Předchozí (572)  Strana:573  Další (574) |
|
|||
573
|
|||
|
|||
více v S. K. IV. 35. I. moře, slepice, datle,
květ, proso, ořech, pepř. V., Jg. Indička, y, f., indická slepice, na Mor.
morka, kalekutische Henne. Kom. Indie, e, f., východní (přední a zadní),
západní. Indien. Vz S. N. IV. str. 36. — 41. — I. východní. 1. Přední Indie. 2. Zadní I.
3. Souostroví indické n. Notasie (ostrovy sundajské veliké: Sumatra, Java, Borneo, Celebes; sundajské malé (Timor atd. ); sou- ostrovy Moluky; souostroví Filippské. — Přední I. anglická. Praesidentství: a) Kalkut- ské, b) Allahabad, c) Madras, d) Bombaj. Tl. — I. západní. Vz Amerika.
Indifference, e, f., z lat., netečnosť, lho- stejnosť. Rk. Indifferenz, Gleichgiltigkeit, Kaltsinn. Indifferentism-us, u, m., lat., netečnosť,
zvláště vzhledem k vyšším duševním zájmům člověka, jako jsou: náboženství, svoboda, národnosť. Gleichgiltigkeit, Lausinn (besonders in Religionssachen). Vz S. N. IV. 41. — Indifferentní, netečný, lhostejný, nevšímavý, vlažný. Indifferent, gleichgiltig, kaltsinnig. Indigenat, u, m., právo tuzemství, občan-
ství. Rk. Heimathsrecht. Indignace, e, f., z lat., rozhorlenosť, spra-
vedlivá nevole pro nedůstojné nakládání s námi neb jinými. S. N. Indignation, Miss- fallen, Verdruss, Unwille, Aerger. Indich, u, m. Indigo. I. audhský, bengalský,
bílý, brasilský, červenofialový, červený, fia- lový, javský, karakaský, koromandelský, laguayrský, manilský, madraský, modro- fialový, modronachový, modrý, nachofialový, nachový, ohnivý, sražený, tabulkový, zelený (čínská zeleň). Kh. Indichárna, y, f., dílna na indich. Techn.
Indigofabrik. Indichový, od: indich, u, m., indigo, a,
n. = modré barvivo z listů rostliny indich zvané. Rk. I. modř, červeň, karmin, kypa, purpur (nach), roztok. Nz. Indigo. Indikace, e, f., z lat., udání, oznámení.
Rk. Anzeige. Indikativ, u, m., z lat., způsob ukazovací,
anzeigende Art. — I. se klade, když je řeč o dějích skutečných nebo o dějích, které mluvicí za skutečné pokládá; když něco prostě, buďsi kladmě buďsi záporně, vyřčeno aneb když po něčem přímě se tážeme. Zk., Vn. — Mimo to klade se i o dějích pouze myšlených: 1. po: ké, kéž, kéže, kýž, kýže (ve větách přání), aby se co událo, konalo aneb, aby se bylo co v minulosti událo, což se však nestalo. Kéž se Bůh smiluje. Kom. Kéž jsem se nikdy nenarodil. Kon. — 2. Po „ať", když s důvěrou očekáváme, že se za působením druhého co stane. Ať nekraluje hřích ve vašem těle. Št. Ať jsou slova ta tobě příjemna. — 3. Po: „nechať, nechť", když očekáváme, že druhý kdo přání našemu na překážku nebude. Přikládá se: prosím, medle. Nechť medle jdeme na poušť. Br. Nechť jsem zachován při živobytí. Br. — 4. Kde se v němčině konjunktiv klade a to: a) při ča- soslově míti. Učinils, čehož jsi učiniti neměl (was du hättest nicht thun sollen). Br. — b) Při: lépe bylo, lépe jest, es wäre besser gewesen. Lépe mi bylo tam ještě zůstati. Br. |
— c) Při: „kdokoli, jakžkoli, kdežkoli" atd.
Kdežkoli bydleti budete, města zpustošena budou. Br. — d) Když možnosť činu časem budoucím vynášíme: könnte, dürfte. Ale řekneš někdo. Knihy nejsou modly, dí někdo. Kom. — Zk. Vz Kéž, Ať atd. Indikce, e, f., z lat., oznámení, svolání
církevního shromáždění; občasí 15 let. Rk. Indiktion, Ankündigung. Indirektní, z lat., nepřímý, indirekt,
mittelbar, nicht geradezu. I. daň (kterou platí ten, kdo nějaké zboží spotřebuje). S. N. I. řeč, vz Řeč nepřímá. — I. otázka. Vz Věta tázací. Indiskrece, e, f., z lat., neskromnosť,
tlachavosť, všetečná dotíravosť, Indiskretion, Unvorsichtigkeit, Unbesonnenheit, Unhöflich- keit. — Indiskretní, neskromný, dotíravý, nesmlčenlivý. S. N. Indiskret, nicht ver- schwiegen, plauderhaft; unbescheiden. Individualisace, e, f., z lat., zjednotli-
vování, zosobování, obmezení na jednotlivce. Individualisation. Vz Zk. Ml. II. 176. — Individualism-us, u, m., soustava zjednotli- vující. — Individualisovati, zjednotliviti, ojednotiti, zosobiti, individualisiren. — In- dividualista, y, m., dle „Despota", přívr- ženec soustavy zjednotlivujíci, Individualist. — Individualita, y, f., osobnosť, osobenství,
osobní povaha; jednotlivosť, Individualität, Persönlichkeit, Eigenthümlichkeit. — Indi- vidualní, osobní, jedinecký. Individuell, eigenthümlich, besonders. — Individu-um, a, n., lat., osoba, jednotlivec; jedinec, jediník. Rk. Einzelnes Wesen, Person. Indolentní, z lat., necitlivý. Rk. Indolent,
unempfindlich, gleichgiltig; grob, sorglos. Indossant, a, m., it., rubopisec, kdo směnku
jinému rubopisem odstupuje. — Indossat, a, m., rubopisník, komu směnka rubopisem byla odstoupena. — Indossament (indos- sement), rubopis, přepsání směnky na jiného, Uibertragung eines Wechsels auf einen Andern; in. in bianco, rubopis nevyplněný. — Indossovati, přenésti na někoho směnku
rubopisem. Rk. Indossiren. Indové, vz více v S. N. IV. 43. — 48.
Indukce, e, f, z lat., zavedení, přemluvení;
návod; závěrka z jednotlivostí o všeobec- nosti. Induktion, Anleitung; Folgerung. In- dukcí dokazovati, dokazovati řadou příkladův, skutkův. — Induktivní, povolující; lákavý, zavádivý; odvoděný. Rk. Induktiv. Indulgentní, z lat., shovívavý, mírný.
Rk. Indulgent, nachsichtig, schonend, mild. In duplo, dvojnásob. Rk. Doppelt, zwei-
fach. — Ind-us, a, m., Ind, řeka v Asii.
Industrialism-us, u, m., zlat., průmysl-
nictví. — Industrialista, y, m., dle „Des- pota", přívrženec industrialismu. Industrialist. — Industrialka, y. f., škola průmyslnická,
Gewerbeschule; škola, v níž se učí děvčata ženským pracím. Industrialschule. — Indu- strie, e, f., průmysl, průmyslnosť, Industrie, Gewerbe, Gewerbfleiss. — Industrijní, průmyslný. Industrie-, Gewerbs-. Rk. I., in- dustrialni učitelka. Industriallehrerin. Indych, u, m. Vz Indich.
|
||
|
|||
Předchozí (572)  Strana:573  Další (574) |