646

Sadivé, n. = sadivo. Laš. Tč.

Sadivo, a, n. = sadivé, vše co se sází,
Satzfrucht, f. Mor. Šd. Brt.

Sádka, rybník v Písecku. — S. = sázka
ve stodole. V Podluží. Brt. — S., osada
u Dačic, u Opavy, u Olom., v Bruntálsku.

Sadkati si = sednouti si Slov. Prosila
panstvo, aby si ráčili s. Dbš. sl. pov. II.
81. — Phľd. III. 1. 51.

Sádkový. S. pec, Galeerenofen, m. Zl
kl. 1856 č. 8.

Sadlina, y, f. = sedlina. Slov. Bern.

Sádliti. Mor. Hrb., Bkř. Hus na hnízdo
s.; Než on sa usádlí! Vhl.

Sádlo. Cf. Mkl. Etym. 287., arvina, Sv.
ruk. 314. S. vepřové, husí, cf. KP. V. 8.,
542., křepelčí, míkové, úhořové, štičí, vel-
rybí, volavčí. Mllr. 20. Cf. Záštipek. Ty
nemáš pražádné sádlo (žádného rozumu).
Us. Ntk. Kdyby s. křídla mělo, do nebe
by vyletělo. Bž. exc. — Pálené s. = šibal.
U Žamb. Dbv. — S., a, m., os. jm. Arch.
VII. 720., VIII. 30.

Sádlovina. Cf. Rst. 488.

Sádlovka, y, f. = hostinec u Strážnice.
Tč.

Sadmo. Cf. Mkl. Etym. 290.

Sadno. Cf. Mkl. Etym. 290 Vz Sadmo.

Sadnút = sednouti. Slov. Sadol s koňa
na somára. Rr. MBš. Sadneme si ro-ro-
rovno. Pís. Šd.

Sadnosť, i, f. = sázka; urputnosť, umí-
něnosť. U Kdýně. Rgl.

Sadný = kdo se rád sází, zakládá, wer
gern wettet. U Kdýně. Rgl.

Sadová, é, f. = hruška sladká. Na Vsa-
cku. Vck.

Sadověnka, y, f. Hruška s. Sš. P. 712.

Sadovina = ovocné stromy. LObz. XIX.
179. — S. = ovoce ze sadu. Dbš. Obyč. 51.
Toho roku mali sme i ovociny (u nás ho-
vorija s-ny) dosť. LObz. XIX. 275.

Sádovský Otak. Pyp. K. II. 197., 248.

Sádový. S. krása (horti). Hod. 49. a.

Sádra = nerost vyskytující se v sádrovci
— Cf. Šfk. Poč. 257., Mkl. Etym. 291.

Sádrárna, y, f., Gypsbrennerei. Hř.

Sádření vína. Vz KP. V. 579.

Sádřina, y, f., Stucco, n. Rk.

Sádřitý, gypsartig. Šm.

Sádrný. S. voda, gypshaltiges Wasser.
Šp.

Sádrolitec, tce, m., Gypsgiesser, m. Al
Stč.

Sádrolitecký, Gypsgiesser-. S. umění.
Al. Stč.

Sádrolitectví, n., Gypsgiesserei, f.

Sadropák, a, m. = nadávka sedlákům.
V. Vondrák.

Sadrovaný; -án, a, o = sádrou pohno-
jený. S. jetel. Hosp. list. 1883. 147.

Sádrovec skládá se z 32½ % živého
vápna (kysličníku vápenatého), 16½ % ky-
seliny sírové a 21% vody. Al. Stč. Cf. Krč.
G. 58., Rosc. 36., 37.

Sádrovka, y, f., Gipserde, f. Rk.
Sadzar, u, m. = sazenice. Slov. Bern.

Sadzivo, a, n. = sadivo. Slov. Rr. Sb.

Sádzka, y, f. = sázka. Slov. Bern.

Sadzuch, sazúch, u, m. Máme malé kob-
zole, enem také s-chy (drobné, které se
sázejí celé, nerozkrájené). Slez. Šd., Brt.
D. 264.

Saecularisace, die kanonische Entbin-
dung eines Ordensgeistlichen von den Or-
densgelübden mit der Erlaubniss als Welt-
geistlicher zu leben. Hý.

Saecularní změny. Stč. Zem. 672.

Safeta, y, f. = malá dvojkolka se dvěma
stejnými nízkými koly. Us.

Saffranin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
538.

Safiajtský = sakramentský (eufem.) Bdl.

Safianárna, y, f., Saffianerie, f. Šp.

Safienka, y, f, eine Verflüchste. Dch.

Safienský = sakramentský (eufem.). Kuku,
kuku, s-ský kluku. Sš. P. 670.

Safient. Buď si tady do pondělka, abys
věděl, s-te, co je ženka Sš. P. 670.

Safírný = safírový. Čch. Petrkl. 46.

Safranin. Cf. Rm. II. 44.

Sagapen, u, m , sagapenum. Rst. 41., 488.

Sagittář, vz Sagitář.

Sago. Cf. KP. V. 553., Rstp. 1444., 1625.,
Mllr. 24.

Sagovník. Cf. Rstp. 1624.

Sagovníkovitý. S. rostliny, sagusariae.
Vz Rstp. 1609., 1621.

Sagý, sahý = nahý. Sazí ptáčkové (ne-
opeřenci). Laš. Wrch.

Sáh. Cf. Mkl. Etym. 291. S. horniční.
Beck. II. Sáhu sukna kúpiti. Sl. let. VI.
68. Sto siehuov plátna. Mill. 26. Zda sě,
by nad mořem byla (hvězda) jedno dva
siehy. Ev. olom. 116. To (bolení) by tě
hodilo na sáhu do zemi. Brt. N. p. 184.

Sahajdák = sajdák. Wtr. Obr. 293.

Sahan či lapač. Krnd. 172. b. V 3. roce
rozešli se ti sahanové a nepřátelé Slováků
do jiných škol. Koll. IV. 138.

Sahánek, nka, m., nar. 1827., spisov.
Vz Rk. Sl.

Sahara. Cf. Krč. G. 957., Hlb. I. 60.
S-ru v hrdle cítí (má žízeň). Vrch.

Saharský. S. poušť (Sahara). KB. V.

Sáhnouti. Cf. Mkl Etym. 291. — abs.
Nejstarší dluh najprve zaplacen jmá býti a
tak pořád, dokavadž jeho zboží síhnúti
může. NB. Tč. 146. — co. Jehož ramena
zdála se, by konec světa dosahala. Mill.
15. — kam. S. do živého, Mour., do klá-
vesů. Paměť člověčenstva sahá k počátkům
lidského umění jen tam do minulosti, kde...
Vlč. Jablka jsou zralá, spadnou, jen na ně
sáhneš. Us. Tč. Budu-li já s koňa slézat,
budu k tvému vínku síhat. Sš. P. 192.
Jméno naše nesáhá ani na konec ulice.
Schz. Na správce s. Vš. 188. Aby přes to
na ně nesáhali. Dač. I. 127. Siehniž v bok
mój. ZN. Ať k mému pití viec nesáhne.
Hrad. 95. b. — čím kam Slovy na ně-
koho s., Lpř., mocí. Sob. 11., V. Ozubené
kolo sahá zuby svými do zubů kola jiného.
Kk. Až ku stropu sahal hlavou. Vrch.
Rourka sahá otevřeným koncem do rtuti.
Mj. 110. Sahaj ho, děvucho, pravú ručkú
do dna. Sš. P. 381. Má svobodu, kam chce,
tam svú volí siehni. Hus II. 299. Nikte ne-
sáhnieše rukú naň. Ev. víd. 32. — k čemu.



	646

	Sadivé, n. = sadivo. Laš. Tč. Sadivo, a, n. = sadivé, vše co se sází, Satzfrucht, f. Mor. Šd. Brt. Sádka, rybník v Písecku. — S. = sázka ve stodole. V Podluží. Brt. — S., osada u Dačic, u Opavy, u Olom., v Bruntálsku. Sadkati si = sednouti si Slov. Prosila panstvo, aby si ráčili s. Dbš. sl. pov. II. 81. — Phľd. III. 1. 51. Sádkový. S. pec, Galeerenofen, m. Zl kl. 1856 č. 8. Sadlina, y, f. = sedlina. Slov. Bern. Sádliti. Mor. Hrb., Bkř. Hus na hnízdo s.; Než on sa usádlí! Vhl. Sádlo. Cf. Mkl. Etym. 287., arvina, Sv. ruk. 314. S. vepřové, husí, cf. KP. V. 8., 542., křepelčí, míkové, úhořové, štičí, vel- rybí, volavčí. Mllr. 20. Cf. Záštipek. Ty nemáš pražádné sádlo (žádného rozumu). Us. Ntk. Kdyby s. křídla mělo, do nebe by vyletělo. Bž. exc. — Pálené s. = šibal. U Žamb. Dbv. — S., a, m., os. jm. Arch. VII. 720., VIII. 30. Sádlovina. Cf. Rst. 488. Sádlovka, y, f. = hostinec u Strážnice. Tč. Sadmo. Cf. Mkl. Etym. 290. Sadno. Cf. Mkl. Etym. 290 Vz Sadmo. Sadnút = sednouti. Slov. Sadol s koňa na somára. Rr. MBš. Sadneme si ro-ro- rovno. Pís. Šd. Sadnosť, i, f. = sázka; urputnosť, umí- něnosť. U Kdýně. Rgl. Sadný = kdo se rád sází, zakládá, wer gern wettet. U Kdýně. Rgl. Sadová, é, f. = hruška sladká. Na Vsa- cku. Vck. Sadověnka, y, f. Hruška s. Sš. P. 712. Sadovina = ovocné stromy. LObz. XIX. 179. — S. = ovoce ze sadu. Dbš. Obyč. 51. Toho roku mali sme i ovociny (u nás ho- vorija s-ny) dosť. LObz. XIX. 275. Sádovský Otak. Pyp. K. II. 197., 248. Sádový. S. krása (horti). Hod. 49. a. Sádra = nerost vyskytující se v sádrovci — Cf. Šfk. Poč. 257., Mkl. Etym. 291. Sádrárna, y, f., Gypsbrennerei. Hř. Sádření vína. Vz KP. V. 579. Sádřina, y, f., Stucco, n. Rk. Sádřitý, gypsartig. Šm. Sádrný. S. voda, gypshaltiges Wasser. Šp. Sádrolitec, tce, m., Gypsgiesser, m. Al Stč. Sádrolitecký, Gypsgiesser-. S. umění. Al. Stč. Sádrolitectví, n., Gypsgiesserei, f. Sadropák, a, m. = nadávka sedlákům. V. Vondrák. Sadrovaný; -án, a, o = sádrou pohno- jený. S. jetel. Hosp. list. 1883. 147. Sádrovec skládá se z 32½ % živého vápna (kysličníku vápenatého), 16½ % ky- seliny sírové a 21% vody. Al. Stč. Cf. Krč. G. 58., Rosc. 36., 37. Sádrovka, y, f., Gipserde, f. Rk. Sadzar, u, m. = sazenice. Slov. Bern. Sadzivo, a, n. = sadivo. Slov. Rr. Sb. Sádzka, y, f. = sázka. Slov. Bern.	Sadzuch, sazúch, u, m. Máme malé kob- zole, enem také s-chy (drobné, které se sázejí celé, nerozkrájené). Slez. Šd., Brt. D. 264. Saecularisace, die kanonische Entbin- dung eines Ordensgeistlichen von den Or- densgelübden mit der Erlaubniss als Welt- geistlicher zu leben. Hý. Saecularní změny. Stč. Zem. 672. Safeta, y, f. = malá dvojkolka se dvěma stejnými nízkými koly. Us. Saffranin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 538. Safiajtský = sakramentský (eufem.) Bdl. Safianárna, y, f., Saffianerie, f. Šp. Safienka, y, f, eine Verflüchste. Dch. Safienský = sakramentský (eufem.). Kuku, kuku, s-ský kluku. Sš. P. 670. Safient. Buď si tady do pondělka, abys věděl, s-te, co je ženka Sš. P. 670. Safírný = safírový. Čch. Petrkl. 46. Safranin. Cf. Rm. II. 44. Sagapen, u, m , sagapenum. Rst. 41., 488. Sagittář, vz Sagitář. Sago. Cf. KP. V. 553., Rstp. 1444., 1625., Mllr. 24. Sagovník. Cf. Rstp. 1624. Sagovníkovitý. S. rostliny, sagusariae. Vz Rstp. 1609., 1621. Sagý, sahý = nahý. Sazí ptáčkové (ne- opeřenci). Laš. Wrch. Sáh. Cf. Mkl. Etym. 291. S. horniční. Beck. II. Sáhu sukna kúpiti. Sl. let. VI. 68. Sto siehuov plátna. Mill. 26. Zda sě, by nad mořem byla (hvězda) jedno dva siehy. Ev. olom. 116. To (bolení) by tě hodilo na sáhu do zemi. Brt. N. p. 184. Sahajdák = sajdák. Wtr. Obr. 293. Sahan či lapač. Krnd. 172. b. V 3. roce rozešli se ti sahanové a nepřátelé Slováků do jiných škol. Koll. IV. 138. Sahánek, nka, m., nar. 1827., spisov. Vz Rk. Sl. Sahara. Cf. Krč. G. 957., Hlb. I. 60. S-ru v hrdle cítí (má žízeň). Vrch. Saharský. S. poušť (Sahara). KB. V. Sáhnouti. Cf. Mkl Etym. 291. — abs. Nejstarší dluh najprve zaplacen jmá býti a tak pořád, dokavadž jeho zboží síhnúti může. NB. Tč. 146. — co. Jehož ramena zdála se, by konec světa dosahala. Mill. 15. — kam. S. do živého, Mour., do klá- vesů. Paměť člověčenstva sahá k počátkům lidského umění jen tam do minulosti, kde... Vlč. Jablka jsou zralá, spadnou, jen na ně sáhneš. Us. Tč. Budu-li já s koňa slézat, budu k tvému vínku síhat. Sš. P. 192. Jméno naše nesáhá ani na konec ulice. Schz. Na správce s. Vš. 188. Aby přes to na ně nesáhali. Dač. I. 127. Siehniž v bok mój. ZN. Ať k mému pití viec nesáhne. Hrad. 95. b. — čím kam Slovy na ně- koho s., Lpř., mocí. Sob. 11., V. Ozubené kolo sahá zuby svými do zubů kola jiného. Kk. Až ku stropu sahal hlavou. Vrch. Rourka sahá otevřeným koncem do rtuti. Mj. 110. Sahaj ho, děvucho, pravú ručkú do dna. Sš. P. 381. Má svobodu, kam chce, tam svú volí siehni. Hus II. 299. Nikte ne- sáhnieše rukú naň. Ev. víd. 32. — k čemu.