198

Rozvrzalý, mrzutý, übellaunig. D.
Rozvrzaný; -án, a, o, wackelig. R. stůl.

— R., nevrlý, mürrisch. Us. Všk.
Rozvrzati, wackelig, knisternd machen.

— co: postel, stolici (rozvtklati). Us. —
koho, se = rozveseliti, erheitern. Kom. —
R., zerrütten. U Olom. Sd.

Rozvržek, žku, m. = rozvržení, die Ein-
teilung. Dsky v pětf r-žcích. Sedl.

Rozvržení, rozvrhnutí, n., die Zerwer-
fung, Zeitheilung, Eintheilung, Repartition,
Uiberlegung, Berechnung, der Abschnitt. Jg.
R. zvěři, něčeho na díly, r. řeči, knihy. Us.
R. národů slovanských, Šf., trojúhelníku
(rozbírání), Sedl., daní (rozdělení), Sych.,
J. tr., podstaty konkursní (na veřitele), obec-
ních povinností, břemen. J. tr.

Rozvržený; -en, a, o, entworfen atd.,
vz Rozvrhnouti. R. spis. Us. Dch.

Rozvůj, oje, m. = rozvoj. Na Ostrav. Tč.

Rozvundati = rozundati.

Rozvůzka, y, f., čas i samo rozvážení
piva. Dnes máme r-ku, die Verführung des
Bieres. Us.

Rozvydati = rozvdati. — koho kam.
Všecky dcery na pěkné grunty rozvydal.
Na Ostrav. Tč.

Rozvyprodati, aus einander verkaufen.
Us. Tč.

Rozvzteklenec, nce, m., der Ergrimmte,
Wütherich. Nej.

Rozvzteklený; -en, a, o, ergrimmt. R-né
vlny rozlily se po ulicích. Tč.

Rozvztekliti, il, en, ení, in Wuth brin-
gen, ergrimmen. — koho čím: láním.

Rozvzteklosť, i, f., der Grimm. Zlob.

Rozvzteklý, wüthend, grimmig. Zlob.

Rozvzteknouti, knul a kl, utí = roz-
vztekliti se, wüthend werden. Zlob.

Rozzálý gähnend, klaffend. Vký.

Rozzápasiti se, il, ení, ins Kämpfen
kommen. Ros.

Rozzářiti se, erglänzen. - kde. Osvěta
rozzáří se nad lidem naším. Kos. Ol. I. 79.

Rozzastavení, n., die Verpfändung. Jg.

Rozzastaviti, il, en, ení; rozzastavěti,
ěl, ěn, ění; rozzastavovati = sem tam za-
stavit i, da und dort o. nach und nach ver-
setzen, verpfänden. — co: města. V. Zboží
rozzastavoval. V.

Rozzáti, vz Rozzívati.

Rozzaviti, rozzavliti, il, en, ení = roz-
děviti, aufreissen. Slov. Rozzavená ústa,
offener Mund. D. exc.

Rozzelenalý, grünend. Jg.

Rozzelenati se, rozzelenávati se, grünend
werden, ergrünen, aufgrünen. Kom. — abs.
Rozzelenala se louka. Us. Podívej se, má
milá, tam na tu suchú plánku, jestli se za-
zelená, budeš mojú galánkú. Sš. P. 264. Ež
se r-ná (suchá jedle); Pomože mňe ten šo-
hajek, až se r-ná suchý hájek. Sš. P. 210.,
345., (569., 786.). — se kde. Nebudu tvá
žena, až se v naší peci dřevo r-ná. Sš. P.
693. — se čím: štěstím (otaviti se, k sobě
přijíti), sich erholen, erfrischen, zum grünen
Zweig kommen.

Rozzeleněti, ěl, ění = rozzelenati se.

Rozzeleniti se = rozzelenati se. Ros.

Rozzev, rozzěv, vz Rozděv.

Rozzeva = rozzíva. Rk.

Rozzimiti, il, en, ení = rozmraziti, auf-
thauen machen; zmrznouti, einfrieren, er-
frieren. Slov. Bern.

Rozzíva, y, f., člověk, který na vše ze-
vluje, hubu rozdívá, der Gaffer. Ty rozzívo!
Us.

Rozzívati, rozzezovati, rozzáti, zeji, ál,
ání, aufsperren, gähnend öffnen. — co: ústa.
Alb., Bech. — co na koho. Ani mě požři
hlubokosť, ani rozzevuj na mne propast' úst
svých. Modl. ms.

Rozzlobení, n., die Erzürnung. Jg.

Rozzlobenosť, i, f. = rozzlobení.

Rozzlobený; -en, a, o, erzürnt, ergrimmt.
Jest r-ben jako devět kozlů (velmi). U Li-
tomš. Bda.

Rozzlobiti, il, en, ení; rozzlobovati =
rozhněvati, erzürnen, böse machen, aufbrin-
gen. — koho čím: odporem. — se na
koho, proti někomu, böse werden. Ros.,
Sych. — se pro koho. Nestojíš za to, abych
se pro tebe rozzlobil. Us. Kom.

Rozzlostiti, rozzlostniti, il, ěn, ění, er-
zürnen. — koho. Us. — se na koho, proti
komu. Ros.

Rozznobiti se, il, ení = rozmrznouti, sich
erwärmen, wenn man erfroren ist. Us. Jg.

Rozznojiti, il, en, ení = rozpařiti, roz-
páliti, erhitzen. — se, sich erhitzen; roz-
mocniti se, mächtig werden. Tako Tateré
sě rozznojichu. Rkk. 40. Vz však Rozvojiti
(toto čtení lepší).

Rozzobati, rozzobávati, aufpicken. —
co. Vrabci ovoce rozzobali. Us.

Rozzouti, zuji, zul, ut, utí; rozzouvati,
die Schuhe aufbinden. — co komu: stře-
více. Us.

Rozzpívati, ins Singen bringen. — koho.

— R., zu singen anfangen aber den Gesang
nicht beendigen. — co: píseň. — se, ins
Singen kommen. Us. Dch.

Rozzundati, lépe: rozundati. Jg.
Rozzuřenec, nce, m., ein Erboster. Us.
Dch.

Rozzuřiti, il, en, ení, grimmig machen;
se, grimmig werden, ergrimmen. — se na
koho. Ros.

Rozzutý ; -ut, a, o, mit aufgebundenem
Schuhzeug; ohne Schuhe o. Stiefel. Vz Roz-
zouti. Šel nah a rozzut. BO.

Rozzvoniti, il, ěn, ění, zum Läuten brin-
gen. — co kde jak. Velikým namáháním
zvony na věži rozzvonili. Us.

Rozzvučeti, el, ení, ertönen. — se čím
kdy. Jím rozzvuč se v bujarém plesu. Kká.
Š. 119.

Rozžádati se, žádostí se rozpáliti, ins
heftige Verlangen kommen.

Rozžádostiti, il, ěn, ění, zum Verlangen
entzünden. Us. Dch. — koho k čemu. Us.

— čím: domluvami.

Rozžahnouti, vz Rozžíci.

Rozžaliti = rozžehti. Slov.

Rozžalostiti, il, ěn, ění, in Trauer ver-
setzen. — co komu: srdce. Gníd. — se =
žalosti se oddati, sehr trauern. — se v čem.
V pláči hořkém se r. Leg. R-stil se u milo-
srdí. BO.



	198

	Rozvrzalý, mrzutý, übellaunig. D. Rozvrzaný; -án, a, o, wackelig. R. stůl. — R., nevrlý, mürrisch. Us. Všk. Rozvrzati, wackelig, knisternd machen. — co: postel, stolici (rozvtklati). Us. — koho, se = rozveseliti, erheitern. Kom. — R., zerrütten. U Olom. Sd. Rozvržek, žku, m. = rozvržení, die Ein- teilung. Dsky v pětf r-žcích. Sedl. Rozvržení, rozvrhnutí, n., die Zerwer- fung, Zeitheilung, Eintheilung, Repartition, Uiberlegung, Berechnung, der Abschnitt. Jg. R. zvěři, něčeho na díly, r. řeči, knihy. Us. R. národů slovanských, Šf., trojúhelníku (rozbírání), Sedl., daní (rozdělení), Sych., J. tr., podstaty konkursní (na veřitele), obec- ních povinností, břemen. J. tr. Rozvržený; -en, a, o, entworfen atd., vz Rozvrhnouti. R. spis. Us. Dch. Rozvůj, oje, m. = rozvoj. Na Ostrav. Tč. Rozvundati = rozundati. Rozvůzka, y, f., čas i samo rozvážení piva. Dnes máme r-ku, die Verführung des Bieres. Us. Rozvydati = rozvdati. — koho kam. Všecky dcery na pěkné grunty rozvydal. Na Ostrav. Tč. Rozvyprodati, aus einander verkaufen. Us. Tč. Rozvzteklenec, nce, m., der Ergrimmte, Wütherich. Nej. Rozvzteklený; -en, a, o, ergrimmt. R-né vlny rozlily se po ulicích. Tč. Rozvztekliti, il, en, ení, in Wuth brin- gen, ergrimmen. — koho čím: láním. Rozvzteklosť, i, f., der Grimm. Zlob. Rozvzteklý, wüthend, grimmig. Zlob. Rozvzteknouti, knul a kl, utí = roz- vztekliti se, wüthend werden. Zlob. Rozzálý gähnend, klaffend. Vký. Rozzápasiti se, il, ení, ins Kämpfen kommen. Ros. Rozzářiti se, erglänzen. - kde. Osvěta rozzáří se nad lidem naším. Kos. Ol. I. 79. Rozzastavení, n., die Verpfändung. Jg. Rozzastaviti, il, en, ení; rozzastavěti, ěl, ěn, ění; rozzastavovati = sem tam za- stavit i, da und dort o. nach und nach ver- setzen, verpfänden. — co: města. V. Zboží rozzastavoval. V. Rozzáti, vz Rozzívati. Rozzaviti, rozzavliti, il, en, ení = roz- děviti, aufreissen. Slov. Rozzavená ústa, offener Mund. D. exc. Rozzelenalý, grünend. Jg. Rozzelenati se, rozzelenávati se, grünend werden, ergrünen, aufgrünen. Kom. — abs. Rozzelenala se louka. Us. Podívej se, má milá, tam na tu suchú plánku, jestli se za- zelená, budeš mojú galánkú. Sš. P. 264. Ež se r-ná (suchá jedle); Pomože mňe ten šo- hajek, až se r-ná suchý hájek. Sš. P. 210., 345., (569., 786.). — se kde. Nebudu tvá žena, až se v naší peci dřevo r-ná. Sš. P. 693. — se čím: štěstím (otaviti se, k sobě přijíti), sich erholen, erfrischen, zum grünen Zweig kommen. Rozzeleněti, ěl, ění = rozzelenati se. Rozzeleniti se = rozzelenati se. Ros. Rozzev, rozzěv, vz Rozděv.	Rozzeva = rozzíva. Rk. Rozzimiti, il, en, ení = rozmraziti, auf- thauen machen; zmrznouti, einfrieren, er- frieren. Slov. Bern. Rozzíva, y, f., člověk, který na vše ze- vluje, hubu rozdívá, der Gaffer. Ty rozzívo! Us. Rozzívati, rozzezovati, rozzáti, zeji, ál, ání, aufsperren, gähnend öffnen. — co: ústa. Alb., Bech. — co na koho. Ani mě požři hlubokosť, ani rozzevuj na mne propast' úst svých. Modl. ms. Rozzlobení, n., die Erzürnung. Jg. Rozzlobenosť, i, f. = rozzlobení. Rozzlobený; -en, a, o, erzürnt, ergrimmt. Jest r-ben jako devět kozlů (velmi). U Li- tomš. Bda. Rozzlobiti, il, en, ení; rozzlobovati = rozhněvati, erzürnen, böse machen, aufbrin- gen. — koho čím: odporem. — se na koho, proti někomu, böse werden. Ros., Sych. — se pro koho. Nestojíš za to, abych se pro tebe rozzlobil. Us. Kom. Rozzlostiti, rozzlostniti, il, ěn, ění, er- zürnen. — koho. Us. — se na koho, proti komu. Ros. Rozznobiti se, il, ení = rozmrznouti, sich erwärmen, wenn man erfroren ist. Us. Jg. Rozznojiti, il, en, ení = rozpařiti, roz- páliti, erhitzen. — se, sich erhitzen; roz- mocniti se, mächtig werden. Tako Tateré sě rozznojichu. Rkk. 40. Vz však Rozvojiti (toto čtení lepší). Rozzobati, rozzobávati, aufpicken. — co. Vrabci ovoce rozzobali. Us. Rozzouti, zuji, zul, ut, utí; rozzouvati, die Schuhe aufbinden. — co komu: stře- více. Us. Rozzpívati, ins Singen bringen. — koho. — R., zu singen anfangen aber den Gesang nicht beendigen. — co: píseň. — se, ins Singen kommen. Us. Dch. Rozzundati, lépe: rozundati. Jg. Rozzuřenec, nce, m., ein Erboster. Us. Dch. Rozzuřiti, il, en, ení, grimmig machen; se, grimmig werden, ergrimmen. — se na koho. Ros. Rozzutý ; -ut, a, o, mit aufgebundenem Schuhzeug; ohne Schuhe o. Stiefel. Vz Roz- zouti. Šel nah a rozzut. BO. Rozzvoniti, il, ěn, ění, zum Läuten brin- gen. — co kde jak. Velikým namáháním zvony na věži rozzvonili. Us. Rozzvučeti, el, ení, ertönen. — se čím kdy. Jím rozzvuč se v bujarém plesu. Kká. Š. 119. Rozžádati se, žádostí se rozpáliti, ins heftige Verlangen kommen. Rozžádostiti, il, ěn, ění, zum Verlangen entzünden. Us. Dch. — koho k čemu. Us. — čím: domluvami. Rozžahnouti, vz Rozžíci. Rozžaliti = rozžehti. Slov. Rozžalostiti, il, ěn, ění, in Trauer ver- setzen. — co komu: srdce. Gníd. — se = žalosti se oddati, sehr trauern. — se v čem. V pláči hořkém se r. Leg. R-stil se u milo- srdí. BO.