Předchozí (1074)  Strana:1075  Další (1076) |
|
|||
1075
|
|||
|
|||
mimo to chybně užíváme u věci uměle dě-
laných. Ten hrad atd. kreslen dle přírody šp. m.: podlé skutečnosti. Brs. 150. — P., moc původně ve všech bytnostech, jsoucí a rozdíl proměny jich působící, die Natur. Jg. P. jedná podlé zákonů neproměnitelných. Běh p-dy. P. jej mnohými dary obdarila. Jg. — P., souhrn všeho, co smyslům přístupno. S. N. Vz tam více. V užším smyslu : souhrn všech récí na zemi, die Natur. Troje říše p-dy : zvířata, rostliny a kamení. P. bezduchá, bez- rozumná. Sš. I. 89. Úkaz, výjev v p-dě, zákon p-dy. Nz. Přírodek, dku, m., co se přirodilo, ku př.
dítě, das Geborene, der Zuwachs. Přirodilosť, i, f., přirozenost', die Ange-
burt. Šm. Vz Přirodilý. Přirodilý, který se přirodil, dazu geboren.
-- P., přirozený, angeboren, natürlich. P. ke zlu náklonnosť, hříšnost, tvrdosť a ukrut- nosť. Sš. í. 76., 77., 2. Leč to kladli proti p-lému významu slova; Dřímá a spí ta hříšná p-lá zkáza naše mravná. Sš. J. 222., I. 78. P. ctnosti n. nectnosti, krása idey n. představy, práva, vlohy. Hš. — komu. Člověku věčné idey p-lé jsou. Sš. L. 171. (Hý.). Vz více v S. N., Právo. Přírodina, i, f., plod přírody, das Natur-
produkt. Rostl., Mus. I. c. 21. Cf. Přírodnina. Přírodinný , Naturprodukts-. P. lůno.
Rostl. Přiroditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ěni
(zastr. přirázeti), poroditi, gebären; k tomu ještě poroditi, dazu o. mehr gebären. Jg. — koho. Přirodila ještě 2 pacholata. Us. — koho k čemu. Ach, že vás vaše matka p-la k takej psotě. Žk. 174. — se komu, zuwachsen. Letos se mu mnoho dobytka přirodilo. Ros. P-dil se nám synek. Us. Tč. Přírodní, cokoli se přírody týká, Natur-.
S. N. P. poklad, útvar, Mus., úkaz, výjev, hmota, Nz., filosofie, síla, zákony, vědy (jejichž účel jest skoumání a pozorování přírody: filosofie přírodní či kosmologie: kosmogenie, astronomie, astrognosie či kos- mografie; geologie, geognosie, geogenie; geografie, silozpyt, chemie; přírodopis: mi- neralogie, botanika, zoologie; anatomie, fy- siologie, anthropologie. Vz více v S. N.) P. plodiny vz Přírodnina. P. povaha stromu. Sš. L. 133. Přírodnický, k přírodnictví se vztahující,
physikalisch. P. nástroj. Sedl., sbírky, mu- seum. S. N. Přírodnictví, n., nauka o přírodě, pří-
rodozpyt, fysika, die Naturkunde, Naturlehre. Světz. Přírodnictvo, a, n., alle Naturprodukte
zusammengenommen. Mus. Přírodník, a, m., der Naturforscher. Měst.
bož. 1. 233. Přírodnina, y, f., plod přírodný, pokud
uměním změněn není, das Naturprodukt.' Po- jmenování přírodnin národními jmény.. Mus. Brání, denník, hlavní kniha, účtováni,zásoba přírodnin; účet z přírodnin a hmot. Šp. Vý- roba přírodnin v Cechách, vz S. N. II. 315. Vz Přírodina. Přírodnosť, i, f., přirozenost, die Natur
(als Eigenschaft), Dch |
Přírodný, přirozený, vrozený, angeboren,
natürlich. L. — P., k přírodě se táhnoucí, fysický, Natur-, natürlich, physisch. P. těleso, mrazový bod, zákon. Sedl. Člověku p-němu cizí jest myšlénka o vniterné sebe obnově. Sš. J. 48. Podlé toho Kristus i dle člověčen- ství jest p-ným synem božím. Sš. L. 18. (Hý.). Přírododěje, ův, m., přírododějstvo,
a, n., die Naturgeschichte. Jg., Rostl. Přírodohledec, dce, m., der Naturbe-
trachter. Šm. Přírodolékařský, physiatrisch. Šm.
Přírodomilovný, naturliebend. Šm.
Přírodomudrcký, naturphilosophisch.
Mus. Přírodomudrctví, n., die Naturphiloso-
phie. Šm. Přírodopis, u, ш., popsání přírodních
věcí. Rostl. P. = věda, která dila tvořící sily přírody na naší zemi jsoucí znáti učí, je popisujíc. S. N. P. popisovači, ustanovo- vací. Nz. P. obsahuje a) mineralogii či ne- rostopis, k němuž geologie či zemězpyt ná- leží, b) botaniku či rostlinopis a c) zoologii či živočichopis. Vz S. N. Přírodopisec, sce, m., der Naturbe-
schreiber, Physiograph. Mus. Přírodopisecký, aufden Naturbeschreiber
bezüglich. Přírodopisný, zur Naturbeschreibung
gehörig, physiographisch. Ssav. Přírodopud, u, m., der Naturtrieb. Sm.
Přírodoskum, u, m., die Naturforschung.
Krok. Přírodoskumec, mce, m., der Natur-
forscher. Krok. Přírodoskumný, zur Naturlehre gehörig.
Mus. Přírodosloví, n., die Physiologie. Ssav.
Pŕírodoslovný, physiologisch. Ssav.
Přírodosoustavník, a, m., der Natur-
systematiker. Přírodosporný, naturwidrig. Šm.
Přírodověda, y, f., die Naturwissenschaft.
Mus. Přírodovědec, dce, m., der Naturkundige.
Dch. Přírodovědecký, naturwissenschaftlich.
Mus. Přírodovědný = přírodovědecký. Sm.
Přírodověrec, rce, m., der Naturtreue. Šm.
Přírodověrný, naturtreu. Šm.
Přírodovna, y, f., sbírka přírodnin, das
Naturalienkabinet. Mus. Přírodozhled, u. m., die Naturbetrachtung.
Šm. Přírodoznalec, lce, m., der Naturkundige.
Sedl. Přírodoznalství, n., die Naturkunde.
Rostl. Přírodoznama, y, f, zastr., die Physio-
gnomie. Rozk. Přírodoznatel, e, m., der Naturkenner.
Presl. Přírodoznatelský, přírodoznalský,
Naturkenner-. Přírodozpyt, u, m., die Naturforschung.
Mark. P. slove pozorování, uvažování a skou- mání přírody, aby se vědecky poznala. Vz S. N. |
||
|
|||
Předchozí (1074)  Strana:1075  Další (1076) |