Předchozí (306)  Strana:307  Další (308) |
|
|||
307
|
|||
|
|||
Přistoupiti co. Sedmé zrnko přistup
(stup na ně). Kld. II. 33. Přístracha, y, f. = úzkost. Nemocný
u p-sě bude. Lék. B. 39a a j. Vida hynutie a p-chu. Hus I. 241. Přistrčiti co. Kom. Did. 50.
Přístroj, e, m. P-je lodní. Škd. Od. 28.
Přistrojený k čemu. Kom. Did. 27.
Přístrojoví, n. = přistrojí. Lodní p. Msn.
Od. 229. Přístrojový. P. zařízení. Věst. X. 115.
Přístupa, y, f., opportunitas. Mam. A.
30b. Nenie (ke skutku) p-py. Hus. Post. 42a. Prístupník, a, m., vz předcház. Pribudník.
Přísudek. O větném přísudku na Domažl.
Vz Kbrl. Džl. 18. Přísun, u, m. = přisunutí, v tělocv. Rgl.
Přisupěti. Vlak p-pěl (supě přijel). Zl.
Pr. XXI. 350. Přisurovělosť, i, f. Mysleme si ho zba-
vena té p-sti. Hlk. IX. 88. Přisurovělý = poněkud surový. Hlk. X.
295 Přisúti, vz Přisouti.
Přisvadlý. P. líce. Modl. 55a.
Přísvěc, e, m. =přímět. Žel. Brod. Čes. 1.
XIIII. 29. Přisvíčať =: přisvšdčovati. Val. čes. 1.
XI 179 323 Přisvoliti = přivoliti. Kld. II. 203.
Přisypati se s čím = přijíti. Nedlouho
potom přisypal se s penězi. Čes. 1. XIII. 213. Přišantročiti co. Msn. Od. 263. Sr. Šan-
tročiti. Přiščekati, provocare. Psů k němu (aby)
nepřiščekali. Mill. 86a. Přiščepiti. Do štěpovnice boží přiščepen.
Pat. Jer. 73. 13. Příščie, n. = příchod, introitus. K jeho
p. poklekše. Pat. Jer. 138. 25. Přiščník, a, m., conspirator, Rozk. R 79.,
computator. Rozk. P. 1048. Přišedlý = drobet šedý. P. skála. Zr.
Let. III. 165. Přišeplalý hlahol. Rais. Sir. 58. Sr. Při-
šeplovati VII. 487. Přišeptávač, e, m. = kdo přišeptává. Byl
u nás ten p., bez kterého se žádná svatba neukutí. Sá. Pr. m. 1. 249. Přišeptnouti, přišeptati komu co. P. ně-
komu mimochodem sladké slovíčko. Zvon IV. 103. Přiškrábati se kam = těžce dojíti.
Zvon III. 374. Přišpuliti co: ústa (k úsměvu). Tbz. III.
1 148. Přištědřiti komu co. Msn. Od. 262.
Příští, n. Sr. Příščie. — P., adj. = ve-
dlejší. V příštím dvoře je...; V příští ulici prodávají starý oděv. Hlk. XI. 119, 156. Příšťíkrát = příště. Vin. I. 183.
Příštipkářský. P. odrhovačka. Slád. Třík.
42 Příštipkářství, n. Čch. II. Pov. 85.
Přištípnouti. Učitelka p-pla (řekla po-
směvačně), že... Zvon IV. 721. Příštiti se, vz Prýštiti se. Mš.
|
Příšupinatý choroš (houba) Vz Ott.
XX. 190. Přítah, u, m. = přitažlivost. Hoš. Pol. 141.
Příťažlivosť, i, f. P. k živlům ostatním.
Zach. Test. 26. P., attrakce: elektrická, elektrickodynamická, magnetická, zemská. Vz Ott. XX. 717. Přítedlnice, e, f. Hod. Žalm. 124.
Přítel. Bývá vždy zlé znamení, když se
rozvadí (do vády pustí) dva dobří přátelé, kteříž jeden druhému až do dna duše vi- děli. Tbz. III. 2. 2j5. P-li k pomoci třeba O půlnoci. Lit. list. XIX. 227. Od přítele
i rány milé. Rais Koř. 116. Každému priateľ
— každého blázon. Sbor. slov. VIII. 86. — P. = příbuzný, ne: amicus. Na Zvolensku na Slov. Sbor. slov. VII. 110. Sr. Priatel. Přitěpiti koho kam = letě přinésti. Hrabě
(akkus. sg) k svým strejcům zase přitěpil (drak). Faust. 77. Vz Těpiti. Přitka, y, f., tex. Rozk. P. 1870., R. 94.
Přitlapati = přijíti. Zvon III. 14. Jrsk.
Přitlouci komu co. Že jí něco p-kl (ji
sbil). 1512. Arch. XIX. 115. Přítomnost' jest kolébka budoucnosti.
Rais. Vlast. 155. Přitouhlý = přituhlý. P. maso. Deštná.
Mš. Přitrhnouti koho komu. P-hl nás (Bůh)
synu svému. Brt. P. n. 1062. Přitrpklý úsměv. Nár. list. 1902. č. 73.
odp. Přítrž, e, m. = okap. Slez. Vlasť. I. 199.
Přítuha. Dveřní p-hy. Vz Dolen. Pr. 179.
Příučka, y, f. Theologická p. Čes. 1.
XIV. 359. Příuška, y, f. Epidemie p-šek. Us. Vz
násl. Příušnice, e, f. Choroby p-ce. Vz Ott
XX, 719. Hromadný, sdělivý zánět p-ce,. parotitis epidemica, Bauernwetzel, Mups,: Ziegenpeter. Ktt. Příval. Sr. Příeval.
Privatier = soukromník, kapitalista, rentier.
Vz Ott. XX. 719. Přivěčiti čemu: póhonu. Půh. brn. III
50. Vz Přivětčiti. Přivěděti co čím, percipere. Ušima při.
věz prosbu mú. Ž. pod. 142. 1. Ž. wit vzvěz. Přivelebiti se proč =přijíti. Spoléhal,
že se proň bez meškání p bí. Faust. 17. Přívěsek, sku, m. = suffix. Klc. 64., 75
Přívěsný. P. zásobnice u opakovačky.
Vz Ott. XVIII. 782. Přívěten Královo příštie (příchod) p-tno
jest. Kruml. 20b. (List. fil. XIII. 398. ) Býti na někoho nepřivětný. Slád. Třík. 76. Přívětivosť, i f. Z lacnej prívetivosti
tučnej ú všetci hosti. Sbor. slov. VIII. 86 Přívětivý. P. mysl o mnoho lepší. Skod
II. 2 172. Přivichřený čím. Déšť bouří p-ný (při-
hnaný). Slád. Jan 112. Přivinouti koho kam. Ten mě p-nul
do domu svého. Kar. 56. Přívlač, vz Příkrajník. P. zr velký sak
na ryby, kterým se ryby ze sádek vybírají. Čes. 1. XIV. 94. 20*
|
||
|
|||
Předchozí (306)  Strana:307  Další (308) |