Předchozí (1023)  Strana:1024  Další (1025) |
|
|||
1024
|
|||
|
|||
Vyorávadlo, vyoravadlo, a, n. V. řepové,
na řepu, die Rübenaushebemaschine. Šp. Vyorávka, y, f. = vyorávání. Us. Šd.
Vyorodovati, durch Fürsprache errei-
chen, erbitten. — co komu kde (u koho). Vyoseti, vyosívati, durchsieben. — co:
mouku. Šd. Vyosliti = z hlouposti něco pověděti,
učiniti, eselhaft, dumm machen o. anstellen, einen Eselsstreich machen. Ten to nějak vyoslí! Tys to pěkně vyoslil! Us. Jg., Dch.. Kšť., Šd. Vyosnovati, anzetteln, aufbauen. — kde.
Aby se na slovech těch místnější nauka vyosnovala. Sš. J. 111. — co jak. Zas o své ujmě na hrad útok vyosnoval. Kká. Td. 154. Vyosobiti, il, en, ení, als Person ent-
wickeln. — se jak. V-bil se takořka ze sebe sám. Pal. Děj. III. 1. 258. — V. se = zapříti se, seine Person ablegen. V. se jest zapříti sebe podlé hříšného člověka. Sš. Vyostiti, il, ěn, ění = ostů zbaviti, aus-,
entdisteln. — co: pole. Us. Tč. Vyostření, n., die Ausschärfung.
Vyostřený; -en, a, o, geschärft. Pruty
drevené, na zpôsob meča v-né. Sl. let. V. 111. — V. spor, scharf zugespitzt, scharf. Vyostřiti, il, en, ení; vyostřovati, aus
schärfen. — co čím kde (na čem). Us Vyostřovadelný. Aby nebyli jako otci
jich národ křivý a v. (= popouzející. Proch. ). Ž. wit. 7. 78. Vyostrožiti, mit Spornen versehen. Bern.
Vyosívati se, vz Ošívati se (práci se vy-
hýbati). Však já se ti vyošívám, jak vezmu bič do ruky. Us. Šd. Vyoškrditi, vyoškrdovati = oškrdem vy-
křesati. — co: mlýnský kámen. Šd. Vyoškýrati = zbýti, abprügeln. Na Slov.
Plk. Vyotevříti, vyotvírati, alles öffnen. —
co. Já sem všecky okna vyotvíral, aby kouř vyšel. Us. Tč. Vyotrkati, mit Hörnern abstossen. —
V. = vycepovati, abrichten, ausbilden. U Olo- mouce. Sd. Vyotročiti, il, en, ení, als Sklave erwer-
ben. — V. = z otroctví vymoci, von der Knechtschaft befreien. Mus. X. 352. Vyotvírati, vz Vyotevříti.
Vyozdobiti, il, en, ení, vyozdobovati,
aus-, verzieren. — co jak. Mísu dle vlast- ních plánů dal v. Kká. Td. 337. Vyožíhati, abbrennen. — V. komu -=
vybiti. Na Zlínsku. Brt. Vypaběrkovati, durch Nachlese erwer-
ben; ganz auslesen. Ros. Vypabúnati, vypabouněti, herausstöben..
— co. Vz Pabúňati. Mor. Šd. Vypácati, ausschlagen, auswerfen. — co.
U Olom. Sd. Vypačechovati, vz Pačechovati.
Vypáčení, n., die Sprengung. V. dverí.
Us. Dch. Vypáčený; -en, a, o, ausgesprengt, auf-
gestossen. V. komory. Ddk. IV. 231. Vypačeruvati = vypačísati? Na Slov.
Phld. II. 2. 51. |
Vypačísati, ausriffeln, aushecheln. — co:
len. Us.
1. Vypáčiti, pač, páče (íc), il, en, ení;
vypačovati = vykřiviti na bok, zvl. násilně, mocně, aus den Fugen, Angeln heben, auf-
brechen. Jg., Dch. — co: dvéře, Šd., ohradu. Dch. — co čím (na koho): dvéře socho- rem, Us. Er. P. 298., kůlem. Us. Tč. — co kde: loď v prostředku v. Pref. — co (komu) odkud: meč z rukou. Us. Dvéře ze stěžejí v. Us. Dch. — kam, odkud. Zuby v ústa aneb z úst se vypáčily. Ras. — co jak. Již vrata vypáčili s rykem. Kká. Td. 58. Omlouvaje se, že dal byl mocí v. brány. Pal. Děj. V. 2. 346. 2. Vypáčiti, il, en, ení, vypačovati, aus-
forschen (vyzvěděti, vyzvídati). Na Slov. — co. To neide po pravde. Musím ja to vy- páčiť. Dbš. 181. pov. I. 41. — co komu (zač). Ludmila vedela v čom je vec a tak si v-la čas, keď Ježibaba z izby vyšla; Vypáčil si driečno dievča za ženu a žil s ňou statočne a v pokoji: Mamo, povedá, mohol by som sa už aj ožieniť. A vedže si len vypač dakterú. Dbš. Sl. pov. I. 39., 139., 250. (Šd. ). — co odkud. V. z někoho přiznání. Th. Výpad, u, m. = vypadnutí, das Heraus-
fallen, der Ausfall. — V. vody (= výtok), der Ausfall, Ausfluss, Lauf, Ausguss des Wassers. V. Výška výpadu (nadržení), die Stauhöhe. Výpad nečistoty z domu. V. — V. = vyjití n. vyjetí na nepřítele, der Aus- fall. Zdařený v. obležených. Ddk. II. 168. V. z pevnosti. Čsk. V. nepřátelský; v-dy škody někomu dělati. V. V. pro picování. D. Časté v-dy činiti. D. — V-dy ve spisech na někoho činiti, lépe: dorážeti naň, napa- dati ho, útoky naň činiti. Brs. 261. — V. při zápase, der Ausstoss, die Passe. Tš., Čsk. Rub a v.. Schlag u. Ausfall. Čsk. Po- loviční v. = předhyb. Tš. Vz Zápas. KP. I. 574. Choditi v-dem, der Fechtergang. V. do výšky, hoher A. — V., der Erfolg. Ze všetkých ty jeden ke svému sa kráľovi navrať a truchlý boja výpad i pohromu vojska mu oznam. Hvl. 154. Výpada, y, f. = vypadání, ohled, das
Aussehen. Zlob. — V., y, m. a f. = kdo nehezky vypadá, der schlecht aussieht. To je v. U Kr. Hradce. Kšť. Máma je hrozná v. a on je ještě sušší. U Rychn. — V. = hrdina (iron. ), der Held. Ten Honza je v. ! Us. Vk., Ptr. Vypadající, ausfallend. Rst. 518. — nač.
Berně na statky v. Mus. 1880. 102. Vz Vy- padnouti. Vypadalý, ausgefallen. V. vlasy. Us.
Dch. Vypadání, n., das Ausfallen.
Vypadaný, ausgefallen. V. vlasy.
Vypadati, vz Vypadnouti.
Vypadávání, n., der Ausfall. V. vlasů.
Us. Výpadek, dku, m. = co vypadalo, das
Ausgefallene. Co zrna přes tenší síto vy- padne, jest v. Na Ostrav. Tč. — V. = sku- tek za čím jdoucí, výsledek, das Ergebniss, Resultat. V. vlastního usilování. Krok. II. 578. V. všelikého toho smíchání jest kyse- |
||
|
|||
Předchozí (1023)  Strana:1024  Další (1025) |