545

stoupiti. Vrat. P. se poddala. Sych. Nepřítel
do p-sti pálí. Jest v držení té pevnosti. Sych
Pozemní pevnosť. Bur. P-sti hájiti, brániti.
Šm. Poslati koho do pevnosti (jej tam uvě-
zniti), odsouditi koho do p-sti. — Vz S. N.

Pevnostní, Festungs-. P. užitky, zdi, ra-
ketnice, děla atd. Čsk.

Pevnota, y, f., Konsistenz, Festigkeit, f.
Dch. — P. — pevnina, festes Land. Krok.

Pevnozemí, n. = pevnina. Šm.

Pevnůstka, y, f., vz Pevnosť.

Pevný, místy nlavně ve vých. Čech.penvý;
peven, vna, o. P., tuhý, tvrdý, nesypký, fest,
dicht, derb, nicht locker. P., co jest tak
souvislé, že se nedá roztrhnouti bez násilí.
P. dřevo, kámen, zeď, niť, plátno. Us. Pevný
jako zeď. D. P. povětří. — Netekutý, nicht
flüssig, fest. Ve fysice slovou těla p-ná ta-
ková, při nichž jest souvislost jednotlivých
součástek tak silná, že se nemohou od sebe
odděliti pouhou vlastní tíží. S. N. Voda
zmrzlá je p. tělo. P. země. Jg. — Neohebný,
unbiegsam, starr. P. nerosty. Krok. — P.,
trvalý, dauerhaft. V. P. zdraví. Us. P. přá-
telství. V. — P., stálý, upevněný, nepohnutý,
fest, beharrlich. V. Pevnou nohou se někde
postaviti. Zlob. Pevně státi. Pevně držeti.
Us. To není pevné. D. P. úmysl. Troj. P.
něco uzavříti, p. seděti. V. P. spaní. Muž
pevné vůle. Dch. P. cena, stání; na p. účet,
auf feste Rechnung. Dch. Pevně spáti. —
v čem: v dobrém, Št., ve víře. Dch. —
P., mocný, silný, tüchtig, mächtig. V. —
na co. Kůň p. na nohy. Jg. — P., jistý,
opevněný, bezpečný, fest, gewiss. P. věřiti.
V. P. zaručení. Troj. — v čem: v sedle.
Jg., v stoupání. — P., co bez moci vzíti
nelze, fest, sicher, verwahrt. P. hrad, město,
zámek. Us. — k čemu. Místo p. k bránění.
V. — čím. Město místním položením pevné.
Har. II. 194. — P., říká se o jezevci a o lišce,
když se v brlohu tak daleko zaženou, že se
dále hnouti nemohou. Sp.

Pěvný, singbar, Sing-, Spiel-. Zvuk vše-
likého stroje p-ho. Dan. 3. 10. BO.

Pezínek, nka, m., Pösing, mě. v Uhřích.
Plk.

Pfeifenfleck, něm., obálka, organtin na
trysku, na troubel. Šp.

Pfendovati, šp. z něm., lépe: obstaviti,
v základ n. základem vzíti, v zájem n. zá-
jmem vzíti; dobytek zajati.

Pflegen, pomocné sloveso. Ich pflege zu
gehen. Rovná se našemu tvaru opakovacímu.
O tom čase nosívá služka vodu. Když cho-
díval k nám, vodíval muže slepého. Tak
činívával po všecky časy. Mk.

Pfeningmistr, a, m., mincíř. Žer.

Pfi nestydové! Kom. Pfi toho skutku.

Pfuj, vz Huj.

Ph = F, Philipp — Filipp.

Pcháč, e, m., pcháčí, n., rostlina, cir-
sium.— P. na Mor. bodlák, Carduus, Distel,
f. MM., Kd. — P., cnicus, Kratzkraut, n. P.
bahní, šedý, srpkový, královitý, vlnonosný,
jinolistý, potočný, tatarský, zelný. Flora. 165.
— P. bezprutný, cirsium acaule, stengel-
lose Kratzdistel. Jg. Vz Kk. 167., FB. 46.,
Schd. IL 281.

Pchalka, y, f., die Afterklette. Rk.

Pchání, n., píchání. Mám p. na prsou.
Na Mor. Kd. Naříká si, stůně na p. Mor.
Hý. Stechen, n.

Pcháti, m. píchati; pšíti, pším a pšiji, il,
it, ití; pchnouti, nul a pchl, ut, utí, na Mor.
a na Slov. = píchati, stechen. Z pbcháti. Mkl.
aL. 112. — koho kam: v bok. Háj. — co
čím : obraz oštipem. Plk. — co kam (cpáti,
einstopfen). Plk., Rk. Všetko mu do hrdla
pchá (cpe). Mt. S. — kde. Pchá mne v boku.
Na Mor. Brt.
Pchavý, stechend. Rk.
Pchery, dle Dolany, ves u Slaného. Vz
Tk. I. 87., 410., III. 63.

Pchýří, n., Flocken, pl., f. Naděje takových
jest jako p., které vítr rozmítá. Rvač. 64.
Piadlit sa, vypínati se. Piadlili se na
to = dychtili po tom. Na Zlínsku. Brt.

Piadlo, a, n., nástroj k mučení, skřipec, die
Folter, Fiedel. Na piadla rozpřehu. Výb. II.
19. 29. Vz Padlo.

Pian, u, m., kostice velrybí, das Fisch-
bein. Techn. 1. 136.

Pianíno, a, n., stojaté piano. Vz KP.
II. 301.

Pianissimo, it., co nejjemněji, Rk., velmi
slabě, (pp., ppp.). Hd.
Pianista, y, m., der Pianist.
Pianistka, y, f., die Pianistin.
Piano, it., jemně, slabě, z ticha (p.). Hd.
— P., a, n., fortepiano. Piana stolová a kříd-
lová (křídla a štuce). Vz S. N. Stavitel pian,
Pianobauer, m. Dch. Vz KP. IL 402.

Piarista, y, m., pl. piaristé, dle Despota,
der Piarist. Vz S. N.

Piastr, u, m. P. turecký = 10 kr. Vz
S. N.
Piati, vz Píti, 2.

Piatro, a, n., vázání ve stodolách, cf.
patro. U Opav. Pk.
Piaucit, u, m., nerost. Bř. N. 232.
Pic, ve frasi: Jednou pic, po druhé nic
(říká se, když kdo to, co má, hned utratí
a potom nouzi tře). Jg., Č. M. 59. V již. Čech.:
hic. Da. Cf. Picek.

Píca, f., dle Káča, zadek, der Hintere.
Polib mi sedláčku pícu (volá strnad z jara,
maje potravy už dosti na poli sedláku se
takto posmívaje). Č.

Picák, picas, u, m., der Zipfel am Gras-
tuch. Us. u Bosk. Ptr.

Picání, n., slove dětská hra, při níž plíš-

kem hází se o zeď a vzdálenost plíšku ode

di pak se odměřuje. Us. Třebíč. Gn. — P.,

práce bez kloudného výsledku. Da. — P., obsc,

oitus. Vz Picati.

Picati, Futter sammeln; fleischlich bei-
wohnen, huren.

Picava, y, f., malá sýkora, popelníček,
parus palustris, Mohrmeise, f.; mlynáříček,
parus caudatus, Graumeise, f. D.
Piccolo, a, n., malá fletna. Rk.
Píce, e, f., krmení. Vz Obrok. P. m. pitja,
oř. pit = krmiti. Cf. Pěstoun. Gb, Hl. 106.,
Mkl. aL. 202. Futter, Rauhfutter, Aas, n., Füt-
terung, f. V. P. suchá, zelená, smíšená (jarka,
míšenina, Kom. J. 130.), pařená, Jg., Šp., zimní,
letní; p. pravidelná (seno), náhradní (ostatní
krmiva); zachovací (má-li se jí dobytek jen
na živě zachovati), užitková (má-li dobytek