Předchozí (522)  Strana:523  Další (524) |
|
|||
523
|
|||
|
|||
a chochci; chechtávati, chechotávati, choch-
távati; chechtnouti, tnul a tl, utí = smáti se utajeně neb nemírně, kickern, laut lachen, kichern. Jg., V. Chechtati se z koř cha (vý- razu smějícího se), Šf., od hlasu smějícího se hehehe! Gb. Blázen se nahlas chechce. Syr. Zasmáti se, mravného jest obyčej; chech- tati se, nezdvořilá věc jest. Kom. Dochech- tati se čeho: domluvy. Ros. Chechtavosť, i, f., Lachsucht. Jg.
Chechtavý, smavý, wer gern kichert. Jg.
Chechtna, y, f., Kicherin, Lacherin. Rk.
Chechtoň, ě, m. = chechta; 2. Laehmöve. Rk. — Chechtoun, a, m. = chechta.
Chelčičtí bratří, přivrženci učení Petra
Chelčického (1390. —1460) Vz Gl. 77. Chelno, a, n., město v Prusku, Kulm.
Chemický, á, é, co se vztahuje k chemii.
Ch. analysa, atom, bílení, červeň (n. anglická), harmonika, inkoust, příbuznosť, rovnomoc- niny, vzorce; apparat, děj n. pochod, hněď, laboratorium, modř, názvosloví, operace, pre- parat n. lučebnina, proporce, rozžehadlo, zeleň, znak či znamení. Vz o tom více v S. N. III. 1051. Chemie, e, f., lučba, nauka o slučování
a rozlučování prvkův. Rk. Ch. nauka o slo- žení hmot, jak jsou složeny a jak se sklá- dají. Chemie všeobecná (theoretická), po- drobná (specialní); rozborná (analytická); neústrojná (neorganická, nerostná), ústrojná (a) rostlinná n. fytochemie, b) živočišná neb zoochemie); průmyslnická, lékárnická, lékař- ská, soudní, fysiologická, pathologická, ho- spodářská n. rolnická. O tom a o dějinách chemie vz S. N. III. 1052. Chemik, a, m., lučebník, Chemiker.
Chemisette, fr., (šmiset), košilka, náprs-
nice, Rk., svrchní košilka. S. N. Halbhemd, Vorhemdchen. Chemlati se, sich reiben. Svině se chem-
lají (se drbají). D. Chemloví, n., chrastí, Gesträuch. Um. les.
Chenille, fr., (šnylj), kulaté aksamitové
n. hedvábné šňůrky. Rk. Sammtschnürchen. Chepství, n., Unverschämtheit. Gl. 77.
Cher, fr., (šér), milý; mon cher (mon šér)
= můj milý; ma chêre = má milá; cher ami (šérami), milý příteli. Chersones-os, a, m., řec. = půlostrov.
Chersones thracký; ch. taurský (nyní Krim); ch. zlatý (v Indii nad Gangem), nyní Ma- lakka; ch. cimbrický, nyní Holštýn, Šlesvik a Jütland. Cherub, cherubín, a, m., z hebr., anděl,
der Cherub, Flammenengel. Cheruskové, kmen germanský, vz více
v S. N. III. 1060. Chevalier, fr., (švalje), rytíř, šlechtic, ka-
valír. Rk. Ritter, Reiter. Chevauxlegers, fr., (švóležé, v obec. mluvě
švališaři), byli lehcí jezdci, lehká jízda v ně- kterých armádách; měli bambitky a šavle. V Rakousku byli r. 1851. v hulány přemě- něni. Čsk. Chicane, franc, (šikán), úskok, týrání-
schvalní, zlomyslné působení nesnází. S. N. Kniff, Rechtsverdrehung, Spitzfindigkeit, Ränke. |
Chiffonière, fr., (šifonjér, šifoniér), skříně,
armara, prádelník, šatník. Lade (zum weib- lichen Putz). Chiffre, fr., (šifr), známka, které se místo
obyčejných písmen při dopisování užívá tak, že listu šiframi psaného nikdo bez klíče čísti nemůže. Vz více v S. N. III. 1065. Schrift- zeichen, beliebiges Zeichen statt des ge- wöhnlichen Buchstabens. Chili (Čili), republika v jižní Americe. Vz
více v S. N. III. 1065. Chimaera, y, f., z řec. V mythologii
řecké nestvůra, oheň soptící; měla hlavu lví, tělo kozí a ocas dračí. Ein fabelhaftes Un- geheuer. — 2. Ch. (v heraldice) nepřirozená sestavení při vyobrazení zvířat k. př. lidská hlava na těle zvířecím. — 3. Ch. marné blouznění, omam, přelud, vůbec to, čehož skutečně není, Hirngespinst, Luftgemälde, Einbildung. — Chimaerský, přeludný. 1. China, y, f. (Čína). — Chiňan (Číňan),
a, m. — Chinský (Čínský). Vz více v S. N. v článku: Čína. 2. China, y, f., Chinarinde. Rk. Vz Chyna.
Chinan, u, m., chinasaures Salz. Rk. Chinany, pl., n., Chinasalze. Rk. Chiník, u, m., Chinarinde. Rk. Chinin, u, m., chinovina, y, f. Chinin. Rk. Chinový. Ch. kůra, kořen, kyselina. Rk. China-.
Chi-os, a, m., ostrov v moři aegaejském.
— Chijan, a, m. — Chijský. Chír, u, m., pověst'; chírný, proslulý, po-
věstný. Na Slov. Vz Chýr. Chiragra, y, f., z řec., dna v rukou, suché
lámání. Rk. Gicht in Händen. Chiromantie, e, f., z řec, rukoprava, Rk.,
rukověštba, věštění (hádání) budoucnosti ži- vota z jistých čar po dlani. S. N. Wahrsa- gerei aus den Linien der Hand. Chiron, a, m., syn Saturnův, z Centaurův
nejmoudřejší, v léčení zkušený, učitel Hera- kleův, Aeskulapův, Achilleův atd.; později ve hvězdu proměněn. Vj. Chirurg, a, m., z řec., ranhojič. Wund-
arzt. — Chirurgický, ranhojický, wund- ärztlich. — Chirurgie, e, f., ranhojictví, staroč. ranné lékařství, Wundarzneikunst. Chj. Ch se směžďovalo s j v ja, je, ju
v hustší sykavku: š: ducha (duše) m. duchja. Chischi, zastr. vz Chýška. Gl. 77.
Chiztotne, zast., vz Čistotné. Gl. 77.
Chlabiti, sanft werden. Na Slov. Rk.
Chlad, u, chládek, dku, chládeček, čku,
m. — Ch. = studeno, die Kühle. Do chladu sednouti. Gníd. V chladu pod loubími se- díme. Puch. V chladu státi. — Ch. = stín, Schatten. Položil se do chládku. Ros. Sedni si tam do chládku, tu je slunce. Us. V ch-u odpočívati. — Ch. = vězení, Gefängniss, Kerker. Seděti v chládku. Us. — Chládek za ranní, večerní doby, také: chlady, pl. Morgen- oder Abendkühle. Musíme za chládku jíti, za dne slunce pálí. Jg. Vz Gl. Hl. 125. I v létě bývají veliké chlady. Da, Chladák, u, m., chladicí kotel, Kühlkessel.
Chládek, chládeček, vz Chlad.
Chladicí káď, pec (chladník), Jg., masť,
D., nádoba, Šp., obkladek, štok, nápoj, kotel, stroj. Vz -icí. Kühl-. |
||
|
|||
Předchozí (522)  Strana:523  Další (524) |