Předchozí (284)  Strana:285  Další (286) |
|
|||
285
|
|||
|
|||
Podelok, lku, m = podělek. Slov. Rr.
Sb. Poděložný. P. mázdra, decidua vera. Nz.
lk. Podemladí, n. = pole u Volyně. BPr.
Podemlencí, n. = louky u Budětic. BPr.
Podemleti koho (ve hře v karty) =
podhoditi. P-lel ho a připravil o krále. U N. Bydž. Kšť. Podemlivý, unterwählend. P. proud. Msn.
Oř. 62. Podemlýnský = rybník na Třeboňsku.
BPr. Podeň = od něj Výb. II. 1430.
Podena, y, f. = rákosník horní, pták.
Brm. 11. 2. 228. 2. Podenka Cf. Rstp. 1684.
Podeňka, y, f. = jepice. Us. Ktk., Brm.
IV. 539. Podenže, e, f, Unter-Ens (Oesterreich).
Šd. Podepěra. U N. Kdyně. Rgl. U každé
sněti je p. Sá. Podepjatý; -at, a, o. Noha dřevem pode-
p-tá. Nrd. Blld. 28. Podeplovati co, darunterschwimmen.
Mour. Podepnutý; -ut, a, o = podepjatý. P.
oblouk. NA. IV. 238. Podepřený čím. Slabika souhláskou p-ná.
Dk. Poet. 407. Moc právem p-ná. Vš. 299. Podepříti co kam: hlavu do dlaní, Hrts.,
se ramenem v stěnu. Kká. — se čeho nač. A že ste se toho p-li na právo. Mus. 1880. 553. — se kde: na skále. Krnd. 160. Podeptati = pošlapati. Koně mu p-li
nohy. Laš. Brt. D. 249. Poděrák = pověrák, das Pflugeisen. Sl.
les. P., das Bankeisen. Šand. II. 86. Podeřenie, n. = podezření. KRnd. 167.
a j. Poderka, y, f., physostomum, členovec.
Brm. IV. 608. Podeřov, a, m., Podeřow, mlýn u Stra-
konic. Podeschnouti = zdola schnouti. Chmel
podesychá. Us. Vck. Podestáti něco = býti s něco. To on
nemůže p. Us. u N. Kdyně. Rgl. Podestatka, y, f. = pole (pod statkem)
u Domažl. BPr. Podestlati jak. Nemluvňátek těla ko-
pytům svých koní podestýlá s chechtem. Kká. K sl. j. 132. Podestřený; -en, a, o, untergebreitet.
Šp. P. sláma. Pdl. Podestýlati, vz Podestlati.
Podešev. Cf. Mkl. Etym. 339. a.
Podešlosť. Bob otok ran nebo p. shání.
Haj. Podešlý. V p-šlém (vyšším, pokročilém)
věku, stáří. Šf. Strž. II. 88., 90. Tato úcta vlivem podešlých židů proměnila se ve snahu Pavla usmrtiti. Sš. Sk. 171. — P. = podebraný. Mám hlavu jako p-šlou. U Žamb. Dbv. Podešvalka, y, f., der Pantoffelstein.
Šm. Podešví, n., několik domkův u Rožnova.
Podešvice: polovičník mastricht, hem-
|
locká, zelená, vídeňská. Vz Matj. 46. P.
klepaná, česká, chebská, válená, hlazená, lehká, těžká, vydělaná (kotvami, knoppern- gegerbt, tříslem) dubená. Šp. Továrna na p.; továrník, vyrábění p-vic. Šp. Na p-ci rozeznáváme: hlavu, krk, nohy (nožiny), pobřišnice, hřbet; nohy s pobřišnicí činí krajinu. Matj. 50., 51. Podešvicovy, Sohlenleder-. P. průmysl,
Šp , kroužky. Pdl. Podešvina, y, f. = podešvice. Wld., Khl.
Podešvisko, a, n.= špatný podešev. Bern.
Podešvovať = podraziti, sohlen. Dala
butky (botky) p Slez. Šd. Podešvový, Sohlen-. Bern.
Poděť = založiti, ztratiti. Poďéł sem kdesi
křivák. Mor. Brt. D. 250. Slov. Bern. Podeťatý; -at, a, o, unten angehauen.
P. Buk. Brt. P 11. 338. Podevsí, n. Na p. = pole na Zavlekomě;
louka u Hradečic. Cf. Předevsí, Předves. BPr., Ntk. Podezdění, n = podezdívka. Nz.
Podezdívka. Je-li špatná p., co po celé
chalupe? Us. Podezíraní, n. = podezřívání. Posp.
Podezírati, vz Podezřívati, Podříkati
(dod.). Podezíravosť, i, f., die Argwöhnlichkeit.
Šmb. 8. II. 170. Podezíravý, argwöhnisch. Smb.
Podezřelý v čem. Výb. II. 1653., Cor.
jur. IV. 3. 1. 414.—415. Podezřen. Cf. Čl. Kv. 76., Slb. 87., Rstp.
1777. Podezření. Hrozné p. v duši mé jak
pekla záře svítiť počíná. Zr. Gris P. ne- umře, ač jestliže nevzroste. Tbz. Zlé p. jen smrť vykoření. Mor. Té. Podezřenovitý. P. rostliny, osmundaceae:
podezřen. Vz Rstp 1777. Podezřený v čem. V tom krádeži jest
obžalovaný pro utíkánie rychtářovi velmi p-řen. NB. Tč. 235. Podezřívač, e, m., der Beargwöhner.
Smolík. 174. Podezřívačství, n., die Beargwöhnung.
Podezřívavosť, i, f. = podezřelivosť. Bdl.
Podezřívavý, verdächtigend. Dch.
Poděž, e, t = podjíždě. Na. Plas. BPr.
Podfilialka, y, f. = menší filialka. Čerm.
Podfrndžiť = ozdobiti. Slov. Bern.
Podfuk, u, rn. = krinolína (žertem). Us.
Hk. Podfukem = tajně, úskočné. Mor. Knrz.
Podfukovati. Zlý vítr ho podfoukl (otekl).
Us Sk Podgajsaný = podkasaný. P. letnica.
Slez. Šd. Podglagati = glagem podpustiti, aby se
srazilo. Val. Brt. L. N. I. 185. Podglaněný. P. louka vodou. Vz Glaň.
a násl. Val. Brt. L. N. I. 226. Podglaniti = zaplaviti (louku, pole), über-
schwemmen. Val. Vck. Podhabřin, a, m., sam. u Turnova.
Podhačoví, n. = pole u Zašové na Val.
Vck. Podháj, e, m., hájovna u Budějovic; pole
u Stražkova. BPr. 465
|
||
|
|||
Předchozí (284)  Strana:285  Další (286) |