Předchozí (900)  Strana:901  Další (902) |
|
|||
901
|
|||
|
|||
Vycupati, ausstampfen, abdreschen, ab-
prügeln. — co čím kam: díru do bláta nohama. — koho (vytlouci). Ros. — V. = vybiti, durchprügeln. Mor. — komu čím jak: prutem dětem po hřbetě, po řiti. Tč. — V. = oklepati, vyklepati, ausklopfen. —
co čím: peřiny rákoskou. Na mor. Valaš. Vck. — V., auszupfen. — co jak odkud: nitky z plátna. Us. Tč. Plátno na cupaninu. Us. Tč. Vycupkati, na Slov. = vybiti, abprügeln.
Vycupovati, z něm. auszupfen = vyšklu-
blati, vytrhati. D. Vz Vycupati. Vycúrati se = vyscati se. Na Slov. Bern.
Vycuřiti, il, en, ení = psici vyklestiti,
eine Hündin ausschneiden. Bern. Vycuzditi = vycuditi, vycuhati, vybiti,
durchprügeln. Na Slov. Dbš. Pov. I. 367. Vycválaný; -án, a, o = vycvičený, vy-
káraný, způsobný, durchgehobelt, dressirt, ausgebildet. Mor. Bkř., Šd. Ten ještě není v-ný. Šd., Sk. Má necválaná děcka. Mor. Šd. Vycválati, herausgallopiren, ausrennen.
— s čím odkud: s koněm ze dvora v.
Us. Tč. — V. = vycepovati, vykárati, vy- cvičiti, aushobeln, ausbilden, dressiren, ab- richten. — koho. Mor. Šd., Dch. — co, koho: všecky kouty v. (vyběhati), koně (projeti, durchs Gallopiren ermüden). Bern. — se (cváláním se unaviti). Us., Šm.
Vycvaňhati sobě co = čvaňháním zí- skati, ausmanschen. Ros. Vycvečkovaný; -án, a, o, mit Zwecken,
Zwecknageln beschlagen. Na Mor. Tč. Vycvečkovati, mit Zwecken beschlagen. — co čím: podešvy cvočky. Mor. Tč.
Vycvičená (kázeň), é, f. Poslal syna na v-nou do města. Us. Č.
Vycvičenec, nce, m., absolvirter Zög-
ling. Šm. Vycvičení, n. = vzdělání, zdokonalení,
vybroušení, vycvičenosť, vybroušenosť, die Schulung, Uibung, Unterrichtung, Ausbil- dung. Jg., Nz., Dch. Podrobné v., Detail- Ausbildung. Dch. V. ve sv. písmě náleželo ku každému dobrému vychování. Ddk. IV. 246. Vycvičenosť, i, f., die Ausbildung, Kultur,
Gewandtheit, das Bewandertsein, die Rou- tine. Jednatelská v. Dch. Vycvičený; vycvičen, a, o, ausgebildet,
eingeschult, geübt, abgerichtet. — V. mysl, V., vojáci. D. — v čem: v umění. V. V. v boji. Pís. Šal. 3. 8. — kde: ve všech školách. Er. P. 50. — jak. Síly odborně vycvičené, fachlich geschulte Kräfte; Kůň jezdecky v., ein zugerittenes Pferd. Dch. — k čemu: k výmluvnosti. V. — nač. Har. Vz Vycvičiti. Vycvičiti, 3. pl. -čí, il, en, ení; vycvi-
kati, vycvičovati, vycvikovati = vzdělati, zdokonaliti, vypěstovali, ausbilden, schulen, abrichten, dressiren, üben, unterrichten, lehren. Vz Vycvičený. — co koho: rozum, žáka. Us. — koho k čemu: k zdvořilosti, Bern., ku chvále boží. Kom. — čemu. Vy- cvičili je svým šejdům. Har. — v čem: v rytířských hrách. Zlob. V. se v umění. Bern. V umění vycvičený. V. V. se v ře- |
mesle válečném; V bitvě jsou tak výtečně
vycvičeni, že... Ddk. II. 431., V. 222. On v zbrani nebyl nikdy vycvičen. Shakesp. R. III. (Tč. ). I vycvičen byl Mojžíš ve vší moudrosti egyptské. Sš. Sk. 80. (Hý. ). — kde kdy. Na školách pražských okolo roku 1074. byl vycvičen. Ddk. IV. 120. — čím: učením-se svůj rozum v. — se, sich ausbilden. Us. Výcvik, u, m., die Ausbildung. Válečný
v. tehdejšího lidu českomoravského. Ddk. III. 237. Je na v-kách, er ist in der Aus- bildung. U Opavy. Klš. Mnoho peněz na v. dětí vynaložiti. Us. na Ostrav. Tč. Výcvika, y, f. = výcvik. Ten člověk
nemá žádné výcviky, nepochodil ještě světa. Na Ostrav. Tč. Vycvikanosť, i, f. = výcvik. Šf. v Mus.
1848. 260. Vycvikati, vz Vycvičiti.
Vycvikovaný; -án, a, o = vycvičený.
Jmt. — v čem: v umění. Kos. Ol. I. 139. Vycvikovati, vz Vycvičiti. — V. = sku-
liny ve zdi vyplniti, prostrčiti, zwicken, aus- füllen. Nz. — co čím: zdi drobným kame- ním. Mus. Lépe: vyčkajovati. Vys. — V. = cvikem, ve cviku vyhráti. Us. Vycvokati = vypiti, austrinken. Na Slov.
Bern. Vycvrčeti, vz Vycvrknouti.
Vycvrkání, n., das Ausgiessen, Aus-
leeren. — V., das tropfenweise Austrinken. Bern. Vycvrkaný; -án, a, o, tropfenweise aus-
gegossen, ausgeschöpft. — V., tropfenweise ausgetrunken. Bern. Vycvrknouti, knul a kl, utí; vycvrkati;
vycvrčeti, 3. pl. -čí, el, ení; vycvrkovati, cvrkaje vyhnati, herauszirpen, -schwirren; docvrčeti, auszirpen. — sobě = cvrkati, zir- pen, schwirren. Hodně sobě vycvrkuje. Ros. — co komu odkud kam. Vycvrkne mu
kapku z korbele do sklenice (crkem vylije, tropfenweise ausgiessen, ausleeren). Us., Jg. — se = cvrkaje se unaviti, müde zirpen;
vyštěbetati se, sich ausplaudern. Vycvrlíkati =cvrlikaje dobyti, ausschwir-
ren. — si co. Vrabec si někdy smrť vycvr- líká. Vycvrnknouti, knul a kl, ut, utí = vy-
hoditi, že to cvrnkne. — co: dva zlaté. Oper. hanác. Neházej kamením, vycvrnkneš okno a bude zle. Us. u Kr. Hradce. Kšť. Vyčabrati se, sich schwer wohin bege-
ben. Vz Čabrati se. Nemůže se nijak v.; Než on se vyčabrá! Mor. Šd. Na Slov. Ssk. Vyčaditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ění;
vyčazovati, ausräuchern. — koho čeho (čím) z kuchyně. Jg. —- sobě co: oči. Kom. Vyčadnouti, dl, utí = dým ztratiti, den
Rauch verlieren. Snad to vyčadne. Ros. Vyčachrovati, austschachern. — co na
kom, od koho. Us. Tč. Vz násl. Vyčachřiti, il, en, ení; vyčachrovati =
vyměniti, austschachern, auswechseln, aus- tauschen. Bern. Vyčák, a, m., osob. jm. Arch. II. 72.
Vyčákaný; -án, a, o = vyšťákaný. Mor.
Šd. Vz Vyčákati. |
||
|
|||
Předchozí (900)  Strana:901  Další (902) |