Předchozí (1202)  Strana:1203  Další (1204) |
|
|||
1203
|
|||
|
|||
tam obilí vyžali. Ros. Trávu v lese v. Us.
Šd. Vyžínaj, devečko, vyžínaj u zeme, lebo sa ti díva potěšenie tvoje. Sl. spv. I. 30. — si co (vydělati). Us. Vyžití, n., das Lebensende. — V., die
Aussaugung, Entkräftung. Vz Vyžilý. Vy- žiti. Vyžitosť, i, f. V. půdy = vysílení, vy-
mrskání, die Bodenmüdigkeit. Pta. — V., excrementum. D. Vyžitý = vyžilý, ausgesaugt, ausgesogen,
entkräftet. V. půda, Hosp. listy 1883. 147., tříslnice, entgerbte Lohbrühe, tříslo, ausge- nützte Lohe, tříslovina, ausgenützter Ger- bestoff. Šp. Hus má prázdné vole, má už vyžité. V. role. V. — kde. Mrva v zemi nevyžitá. Zlob. Vz Vyžilý. Výživa, y, f. = vyživení, der Lebens-
unterhalt, die Sustentation, Nahrung, Ernäh- rung, der Unterhalt, das Auskommen, das Erwerbsgeschäft. K celoroční v-vě. Mus. O výživě. Čs. lk. VI. 4. O výživě malých dítek. Ib. IX. 140., 340., X. V. tělesná. Osv. I. 524. Péče o výživu. Us. V. manželce a dětem (dávání výživného); zachovati někoho při výživě, nechati komu výživy. Stav, způsob výživy, pojištění doživotní výživy, Lebensversicherung, pojišťovna doživotní výživy, Lebensversicherungsanstalt; v. do života, doživotní, Lebensunterhalt. J. tr. Vý- živy na někom žádati. Řd. Někomu do smrti výživu dávati. Bs. O v-vě rostlin a těla vz Schd. II. 219., 370., KP. III. 237. Cf. S. N. Živnosť nebo v., Erwerb und sonstige Un- terhaltungsquelle; vedlejší v., der Nebener- werb; hlavní v-va, der Haupterwerb; míti někde bezplatnou v-vu; freie Station haben; dělník bez výživy, erwerbloser Arbeiter; svou v-vu někde míti, irgendwo sein Fort- kommen haben. Us. Dch. Úhrnkové na v-vu (na stravu), das Beköstigungspauschale; po- měry výživy, die Ernährungsverhältnisse. Šp. O něčí výživu se postarati. MP. Aby sobě v-vu opatřili. Sš. J. 304. Moje deti po svete sa túlajú, bo v-vy doma viacej ne- majú (o drátarech). Us. Šd. Ondřej uspo- kojil Belu, ukázav mu veliký kraj k v-vě; Svatavě šla též v. její z Moravy. Ddk. II. 197., 343. (Tč. ). Přijde vesno lenivým se tesknó (teskná), a kdo nebyl lenivý, má ještě dosť v-vy. Tč. Vyžívati, vz Vyžiti, 2. Vyžvati.
Vyživení, n., die Ernährung, Erhaltung,
Verpflegung, Verköstigung. Vz Vyživiti, Výživa. Člověk málo potřebuje k svému v. Us. Tč. — V. = co k uživení koho n. sebe náleží. Své v. míti. Kram. V. komu zaopa- třiti. D. V. své z něčeho míti. Kr. mosk. Správcové škol ve 14. stol. mívali v-ní od kostela za služby kostelní o svátcích, ode mší zádušních, od pohřbů atd. 1880. 461. Korunní statky sloužily králi k v-ní. Mus. 1880. 286. Vyživený; -en, a, o, unterhalten, ernährt,
verpflegt, verköstet. Vz Vyživiti. Na vyži- venou míti, něco obdržeti, Zlob., dáti. D., Jg.
Vyživicovati = vysmolovati. Vz Vysmo-
liti. |
Vyživitel, e, m. = kdo vyživuje, der Er-
nährer. Vyživitelka, y, vyživitelkyně, ě, f., die
Ernährerin. Jg. Vyživiti, il, en, ení; vyživovati = živě
udržeti, ernähren, unterhalten, verpflegen. — koho zač. Já vás za ty peníze nevyživím. Ros. — se nač. Na sto zlatých může se ročně v-ti. Ros. — koho jak dlouho: do smrti. Us. — koho čím. Kom. V. někoho mlékem. Br. Vojsko přes ustanovení jen pícováním a ne ze skladišť zásobených se vyživovalo. Ddk. VI. 138. — se (jak). Keď přišla jar, zapriahal syn voly a zoral ten slivník a nasial maku, aby se voliak vyživili. Dbš. Sl. pov. VII. 84. Lahšie sa potom vyživí, ako takto o dvoch rukách. Dbš. Sl. pov. I. 120. — V. = vysíliti, aus- saugen, entkräften. — co. Vlčáky vyživují stromy. U Nové Kdyně. Rgl. Výživné, ého, n., das Aliment, die Ali-
mentationskosten, Alimentationsgebühr. J. tr. Dávání v-ého, výživa. Ib. Výživník, a, m., der Brotherr. Šm.
Výživnosť, i, f., der Nahrungsgehalt;
Nahrungszweig. Výživný, Unterhalts-, ernährend, nahr-
haft, Alimentations-. V. chléb, smlouva (Ali- mentationsvertrag), Dch., látky (živné, nu- trientia), Nz. lk., úpis (úpis na dodáváni vý- živy, der Sustentationsrevers). J. tr. Jílovitá půda ve spodině nemá žádných v-ných látek rostlinných. Tč. exc. Vyživořiti, vegetiren. Vz Živořiti. —
s čím jak. Maličko majúc, ešte i z toho toľko musí preč dať, že s ostatkom sotva biedne vyživořiť vládze. Phld. 2. III. 353. (Šd. ). Vyživovací, Ernährungs-. V. ústroj. KP.
V. 169. V. zvířata (trubejšů). Ves. I. 98. Vyživování, n., die Ernährung, der Un-
terhalt. V. v širším smyslu = udržování na živě přijímáním pokrmů; O užším smyslu = assimilace přijaté potravy. Vz S. N. Vyživovatel, e, m., vz Vyživitel.
Vyživovati, vz Vyživiti.
Vyžíznělý, verdurstend. Dch.
Vyžízněti, ěl, ění, durstig werden. Ne-
dávej mu píti, až vyžízní. Ros. Vyžízniti, il, ěn, ění, ausdürsten. Na
Ostrav. Tč. Vyžižlati = tupým nožem něco špatně
vyřezati, aushecheln. — co čím: chléb no- žem. Us. Tč. Vyžla, y, f. = vyžel. Na Slov. Bern.
Výžlabek, bku, m. = zátočka na střeše,
místo, kde se dvě střechy stýkají, žleb, die Kehle, Kehlrinne. D. — V. = dutá cihla, der Hohlziegel. Jg. Vyžlabení, n. V. štoly, die Verflutherung
des Stollens. Hř. Vyžlabiti, il, en, ení; vyžlabovati = žlab
dělati, auskehlen, auskerben. — co čím: sekerou. — kde. Šindele na hrubší straně v. Us. Tč. Vyžlábkovati, vz Vyžlabiti.
Výžlabník, u, m., der Kehlhobel. Skv.
V. rovný, loďkový, zakroužený. Hk. Vyžle, vz Vyžel.
Vyžlec, vz Vyžel.
|
||
|
|||
Předchozí (1202)  Strana:1203  Další (1204) |