228

rozejdou drobné ryby s vodou; Až drobné
ryby zpjévať budú; Spíše sa rozejdú drobné
ryby s vodú nežli my sa rozajdem galanečko
spolu. Sš. P. Vz Nikdy. Rybáci ryby lovili,
krásné pachole chytili; Ty synkovy sliby
jak na vodě ryby, Abys mi načítal, jak je
v rybě kostí, ty mi nezaplatíš moji pocti-
vosti. Sš. P. 156., 306., 378. Vylovil si rybu
štiku. Sš. P. 564. Milý rybáříčku, ulov mně
rybičku, co by byla ryba mému srdci milá.
Sš. P. 86. Chodí jako r. u vrši čekaje, kdy
ji vyvlekú, aby ji zabijíc upekli, ač o to
nemyslí; Jakož nebrzy ryba uhodí v dieru
srdce vrši, aby ven vyšla, a brzy v ni vnikne,
též taky v dóstojenství; R., kdyby túž děrú
ven vyšla, již jest u vrš vnikla, smrti by
ušla; Vykládaje, že ty ryby veliké jsú vy-
volení k věčnému spasenie, a prelati, jenž
sami přikazují a neplní, jsú rybice malé;
Ktož zde pro pravdu mile trpí, ten rybu
pečenú jie v strdí; Jakož r. rybu kazí a jie,
tak člověk člověka hubí. Hus I. 212., 289 ,
II. 148., 279. Kdyby byly v bečce (v prdeli)
ryby, nebylo by třeba rybníků. Hází sebou
jako r. na blátě. Km. Chutnější jest r. na
cizí misce. Km. Šli topit rybu. Sk. Běhají
jako ryby po vodě. Mt. S. Kdo chce ryby
jísti, musí se zmokřiti. Pk. V povětří (v str-
ništi) ryby loviti a ve vodě ptáky lapati;
Ryby na lep a ptáky na udici lapati. Neuč
rybu plovati a ptáka,, lítati. Vz Marný, Ne-
japný (marná práce). Č. Ryby před sakem lo-
viti. Vz Nejapný. Kom. Na zlatou udici ryby
lapati (o zbytečných výlohách). V. Běda rybě
v oleji. Ros. Němý jako ryba. Vz Mlčení.
Č. Ne vždycky ryba, také někdy žába;
Osákl co ryba na blátě (Vz Prodělání);
Mnoho ryb málo zrna (obilí, vz Hospodářský);
Má se jako ryba ve vodě; Blaze rybám ve
vodě; Coť rybě u vodě škodí? (0 zdraví.
Vz Blahobyt, Šťastný); Bez tebe jsem jako
r. bez vody; Snáze jest v kalné vodě lo-
viti; Ukazuje ryby ve vodě (věc nejistou.
Vz Sliboval, Nejistota); Koš na ryby, pytel
na raky! (Vz Výkřik). Č. V malé vodě malé
r. bývají (Arme Leute kochen mit Wasser).
Šm. Ryba chyba (Rybníky chybníky i. e.
malý nesou užitek. Vz Plat, Rybník); Rád
kocour ryby jídá, ale nerád pro ně do vody
břede; Vždyckyť on rotí, praví úhoř mezi
rybami; Žádné ryby neokoušej (varuj se
pokrmu, kterýž ne potřeba lidská vymyslila,
nýbrž rozkoš); Ve velké vodě velké ryby bý-
vají (ve velkých městech velcí mužové). Vz
Moc. Mus. Hosť a ryba třetího dne smrdí;
Od hlavy ryba smrdí. Koll. Ryba a hosť
smrdí za tři dni dosť. Slez. Té. Po třech
dnech ryby zvečeřadějí, a hosté, když od-
jeti nepospíchají, lečby ryby dobře nasolil,
aneb přítel, žeby velmi milý byl. Rým. Se-
dláku dej kroupy, moudrému ryby; Umí
rybám nástrahu strojiti (vz Chytrý); Zdravý
jako r.; Mol v drahém rouše, živá r. na
suše, vlk mezi kozami atd., vz Mol. Jg.
Blahoslavený člověk ten, který mívá ryby
v masitý den. Rým. Za rybu štíra dá. Kor.
Kde není ryb i rak rybou jest; O rybách
a o andělích nesnadno kázati; R. nemůže
býti bez vody; Lépe moučno nežli rybno;
R. musí plavat (říkáme, poněvadž po poží-

vání ryb více píváme než po jiném mase).
Šp. — Vz Kapr, Loviti, Rak, Rybí, Úhoř,
Voda, Rybník, Rybnikářsvtí. O lovení ryb
a chovu jich vz KP. III. 397. — Ryby, die
Fische (ein Sternbild). Nz. Jižní r., der süd-
liche Fisch. — Ryby v sazečství = pomí-
chané litery rozbité sazby, Fische. Nvk.

Rybací = rybí, Fisch-. Slov.

Rybacina, y, f., rybí maso, Fischfleisch,
n. Slov.

Rybácký = rybářský, Fischer-. L.

Rybáctví, n. = rybářství. Šm.

Rybáctvo, a, n. = rybářství, die Fische-
rei. L.

Rybáček, čka, n. = rybák. — R., pták,
vz Rybařík.

1. Rybačka, y, f., káně, larus albicans,
die Möve. Jg.

2. Rybačka, y, f., brouk se šedivými
křídly. Us. — R. = rybářka. Šm.

Rybák, a, m. — rybář. V. R. r-ka daleko
na jezeru vidí. Č. M. 37. R-ky na pomoc
po vodě volala. Sš. P. 186. — R. obecný,
sterna hirundo, die See-, Meerschwalbe, pták.
Frč. 344., Sch. II. 475.

Rybalt, rybaltník, a, m., magister scho-
lae, ein Kirchenlateiner. R-ci, kuchynští la-
tiníci říkávali. Mus. 1829. 4. — R., it. ri-
baldo, franc. ribaud, scortator, kurvář, ein
unsittlicher Mensch. Gl. 303.

Rybář, rybař, e, rybářík, a, rybáříček,
čka, m. Stsl. rybarb, příp. -arb. Mkl. B. 89.,
90. R. chytá ryby rybářským náčiním, jakýmž
jsou: udice, čeřeň (vakovitá síť připevněná
na 4 koncích dvou obručí přes sebe polo-
žených), vrše čili korbele (košíky z proutí),
kesery čili ohnoutky (k nabírání ryb z kádí),
síti rozličné jako: kukle, cejp, shonka čili
obuska (síť veliká), tenata (na lososy). Vz
Čeřeň, Nářadí. R. na udici, na prut ryby
chytá. Šp. R. v rybníku atd. ryby loví. Kom.
Rybáři rybáře daleko v moři vidí. Lb. Má
ho jistého ve své moci jako r. rybu ve vrši
neb na udici. Hus II. 58. Jal jsem r-e ve
své říčce. Půh. II. 597. Jeden rybáříček ulovil
rybičku, ta byla podobna k mojemu srdečku;
Ty Janíčku rybáříčku, chytni mi jednu ry-
bičku. Sš. P. 373., 780. R. pravil pomahači:
Dělme tak: tobě piskoř a mně úhoř anebo
mně úhoř a tobě piskoř. Pk. — R., brouk
= rybačka. — R., e, m., něm. Ribarsch, ves
u Nov. Jičína na Mor. PL.

Rybaře = rybáři. A hnedkaj rybaře čluny
zarušali; Oj r-ře, r-ře, ulovte mi rybu. Sš. P.
186., 188. '

Rybáře, dle Budějovice, též Kozlov, něm.
Fischerei, ves u Mělníka. PL.

Rybaření, n. = rybářství.

Rybaříce, e, f., pošvatka obecná, perla
cephalotes, členovec. Frč. 148.

Rybařík, a, m., lednáček, der Eisvogel,
alcedo ispida. Vz Schd. II. 451.

Rybařiti, il, en, ení, Fischerei treiben.
V. V létě rybaří a v zimě kramaří. Us.

Rybařivý nesyt, pelecanus piscator, der
Fischer. Šm.

Rybářka, rybařka, y, f., des Fischers
Frau, die Fischhändlerin. V.

Rybařka, y, f., racek, die Lachmöve, pták,
Mor. Mtl.