Předchozí (511)  Strana:512  Další (513) |
|
|||
512
|
|||
|
|||
Hustera, y, f., taran, cyprinus zerta, die
Zärte, rostl. D. Hustěti, ěl, ění, hustnouti, dick werden. Jg.
Husti, vz Housti.
Hustič, e, m., der Regulator, Techn.,
Duplikator, Kondensator, stroj k zhuštění páry atd. — H., hustitel, Verdichter. Hustilka, y, f., Kompressionsluftpumpe. Ck.
Hustina, huština, houština, y, houšť, i,
houště, ě, houšťka, y, f., houští, í, n. (hustý les, hustá porostlina), Gebüsch, Dickicht, Horst, Jg. H. v lese, hustiny lesův. Vychází lev z houště své. Br. Když Vlasta v houšti oštěpem ni mečem nemůže vlásti. Dal. — Houšť = množství, Menge. Plk. — Jg. Hustitel, e, m., vz Hustič.
Hustiti, 3. pl. -stí, husť, -stě (íc), štěn,
ění, hustívati, dichten, dick machen. — co čím: smetanu moukou. Hustka, y, f., šátek, Sacktuch. Na Slov. Plk.
Hustnatý, lépe: hustý, dicht. Jg.
Hustnouti, stnul a stl, utí, dick, dicht
werden. Krev zhustla. Jel. — čím. Sukno valchováním hustne. Jg. Husto = hustě, dick, dicht; häufig. Jg.
Husto jich leželo. Ráj. Z husta se rozpráví. Ros. Velmi zhusta mřeli lidé. Háj. Z husta lid tu knihu v rukou má. Jel. Z husta to u nás vidíme. Kram. — Jg. Hustobrvý, mit dichten Augenbrauen.
Hustoděrý, löchervoll. Jg.
Hustohustý, sehr dicht. Č.
Hustokapalný, dichttropfend. Rostl.
Hustoklasý, dichtährig. H. žito. Krok.
Hustokvětý, diehtblüthig. H. strom. Jg.
Hustolistý, dichtbelaubt. H. růže, strom. Us.
Hustoměr, u, m., manometrum, Dichtig-
keitsmesser. Sedl. Hustomlhý, hustomhlý, dichtnebelig.
H. stín. Jg. Hustooký, vieläugig. H. síť, punčocha. Us.
Hustopeč (Hustopeče, Plk. ), e, mě. na
Mor., Auspitz. Vz S. N. III, 992. Hustořadý, dichtgereiht. H. zástupy. Ráj.
Hustosť, i, hustota, y, f., die Dicke, Dicht-
heit. H. krve, plátna, sukna, dřeva v lese (Hustina, houšť), vlasův atd. Jg. — H. = množství, die Menge. Jg. Hustovětevnatý, dichtzweigig. Rostl.
Hustovětvý = Hustovětevnatý.
Hustovlasý, dichthaarig. Us.
Hustovlný, dichtwollig. Rostl. H. beran. Us.
Hustovzduchý, dickluftig. Rk.
Hustozubec, bce, m., ssavec vepřovitý,
anaphlotherium. Presl. Hustý; komp. hustější, hustší; adv. hustě,
hustičký, hustinký, husťounký, dick, dicht. — O tekutinách. H. krev, V., tma, Br., pára,
omáčka, D., pivo, bláto. Jg. V hustých tmách bloudi. V. V hustie tmie. Rkk. Hustá sme- tana (omáčka atd. ) jako kejdy. Č. H. jako déšť. Pk. — O suchých věcech. H. les, V., plátno, sukno (nabité, nadělané), Jg., hřeben. D. Tělo, čím více zamyká částek v menším rozložení, tím jest hustší. Jg. Husté a tlusté udělati. V. V hustie lese; hustá tráva. Rkk. — H. = častý, zahlreich, oftmalig. Hustí a
silní morové. Jel. H. křivda, příkladové, střelba. Jel., Troj. Husův, ova, ovo, Hus-. Husova kazatelna,
|
jinak zvána Kačena, kuželovitá skála u Lhoty
Vilasovy v kraji berounském, ve farní osadě petrovické na bývalém panství vysokochlu- meckém. Dch. Husova ulice v Praze. Huš, interj. pobádajícího, husch! Po jednou
huš, podruhé kuš (jednou hyc, podruhé nic Nebo: Jednou mnoho, podruhé nic). Jg., Č., Lb. Vz Marnotratný. Huš tele na vlka! D. Huš tele na mráz (rázností slabý silného pře- máhá)! Lb. — Huš = jdi pryč (volání na svině). Mřk. Huša! = huš!
Hůše, ete, n. = hoch. Us. v Krkonoš.
Huška, y, f. A tu se již některým Pražákům
hlavatým k vrchu hušky sahalo a v hrdlo nalévalo. Bart. 276., 11. — H., tak volají prasata, zvl. když je odněkud vyhnati chtí. Huška, huška! Us., Jg. Huškati, na Slov. = štváti, hetzen. —
koho na koho: psa. Bern. Húšť, i, f., hustota. Kat. 1849.
Hušťák, a, m. = předměstí. Na Slov. a na
Mor. Rk. (B. ). Huť, i či ě, Zlob., huť, i, Reš., f., na Slov.
huta, y, f., z něm. Hütte. Gl. 76. — Huť = stavení, v kterém jsou peci a jiné přípravy ke zdělávání rud a výrobkův z nich dobytých. Vys., S. N. Huti železné, utrejchové, slévárny, amalgamovny na stříbro, olovo, cín, měď atd. K nim patří pražírny (v nichž se rudy praží, aby zkřehly), tlukárny (puchérny, v nichž se rudy na drobno roztloukají), peci (vysoké, pálací, roztápěcí, šachetní, nístěje, zkujňovací č. ohniště). Huti skelné (peci na pálení, stoupa a mlýn na drcení křemene, pec skelná k roz- tápění skloviny, pec chladicí, pec roztaho- vací). H. sklenná, die Glashütte. Gl. 7(i. — Dělníci v hutích: hutníci, úředníci hutní, představený huti, hutmistr n. hutní správce. Vz více v S. N. III. str. 992. — H. vůbec dílna, v které se co dělá. H. tesařská, kame- nická, zámečnická. Eine Hütte, Werkstatt. V. Hůta, y, f. Jíti na hůty = na táčky, na
hrátky, na přástvu, na besedu, na návštěvu. Zu Besuch gehen. Jg., Šm. Huťa, huťapa, y, m., troup, Dummkopf.
Kram. Hutař, e, m., polní hlídač, Feldhüter. Na
Mor. — Hutařiti, il, ení, hüten. Jg,
Hutařský, Hüter-. Jg.
Hutařství, n., Hüterdienst. Jg.
Hutati = troubiti na kozí roh. Horn blasen.
Na Mor. — H., hltati. Na Mor. B. Hútati, na Slov. mysliti, denken, nachsin-
nen. — co. Cos hútala? Koll. Hútka, y, f., na Slov. = myšlénka, der
Gedanke. Hutkaplíř, e, m., roštéř, Röster. V.
Hutman, a, m. z něm., hlídač, Wächter.
Tristr. Hutmistr, a, m., z něm. Hüttenmeister. Jg.
Hutné, ého, n., der Hüttenzins.
Hutní, Hütten-. H. pec, písař, pán, nemoc,
Jg., úředník, řád, J. tr., stavení, čeládka, dělník, dílo, hospodářství, chasa, kolo (vodník, k hnání stroje hutního), náklad, správce, stroj, šťádlo, úřad, výrobek. Vys. Hutnický, Hüttenmann-. H. obchod, Ros.,
bouda, Zechenhaus. D. |
||
|
|||
Předchozí (511)  Strana:512  Další (513) |