Předchozí (384)  Strana:385  Další (386) |
|
|||
385
|
|||
|
|||
Potracovací léky = pro potracení, abor-
tiva. Nz. lk. Vz Potrativý. Potrápiti čeho. Těla toliko p-pí, duši
uškoditi nemohou. BR. II. 46. Potřásti co komu: ruku. Šml., Vlč. —
komu čím: rukou. Šml. — čím. Potřese hlavou. Pror. 67. a. P-sal v hněvu kadeří. Vrch. Ciesař hněvy se vešken potřese. Kat. 78. — se nad kým. Výb. II. 1623. Vinaři již nad nim lopatami se p-saly. Dvor. — čím kde. Mandatem se chlubil a p-sal před bratřími. Čr. - (se) jak. Potřese sě země z kořen (když Ježíš umřel). Hr. rk. 261. Upřímně někomu rukou p. Us. Potráti. By ten blud potrál. Výb. I. 434.
Potratiti co: svú krásu, Výb. II. 12.,
dobré vlastnosti, Vlč., svú zprávu, Vš. 188., boží milosť, Pož. 378., své právo. Bart. 144. Tie dávno rodné listy p-ly (o starých pan- nách). Rr. Sb. — čeho. Stařec barvy po- tratil. Hlk. P. vlivu, důležitosti. Šmb. S. II. 285. — co proč. Kteréž dary kdo při- jímá, česť pro mrzké užitky potracuje. Vš. 390. Žeby skrze to měla p. Šr. Kn. š. 95. — co kam. Takový aby statek svůj do ko- mory našie p-til a provinil beze všie mi- losti. Arch. VIII. 374. — co jak. Ješto sú svú čistotu i kromě manželstva kak šeredně p-li Št. Kn. š. 82. — komu: Věčný život sobě i nám p-li. Dik. — se = abortiren. U Místka. Škd. Až se lidé trochu potratí = poodejdou. Brt. Potrativý. P. léky, abortiva. S. N. I. 16.
Vz Potracovací. Potrava. Cf. Mkl. Etym. 364. P. dusičnatá
či krvetvorná, masodárná, pevná, rostlinná, smíšená, tekutá, živočišná. Šv. Stará práva a čerstvá p. jsou nejlepší. Bž. exc. P-vu z něčeho bráti. Dch. Potravina. Porušování a zkoušení p-vin.
Vz KP. V. 501. nn. Potravní. P. byliny, Osv, šťáva, Kk.
Fys. 47., oběť, Mlč., potřeby, Dch., hod- nota, píce, loď (potravu vezoucí). Us. Pivo jest nápoj poživný a p-ný. Pdl. exc. Potravník, u, m. = komora na p-vu, die
Speisekammer. Světz. 1871. Potravný, vz Poživný (dod.).
Potravohojný, nahrungsteich. Lpř. Sl.
II. 148. Potravonosný, nahrungspendend. Lpř.
Sl. II. 222. Potravosloví, d., Bromatologie.
Potravovati = stravovati. — koho:
vězně. 1600. Potravoznalství, n., die Bromatologie.
Rk. Potrbúlať si co. Vz Trbúlať. Slov. Zátur.
Potrčka. Potŕčku majú medzi sebou tí,
čo sa vadia, bijú. Slov. Hdž. Šlb. 30. Potrdličky, pl., f. = delší odpadky lnu
při mědlování. U Rokyc. Fč. Potřeba = potřebování něčeho. Cf. Mkl.
Etym. 354. Duševní p-by, Us., církevní. Mus. Aby ráčili prositi za naši všecku po- třebu na duši i na těle. 14. stol. Mus. 1880. 436. P-by rodinné, finanční. Mus. Sesli jsú se havéři, aby svú p-bu pověděli. Dač. I. 48. P-by všedního života, časové, místní, vědecké, Mus., existenční, individualné či |
osobité, kulturní, pospolité. Kzl. 11. Kniha
p-bě školy vyhovuje; Knihu ku p-bě školní vydati. Us. Pdl. Jel jest po svých p-bách do Opavy. NB. Tč. 204. Málo znáti potřeb, toť pravé bohactví. Sb. uč. Nuzná a náhlá p. práva lomí. Bž. exc. P. věci draží. Us. Bž. — P. přirozená. P. tělesná. Št. Kn. š. 29., 55., 184. P., která krále s koně shání (kakání). Bdl. — P. = potřebné věci, do- statky. Sv. Pavel dělal rukama svýma po- třeby sobě dobývaje. Št. Kn. š. 32. I majíť páni rozličné své užitky, z nichž by po- třebu měli (Unterhalt); Pán móž potřebu jmieti k svému stavu z úřadu svého; Abyste svú p-bu měli s dietkami svými. Št. N. 87. 34., 87. 32., 96. 30., 97. 33., 55. 11. — P. svršky atd. P. hospodářské, Št., psací, Posp., honební, Dch., korábní, 1512. Mus., hasič- ské, kancellářské, kreslicí, školní atd. Us. Pdl. — P. = nouze, nebezpečenství. Kdyby kto bez p-by skočil s vysoka; Kdyby pilná p. přišla. Št. Kn. š. 31., 41. V čas p-by na- stalé. Kol. 3. Nepřepúščej naň chudoby, by kdy nejměl zde p-by. Výb. II. 13. Krstiti v p-bu móž každý. Št. Pomocník v p-bě. Ž. wit. 9. 10. — P. adv. Co tě (akk.) toho p.? Pass. A u páteři krátkú řečí prosíme všeho toho, což k duši i k tělu jest p.; Protož p. jest každému, aby sám najprv uměl milovati. Št. Kn. š. 39. — P. = dvůr u Kolína. Potřebek, bku, m., správně: potřepek.
Us. Hk. Potřebenství, n. = potřeba. Ezp. 2988.
Ž wit. 9. 1. (22.). Potřebí. Je tě p., jako soli na chléb.
Šml. K tomu je zvláštních mechanických úprav p. NA. IV. 211. P-bie nám jest ru- jíce řváti. Výb. II. 34. Nebylo by; p. práv psaných. Kol. 4. P. jest, aby... Št. Kn. š. 7., 14. P. jest k věčnému spasenie také přijetie tělesenstvie našeho pána Jezu Krista věrně věřiti; Duch sv. zpósobil jest to vše, což jest p. bylo, aby ... Št Kn. š. 19. A ač kdo vám co die, rcěte, že pán jich p. má. Hus II. 3. Potřebnosť. BN. Tč. oprav v: NB. Tč.
P. jest matka moudrých. Exc. Potřebný, nöthig. P. oprava, studia,
material, Pdl., věc, poselství. Št. Kn. š. 18., 4. — P. = užitečný. V p. čas, opportunus. Ž. wit. 144. 15. Činie věc p-nů. Št. Kn. š. 54. Za p-né máme něco z dějepisu přede- slati. Koll. III. 83. — k čemu. Viera pravá najviec k tomu jest p-ná, aby ... Št. Kn. š. 33. — proč. Filosofie jest pro vědy po- třebná, správně: vědám. — P., bedürftig. On (Bóh) nepotřebný a my p-ní. Hus. — čeho. Pal. Rdh. III. 232. — nač. Jsem p. na spaní (jest mi potřebí spánku). U Vel. Postřelm. Ant. Krmela. Potřebovati. Cf. List. fil. III. 226. —
koho v čem. A hrubě ho v službách p-li. Bl. Ž. Aug. 106. — zač. Jestliže jich kto zač potřebuje, nepřistupuj bez darů. Výb. II. 756. — oč. Aby šel na rathúz, že jeho páni o pilné věci p-bují. Let. 480. Když by p. Šumberk o též p-val, aby se také zase k těž potřebě měli. Arch. VIII. 402. — čeho odkud. Tento předmět potřebuje |
||
|
|||
Předchozí (384)  Strana:385  Další (386) |