1397

Vetuňk = pokuta, kterou platil rych-
táři, když se k vyššímu soudu odvolal, ne-
provedl-li odvolání. Vz Wtr. Obr. II. 696.
Vězení měštanské, rathousní (nejlehčí
druh v.) v 16. stol Cf Přednice, Stuba,
Světnice, Šatlava, Šerhovna. Wtr. Obr. II.
835.

Vězeti = věziti. Děti mi vězejí; On ho

vězel. Arch. XI. 506, XII 29., 523. a j.

tam Vězel jej Půh. III. 346., 555., V. 115.

Věžník pes. V-ky loviti. Arch. XI. 311.

Vhonné, datio pro pecore in forum de-

lato. 1335. Reg IV. 47.

Více. Dáme-li za loket 2 zl., dáme za
5 loket pětkrát více, šp. m.: pětkrát tolik
Sold. 9.

Vícejmenný. V. číslo, lepe: několika-,
mnohojmenné. Sold. 9.

Vícemístný. V. číslo, lépe: několika-,
mnohomístné. Sold. 9
Vidimus listu zápisného. Půh. V. 43
Vidlice, vidličky při hodokvasech ve
středověku a o jejich původu. Vz Mus.
1893. 56

Vidličnatý, vidličný. V. lžíce, spojené
s vidličkou. 16. stol. Mus. 1893 57.

Vijan, u, m., druh jednoduchého květen-
ství L. Cl (Vstnk. 1892. 171.).

Vile = vidle. V Hontu na Slov. Sb. D.
75.

Vilikum, z něm. Willkommen = koflík.
16. stol. Mus. 1893. 49. — V. = přípitek
přivítací. 16. stol.

Viliti, vilovatt. V tom proti Bohu vi-
lují. 14. stol. Mus. 1893. 247. Dále aby vy-
lována nebyla až do té pře skončení (ob-
těžována). Půh V. 105.

Vina hlásí se (= kdo vinen, ten se hlásí).
Krs. 73.

Vinařský. V. správa v Čech. v 16. stol.
Vz Wtr. Obr. II. 354. nn.

Vinničíř, e, m (wunnyczyrz), cultor
vineae Mnč. Ev. 104. L. 9. 11.

Víno. Nákladníci vína; důchody z vína

v 16. stol Vz Wtr Obr. II. 354 , 496. nn.

Vinohradský. V. právo Půh. III. 123.

Vinopalec, lce, m. = vinopal. Wtr. Obr.

II. 502.

Víra = nádoba, která se v 16. století
kladla na stole pod mísy (věnec, byla-li
kruhovitá). Mus. 1893. 65

Virement (virmán.), franc. = převod
z jednoho účtu do jiného.

Viselcův šat. Vz Wtr. Obr. II. 865.
Vískati v dialekt. Vz List. filol. 1892.
368.

Vítadlo, a, n. Na v-dla jeti = vítat
krále. Arch. XI. 138
Vítati v dialekt Vz List. fil. 1892. 371.
Vítr. Vydali ho na vítr = vyobcovali
z města 1610. Wtr. Obr. II. 77.

Vjezdný, vjezdový. V návěští, Einfahrts-
signal. Tch. 1889. 46.

Vjísti. Že by se rád ve všecko vjedl
Arch. XII. 84

Vkladka vína (vkládání do sklepu). Wtr.
Obr. II. 496.

Vklamati se, sich einschleichen. Že se
v erby vklamal. Půh. V. 21.
Vkoupiti se na faru. Snm. I. 467.

Vkúpení, n. Záhubu mi činíce v mém
v. Půh. IV. 426. Vz Vkoupiti.

Vlamač, e, m. = vlomič (2. dod.). Šd.

Vlas. Cr. Škruček (2. dod.).

Vlastenský = vlastní. Rozprodal nám
v dvuor. Půh. III. 652.

Vlašim. Z V-mě. Arch. XI. 140., XII.
253., Půh. III. 227., V. 13., 303. Z V-mi:
Půh. III. 502. (r. 1437 ), IV. 93 , 94. (r. 1464.),
140., V. 253. (r. 1492 ), 258. (1493.).

Vláška. Pekaři pekli v 16. stol. v-ky.
Wtr. Obr. II. 257.

Vlaštovka, vz Lašťovčí (2. dod.).

Vlomič, e, m., Einbrecher, m Šd. Cf.
Vlamač (2. dod).

Vnitropolitický. V. poměry. Nár. list.
1893

Vnovo = vnově. Slov Kľ.V. 131.

Voči. Pohřebený v. světu. Chč. m. s.
III. 17.

Vodnatelnosť Léčení na Mor. Vz Mtc.
1893. 145.

Vodník. Vz NZ. I 552. nn.

Vodoryska, y, f. = stupnice únosnosti
lodi. Ott. VII. 313

Vodovedení = střecha přes zásep pro-
dloužená, aby naň nepršelo. NZ. II. 154.

Vojanka, y, f = menší konírna pro vo-
jenské koně v selském statku Na Hané.
NZ II. 383.

Vojnarka. Titul Jiráskova dramata.

Volací = volský. V. kůže. Slov. Sal. P.
414.

Volenec = zástupce obce k revidování
úctu obecných zvolený. V Táboře v 16. stol.
Wtr. Obr. 11. 599. V. = představený uhlířů,
kteří huti uhlím zásobovali Arch. XII.
427.

Voněti. Co máme, to nám nevoní. Pušk.
214.

Vonostranský = na druhé straně města
bydlící. Wtr. Obr. II.

Vordejn, a, m. = prubíř zlatých a stří-
brných věcí. Mus 1893. 62.

Vorlíček, rostl. 16. stol. Wtr. Obr. II.
513,

Voršilka, y, f., z Wurfschaufel. Wtr.
Obr. II. 562

Vort = místo v dole, kde se ruda seká;
dehl se na 32 díly, jimž třicátá říkali.
Arch XII. 414.

Vöslovka oprav v : Vöslavka.

Vöslavský, Voslauer-. V. víno. Us. Dhnl.

Vozebný V. ředitelstvo, Verkehrsdirec-
tion, f. Tch. 1889. 62.

Voženilec, lce, m. = ženáč. V Litomšl.
Tkč.

Vpojiti. Ráčil knížectví opavské do krá-
lovství čes. v. Arch. Xll. 178.

Vrabec polní: skřeček a špulec. U Kelče.
Mtc. 1893. 236.

Vraštěti. Proč vraštíš? Chč. m. s. III.
38

Vratislav. Do V-vi jeti. Arch. XII. 17.,
Půh. V. 213. (r. 1490), 223. Cf. násl.

Vratislava. Vz předch. Prešpork za dáv-
neho času rozlične písaný bol, dokial do
teraišej podoby prešiel: Vratislava, Brati-
slava, Brecislava, Brecisburg, Brecburg, Pres-
burg, Prešpork. Rd. Sl. III. 54.