Předchozí (496)  Strana:497  Další (498) |
|
|||
497
|
|||
|
|||
jak: po své vůli. Pulk., Sych. Zemi v řád
a pokoj z. (spořádati). Mus. S těžkostí to zjednal (opatřil). Štěstí. — se. Kam ji po- šleš, hned se všude zjedná (zůstane tam civěti). Us. Má z., aby se to stalo. Půh. II. 456. Daj ruku, zjednáme sa. Dbš. Obyč. 161. — koho z čeho. Zjednal sem ji z 15 stříbrných. Br. Tvrdo zjednaj, mäkko za- plať. Slov. Zátur. Zjednám to přátelsky; Chci z. podlé tvé vóle; I zjednal sobě nad to ještě 500 hř. stříbra. Ddk. II. 395. Něco pracně si z. Us. — kdy. Za tři dni si to zjednal. Us. Vz Z. co kde. — aby. Zjednal, aby bylo město obleženo. Ms. — s inft. Zjednal se mu svině pásti. Koll. Zjednal mu jísti a píti. Us. Zjednávání, n., das Uibereinkommen,
Besorgen. Vz Zjednati. CJB. 353. Zjednavatel, zjednavatel, e, m., der Be-
sorger. Vz Zjednati. Dch. Zjednávati, vz Zjednati.
Zjedno = zajedno, jednostejně, gleich,
gleichermassen. Že jsú jemu všichni z. ne- přieli. 14. stol. Zjednocení, zjednocený, vz Sjednocení,
Sjednocený. Zjednocovati, vz Zjednotiti.
Zjednodušení, n., die Vereinfachung. Z.
výrazu mathematického. Us. Dch., Pdl. Zjednodušiti, il, en, ení, zjednodušovati,
vereinfachen. Nz. — co jak. Podlé nej- vyšší možnosti něco z. Nz. — co: vzorec, výraz mathematický. Us. Pdl. — co čím: svým důmyslem stroj z. Zjednostajiti = zjednostejniti, ztožniti,
identificiren, vereinerleien. — co. Nz. Zjednostejniti = zjednostojiti. Nz.
Zjednotění = zjednocení. Slov. Bern.
Zjednotěný = zjednocený. Slov. Bern.
Zjednotiti, vz Sjednotiti.
Zjednotlivěti, ěl, ění = zjednotněti, ver-
einzelt werden. Jg. Zjednotliviti, zjednotniti, il, ěn, ění,
zjednotlivovati = jednotlivým zdělati, indi- vidualisiren, specificiren, vereinzelnen. Um. les., Mus. — co. Pavel tu všeobecnou větu zjednotlivuje. Sš. I. 73. — Phld. I. 1. 22. Zjednotlivovati, vz Zjednotliviti.
Zjednotněti, vz Zjednotlivěti.
Zjednotniti, vz Zjednotliviti.
Zjedovatěti, ěl, ění, giftig werden. —
čím. Tiem neščastným zbožím, jež Kristus nazývá mamonovú zlosť, z-lo a ztráveno jest nám takměř všecko křesťanstvo na duši. Hus II. 81. Zjedovati = zjedoviti. Mus. II. b. 28.
Zjedovatilý, gütig, angesteckt. Ottersd.
Zjedovatiti, il, ěn, ění = jedovatým uči-
niti, mit Gift anstecken, vergiften. — co. Reš. — co čím. Hanlivým jazykem vše z Plk., Tč. Zjedoviti, zjedovati = zjedovatiti, jedem
napustiti, vergiften. — koho: děti. Výb. I. 169. — co komu. Ms. Mus.
Zjedzť = snísti. Slov. Zjedzte ma, vlčky,
zjedzte, už ma môj milý nechce. Sl. spv. II. 64.
Zjehlený; -en, a, o =náboditý. Rst. 524.
Vz Zjehliti. |
Zjehliti, il, en, ení = zšpičatiti, zuspit-
zen. — co. Rostl. Zjehniti, il, ěn, ění, ein Lamm werfen. —
koho. Ovce všecky jehence peřesté zjehnily. BO. Zjechati, herabfahren, -gleiten. — od-
kud. Snopy z vozu z-ly. Na Ostrav. Tč. S cesty, s kopce z. Tč. — Z., losziehen. — na koho, kam. Ib. Tč. — Z., abfahren, durch Fahren verderben. — co: cestu. Ib. Tč. — se, zusammenfahren. Ib. Tč. Zjektati, anfangen zu brausen. Proch.
Zjémati = zjímati. Ž. wit. 105. 46., Hr.
rk. 74. b. Zjemnělý, verfeinert, milder, sanfter ge-
macht. Z. ohlas. Kká. Vz Zjemněný. Zjemnění, i, f., die Milderung, Verfeine-
rung. Dch. Z. lidstva, Osv. I. 556., citu. Dk. P. 157. Vz Litotes. Zjemněný; -ěn, a, o = zjemnělý.
Zjemněti, ěl, ění = jemným se státi, fein,
sanft, mild werden. Krok. — čím. Mysl vzděláním zjemní. Us. Pdl. Zjemniti, il, ěn, ění, zjemňovati = jemným
učiniti, mildern, besänftigen. — co čím. Když tě dnové světlem vedou, zjemňuj sobě cestu vědou. Sš. Bs. 175. — se. Cit se zjemňuje. Ddk. P. 124. Mravy jeho se z-ly. Us. Zjemňounka, ganz fein, leise, zart. Z.
zapísknouti, Sá., někoho pohladiti. Zjemňování, n., vz Litotes, Zjemnění.
Zjemňovati, vz Zjemniti.
Zjesti (vyslov: źesť), zastr., vz Snísti.
Zjestřáběti, ěl, ění, ein Habicht werden,
die Natur eines Habichtes annehmen, wild werden. Vz Zjestřábiti se. Zjestřábiti, il, en, ení, zum Habicht o.
Wild machen; z. se = zjestřáběti, jestřábem se státi. Když se káně zjestřábí, více drápe nežli rozený (nežli sám) jestřáb. Mus., C. M. 101., Tč. Když se vrána zjestřábí, hleďte se ptáci. Brt. S. 96., Šd., Č., Bž. Zjeti, vz Sjeti.
Zjetný = zjetý, vozový. Z. cesta. Na
mor. Val. Vc., Lpř. Zjetřiti = zjitřiti.
Zjev, u, m. = zjevení, die Erscheinung.
Z. = úkaz, každá změna, kterou znamenáme prostřednictvím nervů. Vz S. N. Mužové jsou zjevy větrné. Koll. Die Erscheinung, Manifestation, das Phänomen. Z. akustický, Nz., příjemný, obludný, gespänstige Ersch., das Phantom; zjevy duchů, Geistererschei- nungen, duševní, Dch., mluvnický, Ndr., rájský, Čch. Bs. 153., dějinný, politický, so- cialní, literarní, Osv. I. 78., 288., přírodní, historický, kulturní, Sbn., veřejný, Kř., ne- radostný, KB. III., smyslný, Lpř. Děj. L 23., opovědný (příznak předzvěstný), Nz. lk., řídký, Us., fysikalní, ekliptický, optický, teleskopický, světla, vlasaticový, záhadný, náhodný, thermický, biologický, abnormalní, nepravidelný, meteorologický, elektrický, vzdušný, magnetický, Stč. Zmp. 71., 214., 236., 238., 253., 262., 263., 545., 541., 548., 552., 553., 659., 668., poetický, Šml. I. 53., nový zjev v dějinách, Mus. 1880. 483., du- ševní; spletité zjevy duševního života. Ddk. P. I, 2. Jeho pomstva prišla za dva roky 321
|
||
|
|||
Předchozí (496)  Strana:497  Další (498) |