Předchozí (1072)  Strana:1073  Další (1074) |
|
|||
1073
|
|||
|
|||
Pauschalausgleichung; v. odměn, der Prä-
mienausgleich; v. pojistného; v. úroků, der Zinsenausgleich; v. účtů, die Saldirung; v. pokladničné, die Kassaabgleichung; v. va- luty, die Valutausgleichung; v. hodnoty, die Valutaherstellung. Šp. Dokonané v-nání, perfekter Ausgleich; v. pohledávky, Eb- nung des Guthabens. Dch. Leč v. to ne- rovno jest a násilno a tudy přívrženců málo má. Sš. Sk. 64. K naléhání císaře učinili v. mezi knížetem a jeho bratrancem Spyti- hněvem; Místo přátelského v. roztržka ještě více zvětšena; O tomto v. pozemků vystavil biskup Jindřich 1184. zvláštní listinu. Ddk. III. 206., 222., IV. 143. (Tč. ). Vyrovnaný; -án, a, o, geebnet, ausge-
glichen. V. chlupy, Har., rouno, ausgeglichen; ovce (plnozubá, v 6. roce, když má osm zubův, ein Sechsschaufler, zusetziges Schaf, Šp. ), Us., místo, geebnet. V. Placení na vy- rovnanou, die Saldozahlung. J. tr. V. kůže, ausgestossene Felle. Šp. V. teplota. ZČ. III. 41. — z čeho. Pyramida z dělových kulí v-ná. Šim. 169. Vyrovnatel, e, m, der Ausgleicher, Kom-
pensator. Us., Lipa 391. Vyrovnatelka, y, f., die Ausgleicherin,
Kompensatorin. Us Vyrovnatelný, ausgleichbar.
Vyrovnati, vyrovnávati = rovným uči-
niti, ebnen, eben o. gerad machen, ausglät- ten, ausgleichen, kompensiren, berichtigen, bezahlen, begleichen, wettmachen, ins Reine setzen, paralysiren, billansiren, gleich machen; schlichten, beilegen, ausschlichten. — abs. Kůň má vyrovnáno (má okolo šesti let i. e. když strana vnitřní zadního zubu výšky druhých stran dosáhla, ausgleichen). Jg. Jelen vyrovná (když má dokonalé parohy, verecken). Us. Již to vyrovnáno. V. Účet, jest již vyrovnán. Us. Jsme vyrovnáni. Us. — co: zem, síň, dláždění, Ros., místo, V.,
počet, Berg., cestu, hranici dříví, Us., spor. Ml. V. kůže, ausstossen. Šp. Motyka a lopata vše v-á (smrť). Us. Bda. — co, se čím: něco hoblíkem. V., skutky slovem. Vaň. Trojím soudem, s trojím právem se v., den Rechts- streit durch alle drei Instanzen gewinnen. Č. Jemu se vtipem (rozumem) sotva kdo vyrovná. Us. Šd. Samojediný více jak do- statečně vyrovnával se počtem vojskům sa- ským; Vyrovnávajíce se druhdy knížatům naším mocí a vážností dáni jsou posléze v klatbu. Ddk. II. 272., 406. Dluh dluhem v., gegenseitige Forderungen compendiren. J. tr., Nz. V. něčí spor a hádku bojem. Lpř. J — kde čím. Deska závažím na druhé straně vahadla zúplna byla vyrovnána. ZČ. I. 249 — koho komu = rovna učiniti, gleich
machen. Ráj. — se komu. Tomu se nikdo nevyrovná. Us. Dch. Kdo se mu v-ná? Us. Šd. Můj rod se tobě v-ná. Er. P. 483. Chu- dobna, chudobna z chalupečky malej, nevy- rovnám se já selskej dceři žádnej; Možu sa vašemu synovi vyrovnať; Má kordolo jako hiná, žádná se hí nevyruvná. Sš. P. 388., 542., 715 — se komu nač. Na prácu, na krásu, to sa mu vyrovnám, na statek, bo- hatství, to mně není možná. Sš. P. 542. — se komu v čem, čím: v bohatství, D., bo- |
hactvím, gleichen. Us. Tomu muži učeností
nikdo v městě se nevyrovná. Ml. Lehko- myslník se chce v všem s druhým v. Us. Tč. Jsme-li vám rovni ve všem ostatním, chceme se vám i v tom vyrovnati. Shakesp. Tč. — se komu na čem, šp. m.: čím, v čem. — co mezi kým: spor. Us. — se s kým oč = ujednati se, pojednati se, sje- dnati se, smluviti se, sich mit Jemanden ab- finden, ausgleichen. J. tr. Sivé oči, sivé, coby sa zčernaly, coby sa, šohajku, s tvýma v-ly. Sš. P. 212. — co kdy: spornou věc při stání. J. tr. — co, se jak: dříví v sáh, Šp., do sáhu. Co do velikosti se mu v-ná; Spor mírem v. Us. Dch. Oba knížata v-li se tady zprostředkováním vážených lidí; Pří- vrženci hodlají s Otakarem do opravdy se v. Ddk. IV. 57., VI. 105. Vyrovnátko, a, n., das Ansreibebrettchen.
Rk. Vyrovnávací, vyrovnavací, Ausgleichs,
Kompensitions-, Vergleichs-. V. kotouč, ří- zení, kyvadlo, pošinovadlo, kladivo (Aus- schlichthammer). Šp. V. zobrazení povrchu zemského; V. proudění vzdušné. Stč. Zmp. 455., 591. V-cí přístroj, Druckregulator, klapky (u vodovodu), Drosselklappe, f., das Drosselventil. Zpr. arch. IX. 125., X. 8., Hrm. 32. Buchar široký v. Techn. V. jed- nání, sněm. Us. Vyrovnávač, vyrovnávač, e, m. = rov-
natel, der Regulator. — V., das Stosseisen (der Rothgärber). Šp. — V., druh nebozezu. N. A. III. 126. — V. u hodináře, die Ab- gleichstange. Dch. — V. = vyrovnávací kla- divo, der Ausschlichthammer. Šp. Vyrovnávadlo, vyrovnávadlo, a, n. =
vyrovnávací stroj, die Ausstossmaschine. Šp. Vyrovnávatel, vyrovnavatel, e, m., der
Regulator. Vz Vyrovnávač. V. tlaku u mi- movodu, der Beipassregulator. Šp. Vyrovnávka, y, f., die Gleiche? V-ky
nad nálepem modraly se z dálí. Sk. Vyrovniti, il, ěn, ění, vyrovnovati, eben
machen, ebnen. — se kde. Cesta se na rovině v-ní. Na Ostrav. Tč. Výrovský, Uhu-. V-ské a kuliší urozen-
stvo. Č. Oh. pís. 63. Výrový = k výru, k dyměji se vztahující,
Leistenbeule-, Pauken-. V. bylina, dymějova bylina, bubonium, das Sternkraut. D. Vyrozbiti, vyrozbíjati, nach und nach
vollends zerschlagen. Na Ostrav. Tč. Vyrozdírati = pomalu rozedrati, nach
und nach zerreissen. Na Ostrav. Tč. Vyrozdlabati, vyrozdlabávati, nach und
nach vollends mit den Fingern auseinander thun. — co: makovice, lusky. Mor. Tč. Vyrozdmychati, vyrozdmychovati, nach
und nach vollends auffachen. — co čím: metly zmítáním, aby se jimi na sv. Jana házelo. Na Ostrav. Tč. Vyrozdrápati, vyrozdrapovati, nach und
nach vollends aufroissen, aufkratzen. — co. Kury (slepice) vyrozdrápaly všecky řádky. Na Ostrav. Tč. Vyrozdýmati, povyrozdýmati, nach und
nach vollends auseinander blasen. — co kde: všecky ohně na poli v. Us. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (1072)  Strana:1073  Další (1074) |