno se ch-zí město chtě se mu přiečiti. Alx. V. v. 407. (HP. 10.). Dle List. filol. 1885. 280. lépe čteme: Všě sě řecká země vzhrozí, avšak jedno se ohrozí město. Choroziti nehlásí se ani zevnějškem za slovo české. Chorregent, a, m. = představený kůru
kostelního, jenž řídí kostelní hudbu. Zv. Chorubiá = korouhev. U Místka. Škd.
Laš. Tč. Chorubník, a, m. = korouhevník. Laš.
Tč. Chorúhev, hve, f. = korouhev, zastr. Anth.
I. 3. vd. XXXVI. Chorúhy. Bž. 99., Rkk.
Chorušice, dle Budějovice, Choruschitz,
ves u Mělníka. Tk. I. 87., III. 131. Chořutký = velmi černý. Ch. chléb.
U Místka. Škd. Chorvati. Ch. bydleli ve vých. Haliči a
v severových. Uhersku; Od hor těch (od Karpat, vz toto) prozván národ druhdy pod nimi osedlý: Cbrvari, Chorvati. Šf. Strž. II. 112., I. 532. Vz Šf. Strž. I. 246., II. 111., 263., 294., 310., 316., 321., 353., 461., 652. Charvati, Karpaty. Chorvátský. Ch. země: Chorvátsko, Sla-
vonie s Vojenskou Hranicí a Dalmacie. Kř. Stat. 5. Chorvaty Veliké či Východní ležely u po-
hoří Tater, Ch. Západní v českých Krko- noších. Vz Šf. Strž. II. 261. Vz Chorvat. Chorvóbence. Choroba s chorvóbencí.
Zaříkavací formule na Hrozenkovsku. Vz Brt. D. 150. Chorý, vz Mz. v List. filolog. VIII. 5.,
Chvorý. — Ch. — špatný, nepodařený. Ch. žitečko. Mor. Ch. košulá (z hrubého plálna). Ib. Brt, D. 218. — Ch. = černý. Ch. chléb. Kld, I. 57. Také ve Slez. Tč. Hladný i chorý chléb chválí. Slez. Šd. — Ch. = churavý. Ch. duchovní (deficient). J. tr. Buď mírný ;t spoRý a nebudeš chorý. Us. Tč. — nač: na plíce, Us. Dch., na prse. Let, Mt. S. X. 1. 43.— a čem: na mysli. Nz. — čím: duchem, seelenkrank. Dch. — Ch. = chorobu objevující. Ch. červeň v obličeji. Čch. Bs. 87. Choryně, ě, f. (od Chory. Pal. Rdh. I.
134.), Chorin, ves u Val. Meziříčí. Chorýš, e, m = chorý, snědý, černý
chléb. Mor. Brt. D. Chosen, snu, m. = osoh. Slov. Bern. Jako
chosny a škody při obci sa nacházajú. Slov. Rb. Vz Chasen. Chosniť = osožiti. Slov, Bern.
Choštno, a, n., Arnswalde, místo v Po-
mořansku. Tk. IV. 594. 1. Choť = ženich. Vz Mkl. Etym. 89. Bůh
choť věčný své choti. Št. Kn. 3. 4. Tento hlas jest choťóv milého, jenž přikazuje choti své. Hus III. 33. — Cf. Listy filol. IV. 290. 2. Choť — choć. Esli ně — to choť =
tedy aspoň. Brt. D. 172. Choť jsem já dě- vucha chudobné mateře, přec já ledykomu neotevřu dveře. Pís. slez. Šd. Já bych tě |
||
|
|||
Předchozí (429)  Strana:430  Další (431) |