Předchozí (128)  Strana:129  Další (130) |
|
|||
129
|
|||
|
|||
co kde: hnůj na poli, trávu, popel po
louce. Us. — co komu: ječmen drůbeži. D. — Vítr ji ho (seno) rozhazuje, ona za ním poskakuje. Sš. P. 608. — co jak. Že celó Landavo na prach rozházíme. Sš. P. 584. By myslivě a rozvážlivě rozhodil (rozhodl). St. skl. — co kam: dobrodiní na nevděčné. Jel. — se. Máme stejně (v kartách atd.), roz- hoďme se, stechen. Us. Rozhodlaní, n., der Entschluss. Celá věč-
nost závisí od svobodného r. vůle. Sš. II. 139. Rozhodlanosť, i, f., die Entschlossenheit.
Rozhodlati, rozhodlávati = spořádati, roz-
děliti, vertheilen. — co. Ros. — se — roz- mysliti se, ustanoviti se, sich entschliessen. Krok. — s inft. Rozhodlal se tedy (Pavel) navštíviti v nově církve. Sš Sk. 187. Rozhodně, entschieden. Často lépe: na-
prosto. Brt. Rozhodnice, e, f., zastr., die Dialektik.
M. Beneš. Rozhodník, a, m., der Spruchmann. Šm.
Vz Rozhodce. Rozhodnouti (na Slov. rozhodnouti), dnul
a dl, ut, utí; rozhádati, rozhodovati — roz- souditi, entscheiden, erörtern; se = rozmy- sliti se, sich entschliessen; rozhněvati se, sich zerkriegen. Jg. — abs. Nebyl, kdoby rozhodl. Kom. Dlouho váhalo vítězství, až dělostřelsťvo rozhodlo. Sych. — co: ro- zepři, odpor, V., koho. Br. R. rovnici — rozřešiti, lösen. Nz. - koho podlé čeho: strany podlé práva. V. — mezi kým: mezi stranami. V. — co z čeho. Smrž. — co kde. Nemohu to na mysli rozhodnouti. V. Společné vážné záležitosti na obecných sně- mech rozhodovali. Sš. II. 3. — co čím: losem, Us., kostkou. Sych. Pokud se nále- zem soudním nerozhodne. Us — nad čím. Beznadějná porážka nad odvisností naší roz- hodla, Sych. — co kdy: po slyšení strany druhé r. J. tr. — R. v. něčem (rozeznati). J. tr. V zásadě něco r. Sš. Sk. 175. — kde. Vz R. o čem. — proč. To r-dlo pro všecky časy života jeho. Sš. I. 2. —jak. Konečně o někom r. Dch. A nade vše jiné důvody rozhoduje okoličnosť. Sš. II. 17. — si co. Když si' to člověk r-dne (uváží to). U Ry- chnova, Msk. — koho oč. J. tr. — se oč = rozhněvati se. Rozhádali se o právo. Ms. pr. pr. — se k čemu. Nemohu se k tomu rozhodnouti, abych to učinil. Us. — o čem. Us. Posud se o tom nerozhodlo. Dch. Aby se ukázalo, kdo v církvi o věcech víry má rozhodovati. Sš. Sk. 176. — se kdy. Po tu chvíli se nerozhodl. Us. Dch. Rozhodnutelný, spruchreif. Šm.
Rozhodnutí, n., die Entscheidung. R, od-
poru. V. R. císařské ode dne 27. října 1873., lépe: dané dne 27. ř. nebo: jehož datum 27. ř. Šb. Mnozí také: ze dne 27. ř. R, ve věcech, ježto se týkají kněh pozemkových, Cognition in Grundbuchssachen. J. tr. , R. učiniti, eine E. treffen. Dch. Důvod r. Šm. Rozhodnutý; rozhodnut, a, o, entschie-
den. R. vítězství, Sych., pre, Kom., válka, Kram. — Jg. Rozhodný, positiv. R. úsudek (jistící),
Marek, závěrek. Presl. — R., ausschlag- gebend, entschieden. R. doba, Šf., krise, obrat, |
rána, skutek, Nz., řeč. Na r-dném místě.
Dch. R. přísaha, der Schiedseid. Borový. Rozhodovati, vz Rozhodnouti.
Rozhodující, massgebend, ausschlag-
gebend. Us. Dch. Rozhojnění, n., die Vermehrung. R. statku,
Ros., náboženství, V., poctivosti, přátel. Kom. Rozhojnčnosť, i, f., die Vermehrung.
Rozhojněný; -en, a, o, vermehrt,
Rozhojnilosť, i, f. — rozhojněnosť.
Rozhojnilý, vermehrt, Br.
Rozhojnitel, e, m., der Vermchrer.
Rozhojnitelka, y, f., die Vcrmehrerin.
Rozhojniti, il, ěn, ôní; rozhojňovati =
rozmnožiti, rozšířiti, mehren, vermehren, ver- vielfältigen. Jg. — co : příjmy, peníze, slova, D., nepravosť. — co kde čím. Knihu na mnoha místech pěknými povídkami r. V. R, zemi zbožím. Háj. R. rozum v sobě. Byl. — se v čem. V moudrosti víc a více se kochati a tím i v blaženosti se r-jňovati. Sš. J. 68. Se v moudrosti r. Pr. živ. A. — se. Rozhojňuje se potěšení, utrpení naše. Kom. — se snad co. Milosť nad hřích se rozhojnila. Žid. — se na koho Mnohem více milosť boží na mohé se r-la, Sš. 1.62. — se čím. Církve rozhojňovaly se počtem každodenně. Sš. Sk. 188. (Hý.). — co v co. Význam rozhojňujeme u veliké bohactví. Bž. 223. — se k čemu. Plod, jenžby se r-nil k účtu vašemu. Sš. II. 185. Rozholiti, il, en, ení, rozholovati, ent-
hüllen, entblössen. Ros. — co kde. Rozhon, u, m., příp. -nь. Mkl. B. 115. —
R., das Auseinandertreiben. Šm. — R,, der Anlauf. Dch. — R. V r. orati = - orati pole z obou delších krajů (stran) tak, že brázdy leží proti hranicím sousedním a že poslední brázda prostředkem pole se vyorá. Mor. Šd., Bkř. — R-ny, meze mezi poli. U mor. Ostravy. Mtl. — R,, odhrnovačka, deska při pluhu,- das Streichbrett, Pta. Rozhonek, nku, m., hostina s tancem. Sš.
P. 767. Rozhoniti, vz Rozehnati.
Rozhor, u, m., brázda mezi záhony,Furche
zwischen zwei Beeten. V. R, z roz-or (za- mezuje hiat). Prk. Př. 25. Rozhorení se voda svozuje. V. R-ry dělati (na příč). Kom., proháněti, Us., vyhnati. Puch. — R,, pole, das Feld, die Flur. Puch. — Jg. Rozhoradlo, a, n., der Krautstrich (ein
Rechen, v oekon.). Šm. Rozhořalý, entflammt, entbrannt, erglüht.
R. seraf. Dch. Rozhoraný = smutný, traurig, melan-
cholisch. Rozhorati, melancholisch werden. Děti,
které byly veselé, najednú rozhorají. Na Ostrav. Tč. Rozhořčení, n., kyselost, die Erbitterung.
Rozhořčenosť, i, f., die Er-, Verbitte-
rung. Us. Dch. Rozhořčený; -en, a, o, ver-, erbittert, Us.
Rozhořčilosť, i, f., die Erbitterung. Vše-
likou mysli r. mimo sebe pustiti. Sš. Sk. 23(5. Rozhořčiti (na Slov. rozhorončiti), il, en.
ení; rozhořčovati, rozhorčívati = rozpáliti, erhitzen. Pass. — co, se čím. Klisna chti- vostí se rozhorčila. Ja. Mosaz ohněm se r-čil. |
||
|
|||
Předchozí (128)  Strana:129  Další (130) |