622

Roztoč. Cf. Slov. zdrav. 452., Brm. IV.
1. 729., KP. V. 171, 552., Ves. IV. 20. R.
zákožní, a. folliculorum, chrástový, Aus-
schlagmilbe. Exc.

Roztočiti.— abs. Petr roztáčel (tančil),
jakoby měl od kusu. Us. Řeznič.— koho:
koně (zlomiti). Ruk, kd.

Roztodivný. Hrb., Čch. Br. 114., Mkl.
Etym. 46., 205.

Roztok = rozpuštěnina. Cf. Šfk. Poč.
52., 53., Mj. 21., Schd. I. 286., MS. 75.,
Mkl. Etym. 348.

Roztoka, vz Roztok.

Roztokovitosť, i, f. = rozpustitelnosť,
Auflösungsvermögen. Šp.

Roztomanitý = rozmanitý. U Star. Ji-
čína. Vhl.

Roztomilý. Mkl. Etym. 226.

Roztopěkně. Prosím vás pěkně, r. Mor.
Vhl., Vck.

Roztopenina, y, f. = roztopená hmota.
NA. IV. 165.

Roztopitelnosť. Kk., NA IV. 162., Rm.
41.

Roztopitelný. NA. V. 474., S. N. X.
165., Rm. 41.

Roztopiti co čím nač. Kyselina křemi-
čitá roztápí se toliko nejprudším horkem
na tvrdé sklo. Kk.

Roztoplina, y, f. = roztopenina. Laš.
Tč.

Roztopovací, Schmelz-. R. pec.

Roztoprcaný = rozmilý. Můj r. (žertem).
Čce. Tkč.

Roztoprčený; -en, a, o = rozčechraný,
rozčepýřený. Slez. Šd. Je r-ný jako morák.
Brt D. 262.

Roztopýřiti co, se. Dajče nám tři nebo
štyry (vajce), až se nám košíček r-ří. Slez.
Šd. Vz Pýřiti.

Roztoulaný = kdo se rád toulá. Us., Orl.
VIII. 145. — R. = rozprchlý. Mal v ľavici
poskládaný bič, na jehož plesk hneď sa
roztúlaná črieda slučovala. Orl. VI. 265.

Rozťoumaný = kdo zevluje. Ťoumo r-ná!
ČT. Tkč.

Roztovar, u, m. = rozličný tovar. Slov.
Phľd. VII. 232.

Roztrajdati = vyžvatlati. Trajda roz-
trajdaná všecko vytrajdá. Čce. Tkc.

Roztřásání, n. Knihy píší pro r. (roz-
šiřování) jména svého. Št. Kn. š. 131.

Roztřaskující se, zerplatzend, berstend.
Vz Rstp. 486.

Roztřásti co. Sukně r. = taneček uči-
niti ; Zima mě r-sla; Já ho r-su (v hněvu
řečeno). Us. Tkč. Vady něčí roztřásati
Dik. II. 67. — co, se čím. Špatnou jízdou
člověk celý se roztřese. Us. Tkč. Bouř
svou písní hory roztřese. Nrd. Byť hrom
bil a svět se roztřásal hrozným hřímáním
Výb. II. 1689.

Roztratení, n. = roztracení. Slov. Bern.

Roztrateno = roztraceně, roztroušeně.
Šli horou r. a ticho. N. Hlsk. XIV. 250.

Roztratiti, disperdere. Ž. wit. 53. 7.

Roztrckati = promarniti. Mor. Šd.

Roztřepa, y, roztřepanec, nce, m. = kdo
chodí roztřepaně, neučesaně, nepořádně.
Mor. Šd.

Rozstřepiti co komu: hlavu (rozraziti).
Němc.

Roztresnúť sa = roztřesknouti. R. se
na kusy. Slov. Orl. X. 141.

Roztrh, u, m. Dělá do r-hu. Us. Vhl.

Roztrhací, Spreng-. R. náboj. NA. III.
96., 136.

Roztrhám. Košile na r. (stará). Zboží
na trhu bylo na r. Us. Tkč.

Roztrhanosť, i, f., Zerrissenheit, f. Dk.
Poet. 460.

Roztrhaný! Kaj iděš, žádné krčmy ně-
miněš. Slez. Šd. Jsú r-né sami v sobě.
Št. Kn. š. 145.

Roztrhdále Jan, os. jm. Wtr. Obr. 89.

Roztrhnouti co. Ž. wit. 88. 42., 17. 15.
R-hnu tě jako žábu. Us. Tkč. — co jak: na
cucky, na nudle. Us. Tkč. — se čím jak.
Smrtí Krista chrámu opona ve dví roztrhla
se. Vrch. Myth. I. 218. — se s čím. Toť
se s vámi pytel r-hl (jde vás mnoho). Us.
Tkč.

Roztrhovací, Spreng-. R. prostředky.
Us.

Roztříditi co : vlnu. Us. — co jak: oby-
vatelstvo do kast, J Lpř., v kasty. Us.

Roztřiďování, vz Roztřídění.

Roztřiesti co čím. Roztrzisl hrdé myslí
srdce svého, dispersit superbos mente cordis
sui. Ev. olom. (Luk. 1. 51.) 314. Cf. Vy-
třiesti.

Roztřípati = roztřepiti. Dch.

Roztřísniti = roztřepiti, zerfasern. Šp.
Roztřísnouti = roztrhnouti. U Plzně. Otm.

Roztříštění hlasů, Zersplitterung; r. du-
ševní. Osv. I. 372.

Roztříštěnosť, i, f., Zersplitterung, Zer-
schmetterung, Zertrümmerung. Dk., Jir.

Roztříštěný; -ěn, a, o, zertrümmert, zer-
schmettert, zersplittert. Us.

Roztrk mezi nimi se stal. Pal. Rdh. II.
178.

Roztrojba, y, f. = roztrojení. Phľd. II.
IV. 119.

Roztrojený; -en, a, o, in drei Theile
getheilt; dreigabelig. Vz Rst. 487.

Roztrojnice, e, f. = čára. Phľd. II. 4.
119.

Roztroubený. Trouba r-ná všecko roz-
troubí (vyklevetí). Us. Tkč.

Roztroušeně, zerstreut. R. tečkovaný.
Kk. Br. 270.

Roztrozkotati, vz Roztroskotati. Koll.
IV. 280., Pass. mus. 354.

Roztrpčení, n , Erbitterung, f.

Roztrpčenosť, i, f. = roztrpčení. Rk.

Roztrpčený, erbittert. Us.

Roztrpčiti se proti někomu. Hrts.

Roztrtati se = rozhněvati se. Co's se
tak r-tal? Chodí celý roztrtaný. Slez. Šd.

Roztrubovač, e, m. = kdo něco roztru-
buje, Ausposauner. R. zlých pověstí. Us.
Šd.

Roztruš, e, m , himanthalia, rostl. Vz
Rstp. 1850

Roztrušovaný; -án, a, o, verbreitet R.
zprávy. Mus.

Roztrušovatel, e, m., Verbreiter, m.
Us. Tč.