Předchozí (386)  Strana:387  Další (388) |
|
|||
387
|
|||
|
|||
Upnouti (cf. Ujmouti), upnu, upni, upna
(ouc), ul, ut, utí; upíti, upiati, upati, upial (upal), upiat (upat), upětí (na Slov. upatí); upínati = zapnouti, fest-, an-, zuknöpfen, zuhäfteln; opnouti, überspannen: se = chytiti se, sich fest anknüpfen. Jg. — co: ostruhy. Troj. Nemohu toho u. (opnouti). Us. — co nač: na přezku. V. Svůj zřetel na něco u. Šm. — co, koho v co: v pouta (lásky). Č. Ve způsoby cizí mateřštinu upínati. Kos. Ol. I. 70. — co, se kde. Upialo se seménko v smrti (chytilo se). Sych. Oči jeho se na něm upnuly. Šm. Živé slovo kazatelovo upíná se v mysli věřících. Němc. Kočka upiala se na haluzi; Fasole se upíná na le- šení. Us. Šd. — co komu. Troj. Upal si Hlavu (zamanul si). U Rychn. Črk. Vždycky si něco upne (si umíní) a pakto má v hlavě. Us. u Počátek. Zl. — se. Žito se krásně upíná (daří se, je jako břeh). U Rychnova. Msk. — k čemu jak. Upial se k tomu celou duší; Oko k tomu se upíná. Dch. Upnutí, n. = upětí, die Festknüpfung.
Upnutosť, i, f. = upiatosť, upětí, die
Festknüpfung. Rostl. III. a. 71. 7. Upnutý; -ut, a, o = upiatý, festgeknüpft.
Úpný, wehklagend. Šm.
Upobiti, upobíjeti, besehlagen. — co čím:
střechu šindelem. Us. Tč. Upocení, n., das Schwitzen, der Schweiss.
Až do unavení a u. pracovati. V. Upocený; upocen, a, o, schwitzig, schweis-
sig, von Schweiss bedeckt. U. ruce. D. Při- šel celý u-ný. Šd. Upočinouti = odpočinouti, ausruhen. St.
skl. II. 20. Upočívati = odpočívati. Hr. rk. 105., 113.
Upodívati se nač, gehörig anschauer.
Na Ostrav. Tč. Upodliti, il, en, ení = podlým učiniti. —
co. Stav jejich (Galatův) upodlujíc. Sš. II. 47. — co jak. Tím činem svrchovaný dar milosti boží na kupné zboží snižuje a upo- dluje. Sš. Sk. 99. (Hý. ). Upodlízati se, darunterkriechen. — se
kam: pod stůl. Mor. Tč. Upodmětati, darunter wegkehren. — kde:
pod stolem. Dost sem pod ním u-la, jak byl děckem a včil mě starou opustil. Na Ostrav. Tč. Upodnebiti, akklimatisiren. Rk.
Upodobati se komu, bei Jem. Gefallen
fänden. — komu. To děvče se mi upodo- balo. Na Ostrav. Tč. Upodobiti, il, en, ení = upodobniti. —
co. Pal Dj. I. LVI. Upodobniti, il, ěn, ění; upodobnívati,
upodobňovati, ähnlich machen. — co čemu. Troj. — se, ähnlich werden. Us. — se komu čím: trpělivostí. Tract. 15. stol. Upodsívati, absieben. — co. Us.
Upodstatnění, n., die Befugniss, Begrün-
dung. Upodstatněný, -en, a, o, begründet, be-
fugt. Upodstatniti, il, ěn, ění = umocniti, plat-
ností opatřiti, Macht, Befugniss, Giltigkeit ertheilen. — co. Rk. — co čím. Us. Tč. Upohlavkovati, mit Kopfstücken be-
decken, — koho. V. |
Upohlavy, dle Dolany, něm. Oppolau,
ves u Třebnice. PL. Vz Tk. III 130., Arch. I. 502. Upohledávka, y, f., der Bedarf. Uher.
Hrad. Tč. Upohoditi, il, zen, ení = upokojiti, be-
ruhigen, besänftigen. L. Upochlebiti, il, en, ení, mit Schmeiche-
leien sättigen. — koho. L. Úpoj, e, m. = upojení, das Berauschen.
L. Upojiti, vz Upájeti.
Úpojný = opojný, berauschend. L.
Upokládati, hinstellen. — si co zač
za štěstí. Mor. Tč. Upoklekovati, jede Weile niederknien.
— před kým. Ostrav. Tč. Upokludzati = upoklízeti, ein wenig
Ordnung machen, aufräumen. — co kam: náčiní do komory. Na Ostrav. Tč. Upokojení, n., die Beruhigung, Besänfti-
gung, Befriedigung, Versöhnung, Ruhe. V. U. mysli. Kom. V bezpečném u. živ býti. Jel. Upokojenosť, i, f., die Beruhigung, Zu-
friedenheit. Upokojený; upokojen, a, o = tichý, uti-
šený, bezpečný, beruhigt, befriedigt, ruhig. V. U. mysl, Sych., srdce. Kom. U. spor zase podnítiti. Us. Dch. Upokojitelnosť, i, f., die Versöhnlich-
keit. Bern. Upokojitelný, versöhnlich. V. U. člověk,
hněv = který lze upokojiti. — U. = který upokojuje, versöhnend, befriedigend, beru- higend. Obět u. — Bern. — Jg. Upokojitel, e, m., der Versöhner, Be-
sänftiger. Upokojitelka, y, f., die Versöhnerin.
Upokojiti, il, en, ení; upokojovati = spo-
kojiti, mit Frieden beglücken, Frieden und Ruhe geben; utišiti, smířiti, stillen; za dosti učiniti, befriedigen, Genüge leisten, zufrie- den stellen. Jg. — co, koho, se: zemi, V.. nemocného (usníti), L., vojnu, moře, hněv, Us., svou žádosť, Kram., Hus I. 296., věřitele. D. Zpráva ta u-la mysli české. Pal. Dj. III. 3. 58. U. zbúření. Arch. III. 5. Upokojte se, vše se zase napraví. Ml. — se kdy. K večeru se vítr upokojil. Ml. — se. Zatím se upokojí hněv bratra tvého. BO. Nemóž se nikde u. Hus II. 103. — se od čeho. Hřiešný se upokojí od trápenie ďáblova. Hus II. 359. — co, koho čím. Chč. 452. U. hlad chlebem, Sych., dítě kaší, Us., se sliby (lépe než: s něčím. Jg. ). — se v čem: ve své zuřivosti, Háj., v mysli. Jel. Někoho ve všem u. (vyhověti mu). Mk. — skrze koho. Skrze něho (Krista) upokojeny sú všecky věci. Hus III. 100. — koho, se s kým = smířiti se. Bern. — se z čeho. On se upokojil z té urážky. Dch. Upokojivý, beruhigend. Dch.
Upokojovati, vz Upokojiti.
Upokořiti, il, en, ení, upokořorati, de-
müthigen. — se. Starý se u-řil. Dbš. Sl. pov. I. 43. — koho čím. Upokřikovati, nachschreien, — se, na
koho. Us. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (386)  Strana:387  Další (388) |