208

Pavučinec, nce, m., der Arachnit, Spin-
nenstecher. Šm.

Pavučinkový. P. bytosť = útlá. Arb.

Pavučinný. P. důkazy (slabé). Sš.

Pavučinovatý = pavučinovitý. Us. Pdl.

Pavučisko, a, n. = veliký n. nehezký
pavouk. Slov. Bern.

Pavučnice mozková, arachnoidea cere-
bralis, p. míchová, a. spinalis. Zánět p-ce
mozkové, arachnitis. Nz lk.

Pavučnicový, arachnoidalis Dutina, pro-
stor p., cavum a-le.

Pavučný, spinnenartig.

Pavuňk, u, m., das Schürfen, der Berg-
bau. Šm.

Pavuz, paus, strsl. po + ązB, koř. vęz
(váz-ati) Cf. Mkl. B. 36.-38. V Kutnohol-
sku použa. Kal.

Pavuza, vz Pavuz. — P. Zoťaté mladé
stromky ihličnaté volajú sä pavúzy, listnaté
stromky zoťaté, keď pú trochu dlhšie, vo-
lajú sä rázgy. Slov. Hdž. Čít. 192.

Pavuzák, u, m. = pavuzník. U Rokyc.
Fryč.

Pavůzka, y, f. = obůzka, druh síti.
Hosp. nov. 1856. 13.

Pavuzník, u, m. = povětroň. Letěl p
jako šít slámy. ČT. Tkč.

Pavzdělanosť, i, f., = nepravá vzděla-
nosť. Sbn.

Pavzor, u, m., paropsia, rostl. Vz Rstp.
631.

Pavzorovitý. P. rostliny, paropsideae:
pavzor. Vz Rstp. 631.

Payer Karel, nar. v Budíni. Vz Bačk.
Písm. I. 263, 265.

Paynisování, n. = metallisování. Zpr.
arch. IX 30

Paz, vz Drážka.

Pazákon, u, m. = lživý zákon, After-
gesetz. J. tr.

Pazán, u, m. = veliký kus. P. chleba.
Smidary. Kšť.

Pazdeř, vz Pazdero.

Pazderák, a, m., os. jm. Blk Kfsk. 1128.

Pazděrčiť = utíkati. Las Brt. D. 247.

Pazderek, rku, m., stemoniti, der Faden-
stäubling, houba. Rstp. 1967.

Pazdeří, vz Pazdero. V MV. nepravá
glossa. Pa.

Pazderka, y, f., sam. u Troje u Prahy.
— P., y, m., os. jm. Šd.

Pazderna, sam u Troje, u Benešova,
u Jistebnic, u Třeboně, u Pacova, u Sedl-
čan, u Kopidlna, u Křelovic, u Týnice n. L.,
u Kolína, u Čáslavě, u Čechtic, u Zbrasla-
vic, u Blatné, u Mirovic, u Netolic a u Ho-
ražďovic Cf. Rk. Sl.

Pazdernice, e, f. = pazderna. Arch. V.
521.

Pazderník, a, m., sam. u Milevska

Pazderny, pl., f, sam. u Tábora, u Vod-
ňan, u Pelhřimova, u Křelovic, u Sedlčan
(Pazderny bei Neudorf und bei Ždiar).

Pazderný. P. důvody (pavučinné, slabé).
Sš. III. 4.

Pazdero, stipula, Ž. wit. 82. 14., adula.
Sv. ruk. 317. b. Není překážky za pazdero
(žádné). Ehr. 43. Dyž's ty konopě třela,
des' p-ro poděla? Přiletěla víchora, p-ro

ně (mně) zebrala. Brt. P. II. 389. — V 3. ř.
od konce polož za zbla čárku.

Pazděrovský Jan, farář 1691. Jg. H. 1.
607., Jir. Ruk. II. 92.

Pazderový, Grannen-.

Pazdnecht = pazneht. Ž. wit. Moys 68.
32.

Pazer, zra, m. = hlupec. U Uh. Hrad.
Té.

Pazneht. Cf. Pazdnecht. Slov také:
pazneh. Slav. — P. = noha (s příhanou).
Us. Rgl.

Paznehtí poesie. Osv. I. 160.

Paznehtice = kulhavka. Cf. Slov. zdrav.

Paznehtnice, e, f. = paznehtice. Rgl.

Paznehtník, u, m., acanthus, die Bären-
klaue, rostl. Vz Rstp. 1223, Slb. 370., Dlj.
56., Ves. IV. 37., Prm. IV. 196., Mllr. 7.

Paznehtníkovitý. P. rostliny, acantha-
ceae: právenka, ovitokvět, paznehtník, šma-
tatka, dvojačka, bezlapačka. Vz Rstp. 1219 ,
Ott. I. 196.

Paznehtový. Ptáci rušie jej (člověka)
nosovým (zobákovým) a p-vým trháním.
Krum. 6. b.

Paznohty. Výb. I. 342. Vz Pazneht, Ž.
kl. (32L).

Paznožice, e, f., der Klauhammer. Šm.

Pazobek, bku, m., Uiber-, Verkehrt-
schnabel, m. Šm.

Pazór, u, m. = pozor (žertem). Pazór!
Bkř.

Pazouch. Vz List. fil. XII 324.

Pazoun. Na toho musí s p-nem (neslyší;
nechce rozuměti). Us. Rgl.

Pazour. Mkl. Etym. 234., List. fil. XII.
325. P. lapací, der Fanghaken. Hř. — P.
Jíti na pozúrky (hra). Vz Hrábě (dod ). =
Pazourek, rka, m. Milý p-rku, herzliebster
Krallerballer. Dch.— Pazourek česnekový =
stroužek. — P., rostl., vz Kyjanka. P-rky =
měsíček, Calendula, die Ringelblume. Slb.
428, Chdt. 5.

Pazourkovitý papír. Wld.

Pazourkový = z pazourků zhotovený.
P. přistroj, hrot. Stč. Ztm. 736.

Pazová, é, f, ves v Uhřích P. Kal.

Pazový, zur Fuge gehörig. P plocha.
Rst. 461.

Pazúch, vz Pazouch.

Pazucha = podpaždí Slav., Němc VII.
57 , IV. 432. Také na jihových. Mor. Brt.
Vytáhne cosi z levé p-chy. Koll. IV. 100.
Sahni za svou p-chu. Č. M. 273. V jazere
pekná panna, ale zamorená až po p-chy vo
vode. Dbš. SI. pov IV. 67. Vyšuchla sa
družbovi zpod p-chy. Ib. II 11 — P. =
pazouch, odnož. Vinné p-chy, Ranken. U Uh.
Hrad. Tč. Jakož pochodí p-chy vinné z buj-
nosti kořene vinného. Hus III. 31. Vidúci,
ano p-chy s ratolestmi, tociž zlí s dobrými
jsú smiešeni. Hus III. 16. Cf. Bezvršník
(dod ). — P, Passucha, ves. Sdl. Hr. I. 5.,
17., 19

Pazúr, u, m. = pazour. Mor. a Slov.

Pazúrek, vz Pazour.

Pazúrkovati kobzole = oborávati třemi
radličkami pazúrky zvanými Slez. Brt.

Pazuška, y, f, zdrobn. pazucha. Slov.
Sb. sl. ps II. 1. 135