Předchozí (28)  Strana:29  Další (30)
29
Obsotec, tce, m., analcime, der Würfel-
zeolith, hexaědrischer Kuphonspath. Šm.
Obšoti = obseti. Laš. Tč.
Obsovaný = opsovaný. Přišli ke mně
lidé o-ní a spálení (vypálení). Arch. VIII.
48.
Obspati = vyspati se Slov. — kde. On
obspí na zemi kôrou vyloženej a spí ako
na tej perine posteľnej. Zátur. Kdo by pri
nej po tri noci obspal. Dbš. Sl. pov. I. 415.
Obsrdčitý, verkehrtherzförmig, v bot.
Vz Rst. 453.
Obsrditý = obsrdčitý. Šm.
Obstálosť, i, f., die Stichhältigkeit. Dch.
Obstálý, stichhältig. Dch.
Obstanoviti. Výb. I. 1030., Ssk.
Obstaratel, e, m., der Besorger. O. domu,
Haus-. Dch. O. = jednatel, kommissionář,
der Kommissionär, Geschäftsführer, Beauf-
tragte. Nz.
Obstarávač, e, m. = obstarávatel. Skř.
Obstarávka, y, f., die Kommission. Dch.
Obstarčí = obstárný. U Olom. Sd.
Obstárčice, e. f. O. lícená, der Narben-
pittling. Šp. Vz násl.
Obstárčina, y, f. = kule z obstárčete,
der Pittling. Šp.
Obstarka, y, f. O-ky sedmihradské, die
Kneipen. Šp.
Obstárnouti = obstárlým se státi, ältlich
werden. Ten už obstárl. Us. Šd., Tč.
Obstárný. . 237.
Obstarožnosť, i, f., die Ältlichkeit. Šm.
Obstarší už žena, schon ältlich. Mor. Rgl.
Obstáti proti komu, Einem Stand hal-
ten. Dch. — zač. Ta čtvrť (vdolku) za celej
obstála (tak byla veliká). V Kunv. Msk. —
jak. Literatura naše už nyní u srovnání
s literaturami současnými vždy se ctí ob-
stojí. Vlč.
Obstava zůstatků svatých = relikviář.
Hnoj. 60. — O., die Stellung, Vorladung.
Měl o-ku na 9. hodinu. Us. Tč.
Obstavce, der Verbotsleger. Šp., Pr. tr.
Obstavenosť, i, f., die Umgebung. Stat.
1871. 29.
Obstavený; -en, a, o = zabavený, ge-
pfändet. O. zboží, statky. 1473. Mus. 1880.
406. — O. = na koho se učinila soudní ob-
stávka.
O. stoje před právem pověděl, že
o tom dluhu dobře ví. Sl. let. V. 73. O
osoba aby nikam od práva neodcházela.
Bdž. 157. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 409., IV.
3. 2. 427.
Obstaviti. O. co komu soudně, vz Bdl.
v Tov. 133. — co, přechod přes Dunaj. Šf.
koho kam: před soud. citiren. Byl na
9. hodinu obstaven, ale nedostavil se. Laš.
Tč. O-la ho zde na právo chtiec to na
něm postíhati. NB. Tč. — kde. Ten ho-
spodář ten kuoň s jistcem o-vil u něho na
Mitrově. Půh. II. 481.
Obstavovací žádosť, das Verbotsgesuch.
Šp.
Obstavovatel, e, m, der Verbotsleger.
Tay. Bš. 60.
Obsťavuňk, u, m. O. či stavuňk nic ji-
ného není, než osoby nebo statku nětčího
ku právu skrze úřad k tomu nařízený při-
povědění. Bdž. 157.
Obstění, n. Vrstva cementová činí ob-
stění u betovaných vodojemů. Zpr. arch.
VII. 82.
Obstih. Na celém o-hu polnosti byly stej-
ným zbožím (obilím) osety. Mor. Tč.
Obstihnouti, obstihovati. co kde.
Pojem věčnosti dvě stránky v sobě ob-
stihuje. Hlv. (71.)
Obstinný. O-nní = obyvatelé studených
pasů, periscii, jimž slunce po jistou roční
dobu pod obzor nezapadá. Stč. Zem. 315.
Ott. II. 831.
Obstipace, e, f., z lat. = zácpa.
Obstížení, n., das Begreifen, die Fas-
sungskraft. Šm.
Obstížený; -en, a, o, begriffen, erfasst.
Obstojící, stichhältig. Dch.
Obstojičný = obstojný. Us. Sd.
Obstojím, vz Obstáti.
Obstojatelstvo, a, n. = okolnosť. Slov.
Phľd. 1881. 281., Paul. Bes. III. 79. Dle
Czm. 93. slovo zbytečné.
Obstojně, leidentlich, zulänglich. Vede
se mu o. Dch. O. mluvil. Koll. III. 149. Vz
Obstojný.
Obstojno = obstojně. Na o-no franštinu
lámati. Mluví na o. Šml. Ľanu (lnu) vro-
dilo sa o. LObz. XVIII. 13.
Obstoupený; -en, a, o, umgeben. —
čím odkud. Prostora pilíři o-ná. Šmb. S.
I. 458. Země česká se všech stran horami
o-ná. Tk. Č. 1.
Obstředný = co kolem středu jest. Stč.
Zem. 315.
Obstříhati, ringsum abscheeren. — co:
vlasy. Sb. sl. ps. II. 1. 86.
Obstřižek, žku, m,, der Abschnitt. O.
z papíru, ze sukna. Us. Tě.
Obstrkance, pl., m. = jídlo z pohančené
mouky a z mléka. Val. Vck.
Obstrukce, e, f., z lat. = zácpa.
Obstůj, e, m. = obstoj. Je tam vše na
o. (dosti laciné). U Chrud. Vk.
Obsúdiť koho. Cf. Obehrát. O-dil ho
o chalupu. Vhl.
Obsýlka, vz Obsílka (dod.).
Obsypaný čím. Keř květem o. Us.
Obsypati se kde. O-lo se v každém
stavení hlav okolo oken (shrnuly se k oknům).
Sá. v Osv. I. 5.
Obšarka, y, f., rottlera, die Rottlere,
rostl. Vz Rstp. 1348.
Obšata. Nemáme na zimu o-ty. Slez. Šd.
Obščestvo, a, n. = spolek. Slov. Nár.
nov. 1886. č. 181. 4/2.
Obšev, švu, m , u knoflíkářů, Kortel, das
Kameelgarn, womit die Knopflöcher benäht
werden. Šm.
Obšidírka, y, f. a m. = vsudybyl. U
Polič. Kšá
Obšípený; -en, a, o = šípkem obrostlý.
O. cesta. Pl. I. 71.
Obširák, u, m , ceratopteris, das Horn-
farn, rostl. Vz Rstp. 1792.
Obšírný = dobrý, řádný, rozumný, usedlý
a p. O. hospodyně. Kšá. Také na Mor. Kurz.
v čem: v jídle (= vybíravý). U Star.
Jičína. Vhl
Obšiti. Všickni čerti dnes s tebou dírky
obšívají (o neposedovi). U Nepoměřic. Rč.
Předchozí (28)  Strana:29  Další (30)