Předchozí (278)  Strana:279  Další (280) |
|
|||
279
|
|||
|
|||
Poćelatna krava = po teleti. Laš. Brt.
D. 249. Počelica, e, f., das Stirnhaar. Hrvát. Šd.
Po čem = zač. Po čem jsou ty hrušky,
was kosten diese Birnen? Us. z Počenic, vz Želecký N.
Počepí. Ten to má dycky na počepiu
(po ruce, pohotově). Slez. Šd. Počepický, ého, m., os. jm. Sdl. Hr. VI.
113.. 118. Počernastý = náčerný. Slov. Bern.
Počernavý = náčerný. Slov. Bern.
Počerniti. Kdo se o kotel otírá, počerní
se. Dch. Počerný, schwärzlich. P. hájíček. Mt. S.
I. 9. Počesnekovati něco = očesnekovati, mit
Knoblauch anmachen. Šd. Počesný = pačesný. Slov. Bern.
Počesť. Hráli na jeho p. divadelní kus.
Dch. Pro p. královského stavu jeho po- hřébsti kázal. Pass. mus. 485. Mnoho v pocti jest přátel, ale v potřebě málo. Výb. II. 895. Když jsem Váš otec, i kdej' ta p., ješto ot dětí na otce slušie ? S takú poctí; Má v počesť přátely svého muže; Ale dlužni jsme Bohu poctí trojí; P. tělesná. Št. Kn. š. 47., 53., 105., 186, 225. Počestie. Pass. 485., Ssk.
Počestiti, vz Poctíti.
Počestně se mieti. Št. Kn. š. 47.
Počestné směneční, Honorationsgebür.
J. tr. Počestný = poctivý atd. P. rúcho, Št.
Kn. š. 99., život, Dch., hoj. Šmb. P-nější před Bohem jest ten, ktož jest pokornější. Hus II. 364. Počestovať = počastovati. Slov. Rr. Sb.
Počet. P. pravděpodobnosti, Wahrschein-
lichkeitsrechnung. P. zlatý. Stč. Zem. 222. P. ob čáru (čárný t. j. násobení, dělení vedlé čáry, die Strichmethode), Nz. dílčí n. spolkový, Stč. Nár. 9., differencialní, inte- gralní, funkční. Stč. Dit. 16., 17.— P. = po- znamenávání atd. Aby pověděl, kdy k poctu (Abrechnung) před tiem morem u něho byl. NB. Tč. 4. Poručník otcem učiněný počtem sirotku není povinen. Vš. 277., 251. Za vás i za se vydám počet v den súdný. Sv. ruk. 323. Častý počet přátely číní. Črn. Zuz. 152. Adam Šturm zůstav na počtu proto seděl drahný čas. Sdl. Hr. VII. 80., 42. — P. v mluvnici. Cf. Bž. 63., 68, 133., 138., Enallage. O čísle jmen na Mor. Vz Brt. D. 163.—164 Početí. Po p. ostala pannú. Št. Kn. š.
19. Cf. Slov. zdrav. 450. Početina, y, f. = pole u Žabovřesk. BPr.
Početně, rechnungsmässig ; zahlreich,
häufig. Slov. Bern. Početní postup, Osv. I. 520., soustava.
Šim. 32. Početník hodinový, der Stundenrechen;
zub p-ku, der Rechenzahn. Šp Početnosť, i, f., die Menge. Lidnatosť a
p. měst. Stat. př. kn. 100 Počiahnúť = sáhnouti. Slov. Pán do
vrecka počiahol. Sb. sl. ps. II. I. 99. Počičkati = počičati. Brt. D. 159. —
P. = počinkati. Mor. Rgl. |
Počídiť = poděliti stejným dílem; vy-
střídati. Mor. Brt. D. 249. Počies = pačes, pačesy, co při česání
lnu nebo konopí odpadá, výčesky. Slov. Slav. Počich = čich, zápach, der Geruch. Nz.
lk. Počichnouti. Počichávati nosem ve
vzduchu. Vlč. Zl. v oh. I. 56. Počím = dokud. Slov. P. ťa nevidím, celá
som nezdravá. Sb. sl. ps. Otváraj, p. klopám; Dobře bolo Kubovi, p. bou mladý. Koll. Zp. 1. 170., II. 62. (1. 143., 196., 230.) Póčina, y, f. = pavučina. Mor. Knrz.
Počínač, e, m , der Anfänger. Šm.
Počínaný = kdo se nemocným dělá, jen
si tak počíná. Zlínsky. Brt. D. 249. Počinek = počátek, principium. Ž. kl.
(301.) Byl-li dobrý p., bývá dobrý konec. Cimrhn., Brt. D. 249. Počiniti = poděliti. Nevím, jak vás s tým
p-ním. Mor. Vhl. Počinkati = drobet počkati (v dětské
řeči). Počinkej, ty dostaneš! Rgl. Cf. Po- čičkati, Počinky. Počinký! = počkej, ty dostaneš! Na
Hané (o dětech). Bkř. Vz Počinkati (dod.). Počinovice, Počinovice, Počíňovice. Pod-
sinovice. BPr., Arch. VII. 644., Blk.Kfsk. 1056., Rk. Sl. Počísnouti hřebenem, einige Striche
machen. Dch. Počistka, y, f.., des Abführmittel. Rk.
Počišťovadlo, a, n. = počistka. Rk.
Počišťovka, y, f. = počistka. Rk.
Počit, u, m. = počet. Aj iné okolnosti
treba vziať do p-tu. Slov. Rr. Sb. Počíta, y, f. = počich. Nebylo po nich
ani p-ty. Bern. Počítadlo, a, n., der Zähler, Zählapparat,
das Zählwerk. Dch. P. = pomůcka ku vy- učování počtům. P. ruské (= stojan, do něhož vstrčeny jsou dráty, na kterých za- strčeny jsou kuličky, jimiž se operace po- četní znázorňují). Učit. list. 1878. é. 5. — P. plynové. ZČ. III 11. P. otáček. Zpr. arch. VIII. 89. — P. dětská přede hrou. Vz Er. P. 26., Čes. mor. ps. 29.—34. Dětské hry od Hk. 1872. Počítář, mathematicus. V MV. nepravá
glossa. Pta. Počítatelnosť, i, f, Zählbarkeit, f. Bern.
Počítati, od ČBt. Mkl. aL 5., Ž. wit. 105.
31., Hus 1. 291. Ten umí p. (rychle běhati). Us. Hsp. — odkud. Od projití lhůty po- čítajíc. J. tr. P. se od Litomyšle. Sn. On to počítá z toho, že ... Us Vk. — zač. P. si něco za hanbu. Pož. 287. To tehdáž za drahotu p-li. Dač. I. 8. Toho p-tám za 22 hř. gr. Půh. II. 181. P. něco zač. Št. Kn. š. 187. — kolik. Toho početl s 50 hřiven. Půh. 1. 122 Národu českoslovanského po- čítá se do 7 millionů. Tf. H. 1. 5 — nač. P. na někoho léčebné, Jem. die Curkosten aufrechnen. J. tr. Šest tisíc drachem po- čítáno na talent. J. Lpř. Skrze to početl na mě kupec muoj sto kop škody. Půh. II. 533. (198.) — kde. Jsú počteni mezi božími syny. St. Kn. š. 24. — s čím: s okolnostmi, správně: šetřiti okolností, říditi se o-stmi |
||
|
|||
Předchozí (278)  Strana:279  Další (280) |