Předchozí (234)  Strana:235  Další (236) |
|
|||
235
|
|||
|
|||
Diameter, tru, n., průměr, Durchmesser,
z řec.; e diametro = přímo z konců. Rk. Diana, y, f., pův. vlaská bohyne čistoty
panenské, později táž, co Artemis řecká, bohyně lovu, měsíce a kouzel nočních. Vj. — Dianin. Diaporesis, diaporese, e, f., řec, rozpa-
kování, dubitatio, když mluvící se rozmýšlí, co činiti aneb říci má. Vz Zk. Ml. II. 183.; Mk. Ml. 306. Diari-um, a, n., dle „Gymnasium", lat.,
denník, Tagebuch. Diarrhoee, f., řec, průjem, běhavka, Ab-
weichen, Durchfall. Diatonický, zřec, durchtönend, nach der
Tonleiter tönend, diatonisch. Diatonická skála, přirozená stupnice v hudbě. Rk. Dibati = po prstech choditi. Na Slov.,
Koll. Auf den Fusszehen gehen. Dibati, vz Ďobati.
Díbavý — piplavý, trödelhaft. Us.
Diblí, dibličí, teuflisch. Rk.
Dibličiti, v Krkonoších = dlouho do noci
bdíti. Kb. — se s čím = napracovati se s malým užitkem, sich abrackern. Us. Diblík, a, diblík, diblíček, čka, m., ďáblík,
šotek, hospodářík, škřítek. D. z ďáblík f)/á/?o/. oc, tedy: díblík; ale píše se vůbec: diblík. Der Hausgeist, -gott, Kobolt. Tys malý diblík! Us. — V., Br. — Díblý = ďábelský. St. skl.
Dickno, v Krkon. = vždycky. Kb.
Dict-e, Dikt-e, y, f., hora v Kretě.
Dictionnaire, fr. (dyksjonér), slovník,
Rk., Wörterbuch. Did, a, m., u star. Slovanův bůh lásky,
syn Ladin. Jg. Didaktická poesie, vz Poesie.
Didaktika, y, f., z řec, nauka o vyučo-
vání; umění vyučovací; naučné básnictví. Lehrkunst. Rk. S. N. Didaskali-a, í, n. dle „Gymnasium" v pl.,
z řec., divadelní hry a zprávy o nich v starém Řecku. Rk. Didaskalien, Berichte über Schauspielaufführungen. Dido, gt. Didony, f., Šf., lépe než: gt.
Didoi (dle „Kosť"). Zk. Zakladatelka Kar- thaginy a královna. Didyma, gt. Didym, n., pl. (dle „Slovo"),
místo v Ionii. Didym-os, a, m., alexandrijský grammatik.
Dieblý vz Díblý.
Diecesan, a, m., kdo patří do diecese,
Kirch-, Pfarrkind. Diecese, e, f., z řec, osada biskupská.
Sprengel, Kirchsprengel. Dieč, i, f., rada, porada. Kat. 1423., 1504.
Diechu = děli, říkali. Kat.
Dieka = dík. Kat. 1672.
Diel = díl.
Dielce, e, n. = dílo. Št.
Dielny = dělitelný. Kat. 1741.
Diemy = díme, pravíme. Kat. 195.
Diespiter, tra, m., jméno boha Jova. Vj.
Diesseits, něm., s té strany, před; jenseits,
za, s oné strany. Na Mor. též: z tam odtud, z tu odtud. Brt. Dieta, y, f., z řec, řád potrav n. nařízená
mírnost' v jídle a pití, Kom., správa života. Řád, skrovnosť v jídle. Rk. — Diety = denní |
útratné, denní plat (poslancův, úředníkův atd. ).
Třída denního útratného; denní útratné úhrnkové (Diaetenpauschale). J. tr. Summa, třída diet. Paušál na diety. Sp. Die Diäten. Dietce, zastr. = dítce = dítě. St. skl.
Dieu, fr. (dyé), z lat. deus, Bůh. Mon d.,
můj bože; par d., pro Bůh. Rk. Dievka = dívka,
Difference, e, f., z lat., rozdíl, rozdílnost';
neshoda; Unterschied; Zwist, Uneinigkeit, Differenz. Rk. Vz S. N. Differencialní, lišný, rozdílový. S. N.
Differential-. Diftong, vz Dvojhláska, Doppellaut, Diph-
tong. Dignitář, e, m., z lat., hodnostář, vysoký
úředník. Rk. Würdenträger, Dignitarius. Diiamb-us, u, m., dvojiamb o _o _, milo-
stivý. Dije, e, f., řeka na Mor., der Tayaflus. D.
Dík, vz Děk.
Dikasteri-um, a, n., dle „Gymnasium"
z řec, soud, soudnice; vysoký úřad. Rk. Gerichtshof, Gericlitsstube; höhere Orts- behörde. Dikavý. Barva d., eisengrün. Techn.
Dikce, e, f., z lat., způsob mluvení, psaní.
Rk. Schreibart, Vortrag, Darstellung (in Worten), Diktion. Dikcionář, vz Dictionnaire.
Díkčinění, vz Děk.
Dik-e, y, f., jedna z Hor, Rk.; zosobnělá
spravedlnosť, personificirte Gerechtigkeit. Dikobraz, a, m., Stachelschwein. Krok. Dikolon, z řec, dvojverší, spojení 2 roz- dílných veršův v jedno. Vz víc Zk. Ml. II. 199.; Sš. 27.; S. N. Diktando, a, n., z lat., předříkávání píší-
címu, povídání do pera, mluvení k peru. Vj. Diktator, a, m., neobmezený vládce. —
Diktatura, y, f, neobmezená vláda. Rk.
Diktovati: předříkávati, Us., do pera
říkati, Us.; povídati, V.; k peru praviti. Br.; rozkazovati. Rk. Díl (dříve: diel), u, dílek, Iku, dílec, lce,
díleček, čku, m. = částka, ein Theil. D. knihy = oddělení, svazek. D. Kořisti na rovný díl bojovníkům rozdělil. Háj. Kořisť rovným dílem rozděliti. Háj. Loupež na rovné díly rozdělil. V., Br. Každý vzal rovný díl. Háj. Dílů na- dělati. V. Díly klásti, na díly rozvrci. J. tr., V. Rovným dílem ho podělil. J. tr. Díl světa, země, vz Pevnina, Dobrý díl cesty jsem vy- konal. Har. Vyplatiti něco třetím dílem laciněji (o třetí díl). V. Děliti se na díly. Us. Ve dvou dílích. Br. — D. = podíl, něm. Theil, Antheil. Diel jest netoliko příbuzných přátel, ale i jiných lidí mezi sebú čiemžkolinedielných, jedněch od druhých dědinami, platy, listy, majestaty nebo hotovými penězi konečné oddělenie, vz Vš. 259., 266. — 267; diel zřetelný 259. — 261., 264.; diel nezřetelný, 259., 264. — 265.; kto komu diel povinen byl dáti, 262., 265. kto diel svój ztratil 262. — 263.; dielu dovedenie, 83., 179., 262. — 264., 266. Abychom díl měli v tom zvonu a v těch hodinách. Er. Prodej jen na jeden díl se vztahuje. Er. Nemáte vy dílu v Bohu našem. Br., V. Aby Ziatec (Žatec) za díl vzal. Háj. Díl s někým míti. V. D. horní |
||
|
|||
Předchozí (234)  Strana:235  Další (236) |